Za svobodu i přes násilí: Většina Katalánců je pro nezávislost

AKTUALIZOVÁNO (aktualizováno: 2. 10. 2017 15:37) - Aktuality autor: šar

Nedělního referenda o nezávislosti Katalánska se zúčastnilo okolo 2,26 milionu voličů a přibližně 90 procent z nich hlasovalo pro nezávislost regionu. Uvedl to v noci na pondělí mluvčí katalánské vlády. Účast podle těchto údajů činila 42,3 procenta z 5,34 milionu katalánských voličů. Madrid považuje hlasování za nezákonné a snažil se je překazit, referendum provázely násilnosti, při nichž byly zraněny stovky lidí. 

Zasahující španělská policie

Zasahující španělská policie,zdroj: Profimedia.cz

Mluvčí katalánské vlády Jordi Turull uvedl, že v neděli hlasovalo 2,26 milionu voličů a z toho 2,02 miliony hlasů se vyslovily pro odtržení regionu od Španělska. Přibližně 176 tisíc voličů odpovědělo "ne" na otázku, zda si přejí, aby se Katalánsko stalo nezávislou republikou.

"Dá se říci, že to jsou konečné výsledky, protože tato čísla se už téměř nezmění," řekl mluvčí, podle kterého v danou chvíli zbývalo spočítat ještě asi 15 tisíc hlasovacích lístků.

Ve výsledcích nejsou podle Turulla započteny hlasovací lístky, zabavené španělskou policií během nedělních zásahů.

Katalánské úřady v pondělí oznámily, že při násilných střetech s policií doprovázejících hlasování bylo zraněno 893 lidí, z toho čtyři vážně. Původní bilance byla zhruba 850 zraněných.

Pořádání referenda zakázal španělský ústavní soud. Bojkotovaly ho také všechny strany, které jsou v Katalánsku v opozici vůči vládnoucím separatistům. Hlasování nesplňovalo žádné z kritérií zaručujících spolehlivost výsledků, jako jsou transparentní voličské seznamy, nezávislé volební komise či tajné hlasování, poznamenala agentura AFP.

Připomněla, že podle průzkumů jsou obyvatelé Katalánská rozděleny téměř přesně napůl na stoupence nezávislosti a stoupence setrvání regionu ve Španělsku. A téměř 80 procent voličů by si podle průzkumů přálo referendum, které by bylo legální a dohodnuté s Madridem.

Katalánský premiér Carles Puigdemont nicméně již prohlásil, že Katalánci při hlasování "získali právo mít nezávislý stát".

Kroky, které mohou bolet 

Stovky lidí se v pondělí sešly na barcelonském náměstí Sant Jaume, protestovat proti policejním násilnostem. 

Místní vláda usedla k jednání za zavřenými dveřmi a rozhodovala o dalších krocích, uvedla agentura AP.  Kabinet patrně požádá katalánský parlament, aby ještě v tomto týdnu hlasoval o vyhlášení nezávislosti.

"Je normální, že v takových situacích lidé zažívají výjimečné pocity," řekl v katalánském rozhlase katalánský vicepremiér Oriol Junqueras. Španělská vláda podle něj zneužila moc a sílu. "Mnoho lidí je tím zděšeno," dodal s tím, že katalánská vláda bude výsledek referenda respektovat.

Španělský ministr spravedlnosti Rafael Catalá mezitím řekl, že pokud Katalánsko nezávislost skutečně vyhlásí, vláda by mohla využít svého ústavního práva a pozastavit regionu autonomii.

Španělský premiér Mariano Rajoy, který čelí největší ústavní krizi své země za poslední desetiletí, jedná s hlavními představiteli vládní Lidové strany. Během dne se sejde se zástupci dalších stran. 

"Je tu článek 155 (ústavy). Můžeme použít veškerou sílu našeho práva," uvedl Catalá v jednom televizním rozhovoru, z něhož citovala agentura Reuters. Povinností vlády je podle něj řešit problémy. "A my tak budeme činit, i když některá opatření mohou bolet," dodal Catalá.

Šéf katalánské vlády Carles Puigdemont v pondělí na tiskové konferenci uvedl, že do katalánského sporu s Madridem by se mělo vložit jako třetí strana mezinárodní společenství. Dohledem nad mediací by měla být pověřena Evropská unie, dodal. Uvedl také, že s centrální vládou zatím není v kontaktu. Požadoval rovněž odchod policistů, které Madrid ve snaze hlasování zabránit poslal do Katalánska.

Katalánská vláda podle Puigdemonta zřídí speciální vyšetřovací komisi, která se bude zabývat nedělními násilnostmi. 

Hlasování, které Madrid považuje za nelegální, označil Puigdemont za platné a výsledek za závazný.

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn také vyzval španělské úřady k nestrannému vyšetření násilností v Katalánsku. V prohlášení podle agentury AFP uvedl, že policejní zásahy musejí být vždy "přiměřené".

Ostuda pro Evropu, píše tisk 

Katalánská média píší, že zakázané hlasování bylo předzvěstí rozhodujícího střetu mezi centrální vládou v Madridu a touto autonomní oblastí.

Evropský tisk také kritizuje násilnosti během referenda. Nelegální hlasování se změnilo v násilnou bitvu o nezávislost, napsal slovenský list Sme. Německé deníky píšou o katastrofě pro civilizovanou zemi, ostudě pro Evropu, diktátorských postupech vlády nebo o úspěchu separatistů. Podle britského deníku The Guardian přinese akce španělské vlády jen to, že další fáze katalánské kauzy bude radikálnější.

Francouzská média píšou, že v katalánském referendu, bez ohledu na výsledek či další vývoj, jednoznačně prohrála pouze španělská vláda, i proto, že pasovala stoupence nezávislosti do role obětí. Za špatný den pro Katalánsko, Španělsko i Evropu označil neděli i novinář a komentátor Jurek Kuczkiewicz v belgickém listu Le Soir.

Server Politico píše, že referendum bylo platonským ideálem ovlivnitelného a zmanipulovatelného hlasování, šlo o napodobeninu demokracie, jejímž smyslem bylo zajistit jediný možný výsledek, tedy většinu pro odtržení.

Španělské akcie se v reakci na referendum vydaly dolů, politická nejistota má dopady hlavně na akcie bank sídlících v Katalánsku.

Tagy: Španělsko zahraničí referendum Katalánsko nacionalismus referendum o nezávislosti

Zdroje: ČTK