transplantace

Ještě před pár lety jí lékaři řekli, že nikdy nebude mít vlastní dítě. Dnes drží Grace Bellová v náručí malého Huga – prvního chlapce ve Velké Británii narozeného díky děloze transplantované od zemřelé dárkyně. Příběh, který zní jako zázrak, přepisuje dějiny moderní medicíny.

Transplantace srdce mu zachránila život, ale zároveň ho nečekaně propojila s osudem mrtvého dárce. Příběh Terryho Cottlea a Sonnyho Grahama je mrazivou ukázkou toho, jak se mohou lidské životy protnout způsobem, který dodnes vyvolává otázky o náhodě, psychice i hranicích biologie.

Když lékaři v květnu 2025 poprvé zasáhli do genetické informace několikaměsíčního kojence, šlo o krok do neznáma. Dítě trpělo vzácnou metabolickou poruchou, která v jeho těle způsobovala nebezpečné hromadění amoniaku. Bez léčby by velmi pravděpodobně následovala transplantace jater, a to už v raném věku.

Lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) loni transplantovali 592 orgánů od 191 dárců.

Někteří pacienti po transplantaci orgánu nezažívají jen návrat zdraví, ale i překvapivé změny osobnosti, chutí či emocí, které někdy až podezřele připomínají život jejich dárce. Vědecké studie i osobní svědectví otevírají otázku, zda orgány mohou přenášet víc než jen biologické funkce.

Muž z New Hampshire žil rekordních 271 dní s geneticky upravenou prasečí ledvinou. Lékaři mu ji museli odstranit, když začala selhávat, ale jeho příběh posunul hranice medicíny a přiblížil svět, kde zvířecí orgány zachraňují lidské životy.

Chirurgický zákrok? Transplantace? Po 65. roce věku už nejde jen o zdravotní stav. Do vstupuje nečekaný faktor, a to číslo v občance. A někteří lékaři to přiznávají napřímo.

Vážná situace je, zdá se, zažehnána a herec bere všechno s příjemným nadhledem.