Poté, co lidovci vycouvali ze společné koalice s hnutím STAN, starostové odmítli nabídku kandidovat na kandidátních listinách křesťanských demokratů, místo toho se rozhodli ucházet o hlasy voličů samostatně. Přitom ve skutečnosti by se na spolupráci obou stran mnoho nezměnilo. Složení kandidátních listin by zůstalo stejné, starostové by se tak dočkali velmi výrazného zastoupení šesti lídrů a celkově 40 procent míst na kandidátkách.

Změnila by se pouze forma spolupráce a místo nerváku, zda koalice překročí desetiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny, by stačilo získat standardních pět procent. Přesto rozhodnutí hnutí STAN není překvapivé a dokonce ani nerozumné, byť na první pohled vypadá pro starosty nevýhodně a skýtá nemalé riziko.

Zlínský hejtman Jiří Čunek prohlásil, že to od starostů nečekal. Domníval se, že nakonec s lidovci do voleb přece jen "půjdou". Na jejich místě by se tak prý nerozhodl.

Lidovecký podraz

Hnutí STAN variantu kandidovat na kandidátních listinách KDU-ČSL odmítalo od počátku, ačkoli právě tuhle formu spolupráce lidovci preferovali. Odpoutávání starostů od TOP 09, na jejíž kandidátkách do dolní komory dvakrát pronikli, probíhalo postupně a trvalo dlouho.

V říjnu 2015 tak například tehdy zastupující předseda starostů Petr Gazdík oznámil, že v krajských volbách v roce 2016 už nebudou kandidovat společně s TOP 09. Miroslav Kalousek na to v reakci uvedl, že to není žádná novinka, ale je to už tři roky známá věc.

Stejně tak bylo minimálně od loňských voleb do krajských zastupitelstev zjevné, že sebevědomí Gazdíkova hnutí narůstá a že se mu už nechce opakovat model, kdy bude někomu dělat stafáž a kandidovat na jeho kandidátkách.

Kdyby nyní starostové na nabídku KDU-ČSL kývli, nejen že by rezignovali na svou ambici posunout se směrem k silnému a svébytnému politickému subjektu, ale zároveň by ukázali svou slabost a nechali se ponížit, protože by poté, co lidovci rozbili společný projekt a upřednostnili sebe, sklapli podpadky a poslušně nacupitali na kandidátky KDU-ČSL.

Samostatná kandidatura starostů, respektive s podporou deseti regionálních uskupení, je proto logická. Starostové a nezávislí sice jdou do značného rizika, ale zároveň neztratili tvář a drží si odvahu, která byla také součástí koalice s lidovci.

Naopak KDU-ČSL bude muset znovu a znovu vysvětlovat, že svým krokem STAN nepodrazila a nezachovala se přesně tak, jak odpovídá nejčastějšímu předsudku o lidovcích: Dělají, co je pro ně výhodné, a když se jim to hodí, klidně vás zradí.

Odvaha starostů a Čunek na koni

Starostové tak zareagovali velmi hbitě a dva dny po odmítnutí lidoveckého návrhu už představili svého volebního lídra poslance a bývalého starostu spojeného se zákonem o registru smluv Jana Farského, více než trefné heslo kampaně Odvaha převzít odpovědnost a nové logo. Ostatně nemají na vybranou než se vrhnout po hlavě do volební kampaně a využít každý den, co jim zbývá. V jejich situaci opravdu není na co čekat.

Pravděpodobnost, že se do poslanecké sněmovny nedostanou, je vysoká. Na druhou stranu volič je nepředvídatelný a jeho přízeň lze získat i několik málo měsíců před volbami, navíc vypálit všem rybník – hlavně lidovcům – a zasednout do sněmovních lavic, musí být pro starosty dosti lákavá a motivující představa.

Rozpad koalice ovšem představuje riziko i pro samotnou KDU-ČSL. Může se stokrát ohánět tím, že s možností koalici rozpustit se v případě neuspokojivých předvolebních průzkumů počítalo a že za ukončení koaliční spolupráce nese odpovědnost hnutí STAN, které nesplnilo svůj díl dohody a koalici nepřineslo očekávaný přínos, pověsti nespolehlivého partnera se ale lidovci jen tak nezbaví.

Pro voliče sympatizující s Pavlem Bělobrádkem je navíc nyní velkým otazníkem stranický vliv Jiřího Čunka, který se nyní při pohledu zvenku zdá být na vzestupu. Byl to on, který o koalici se starosty nejvíc pochyboval, a nyní to vypadá, že si prosadil svou.

Největší potupa pro lidovce

Pokud lidovci nechtějí dopadnout neslavně a nelze vyloučit ani pro KDU-ČSL zvlášť potupnou variantu, že by se do sněmovny dostalo hnutí STAN a oni ne, musí se v první řadě zaměřit na své vlažnější a spíše příležitostné voliče v Čechách a zlínského hejtmana pokud možno schovat někde na Moravě. Jinak hrozí podobný scénář jako v roce 2010, kdy lidovci zůstali pod pěti procenty.

Naopak, i když to působí překvapivě, z rozpadu koalice mohou těžit Piráti. Pokud by koaliční spolupráce hnutí STAN a KDU-ČSL vydržela, dost možná by na poslední chvíli získala hlasy středových voličů, kteří tápou a neví, koho volit.

Nakonec se tak mohou rozhodovat mezi starosty a Piráty, ale vzhledem k tomu, že už nyní Pirátská strana v některých průzkumech dosahuje na pět procent, má oproti hnutí STAN viditelný náskok. Pokud starostové rovněž nezačnou pětiprocentní hranici zdolávat, zmíněné hlasy mohou skončit právě u Pirátů.

Přesto mohou starostové ještě překvapit. Jejich výchozí pozice není špatná. Například pro voliče, kteří si nepřejí vládu Andreje Babiše a chtějí hlasovat pro uskupení, které s ním nepůjde do koalice, mohou být důvěryhodnější než lidovci.

Mohou zariskovat, pokud se v předvolebních průzkumech hnutí STAN bude pohybovat alespoň kolem čtyř procent, a volit raději starosty namísto KDU-ČSL, u které veškeré deklarace, že do vlády s hnutím ANO nepůjde, stojí na vodě. Jestliže si lidovecké vedení neprosadilo koalici se starosty, kterou tlačilo, ustálo by odchod do opozice anebo Čunek zavelí a KDU-ČSL ráda obsadí ministerské posty?