Lékaři čekali měsíce. Teď je jasno: zásah do genů zachránil kojenci život
14. 1. 2026 – 15:18 | Zpravodajství | Jana Szkrobiszová
Když lékaři v květnu 2025 poprvé zasáhli do genetické informace několikaměsíčního kojence, šlo o krok do neznáma. Dítě trpělo vzácnou metabolickou poruchou, která v jeho těle způsobovala nebezpečné hromadění amoniaku. Bez léčby by velmi pravděpodobně následovala transplantace jater, a to už v raném věku.
Dnes, osm měsíců po zákroku, mají Američtí lékaři z Children’s Hospital of Philadelphia ve spolupráci s National Institutes of Health v rukou data, která mění pohled na léčbu vzácných genetických onemocnění. A hlavně: malé dítě žije bez nutnosti transplantace a jeho organismus funguje stabilně.
Osm měsíců nejistoty. A pak úleva
Podle aktuálních lékařských dat z přelomu roku 2025 a 2026 došlo u pacienta k dlouhodobé stabilizaci metabolismu. Odborníci aplikovali u kojence se vzácnou genetickou poruchou první personalizovanou genovou terapii založenou na technologii CRISPR. Tělo nyní výrazně lépe zpracovává dusík a riziko prudkého zvýšení hladiny amoniaku v krvi se snížilo na minimum.
Lékaři potvrzují, že transplantace jater, která byla ještě před zákrokem považována za nevyhnutelnou, není v tuto chvíli potřeba. Dítě prospívá lépe, než se původně očekávalo.
Zákrok provedli specialisté z Children’s Hospital of Philadelphia ve spolupráci s National Institutes of Health.
Léčba šitá na míru jedinému dítěti
Nešlo o univerzální lék ani klinickou studii s desítkami pacientů. Lékaři vytvořili terapii doslova pro jedno jediné dítě. Genetická oprava byla navržena přesně podle jeho mutace a aplikována jednoduchou infuzí přímo do jater, kde bylo potřeba zasáhnout.
Bez operace. Bez odebírání buněk. Bez další zátěže pro organismus.
Právě to odborníci označují za jeden z největších posunů: genetická korekce zasáhla pouze postižené buňky a zbytek těla zůstal nedotčený. Technologie založená na metodě CRISPR tak ukázala, že může fungovat i v extrémně citlivém prostředí dětského organismu.
Model „N-of-1“: když je pacient jediným protokolem
Celý vývoj, schválení i aplikace terapie proběhly během pouhých šesti měsíců. V kontextu běžného vývoje léků, který trvá roky a stojí miliardy, jde o výjimečný případ.
Odborníci tento přístup označují jako model „N-of-1“ – tedy léčbu navrženou pro jediného pacienta. Právě u extrémně vzácných genetických onemocnění může jít o jedinou reálnou cestu, jak nemocným pomoci tam, kde standardní medicína selhává nebo žádná alternativa neexistuje.
Opatrný optimismus a výhled na rok 2026
Lékaři zůstávají realisté. Připomínají, že jde zatím o jeden klinický případ, který je nutné dál pečlivě sledovat. Zároveň ale přiznávají, že výsledky po osmi měsících jsou nad očekávání povzbudivé.
„Dosavadní sledování ukazuje, že cílená genetická korekce může vést k trvalému klinickému zlepšení,“ shodují se autoři projektu.
V roce 2026 se výzkum zaměřuje na rozšíření této technologie i na další typy genetických poruch. Zatímco první úspěch se týkal metabolické výměny, vědci už otevřeně mluví i o potenciálním využití u některých onkologických onemocnění.
To, co ještě před rokem znělo jako sci-fi, se tak začíná měnit v reálnou možnost. A příběh jednoho dítěte ukazuje, že budoucnost medicíny se může psát případ od případu. Gen po genu. Život po životě.