Pro obyvatele, kteří v nich žijí, jsou tyhle země samozřejmě skutečné. Přesto formálně neexistují. Nic na tom nemění ani to, že v mnoha případech mají vlastní vlajky, vlády nebo kulturní identity. Není těžké vysvětlit, proč tomu tak je.  

Španělská prokuratura obvinila sesazenou katalánskou vládu a vedení rozpuštěného katalánského parlamentu ze vzpoury, za kterou lze uložit až třicet let vězení. Důvodem jsou snahy o nezávislost Katalánska. Oznámil to v pondělí španělský generální prokurátor José Manuel Maza na tiskové konferenci. 

Katalánský parlament v pátek absolutní většinou schválil rezoluci o nezávislosti, kterou předložila katalánská vládní koalice.  Rezoluce předpokládá zahájení procesu vytvoření samostatné katalánské republiky. Španělský senát však v pátek také schválil omezení katalánské nezávislosti, večer se sejde vláda.

Španělská vláda převezme faktickou kontrolu nad doposud autonomním Katalánskem, jehož vedení odmítlo ustoupit od snahy dosáhnout samostatnosti. Španělský premiér Mariano Rajoy v sobotu po mimořádném zasedání ústřední vlády v Madridu oznámil v přímém televizním přenosu, že cílem je v regionu obnovit ústavní pořádek a uspořádat předčasné volby do tamějšího parlamentu.

Španělská vláda ve čtvrtek oznámila, že v sobotu zahájí kroky k obnovení ústavního pořádku v Katalánsku, a to na základě článku 155 španělské ústavy. Ten umožňuje Madridu po schválení Senátem převzít kontrolu nad autonomním regionem Španělska, pokud správa regionu porušuje španělskou ústavu.

Konec Španělska tak, jak ho známe? Tak vypadá snaha Katalánska, které hodlá na podzim uspořádat referendum o odtržení oblasti od Španělska. Madrid s tímto krokem nesouhlasí. Důvody Katalánců jsou ekonomické, ve skutečnosti totiž doplácejí na zbytek země a proto by nyní rádi sami kontrolovali své výdaje.

Současný návrh urovnání vztahů s Kosovem, předložený na jednáních v Bruselu, není pro Srbsko přijatelný. Naznačil to srbský prezident Tomislav Nikolić po pondělní schůzce nejvyšších představitelů země věnované Kosovu.