První příjemce ledviny z geneticky modifikovaného prasete zemřel necelé dva měsíce po transplantaci. S odvoláním na sobotní oznámení pacientovy rodiny a bostonské nemocnice, kde byla transplantace provedena, o tom informovala agentura AP. Rick Slayman se transplantaci ledviny podrobil v Massachusetts General Hospital (MGH) v březnu ve věku 62 let. Lékaři tehdy vyjádřili naději, že by transplantovaná prasečí ledvina mohla vydržet dva roky.

Lékaři Fakultní nemocnice v Motole transplantovali plíce prvnímu pacientovi, kterému je poškodil covid-19.

Lékaři ze čtyř odborných společností doporučili ve společném stanovisku třetí dávku očkování proti covidu-19 pro pacienty po orgánových transplantacích.

Výzkumníkům z Telavivské univerzity se podařilo poprvé s pomocí 3D biotisku vytvořit zmenšeninu lidského srdce vytvořenou z lidských kmenových buněk. Ačkoliv je výsledek prozatím příliš malý na transplantaci, srdce je anatomicky shodné se svým předobrazem z lidského hrudního koše. Autoři studie předpokládají, že k plnohodnotnému orgánu tohoto druhu by mohli dojít snad do 10 let.

Každý Nizozemec se automaticky stává potenciálním posmrtným dárcem orgánů – pokud to výslovně neodmítne. Není to samozřejmě nic nového pod sluncem: Země se inspirovala příslušnými regulacemi ve Španělsku, Belgii, Francii či Chorvatsku, a princip předpokládaného souhlasu s darováním platí i u nás.

Dostupnost orgánů pro transplantaci je v Česku mnohem lepší než v jiných zemích, máme zhruba 26 dárců na milion obyvatel. Češi navíc stojí za internetovým portálem, na kterém mohou evropské země nabízet jiným orgány, pro které nenajdou uplatnění u svých čekatelů. Díky tomu skončí méně vhodných orgánů v koši, říká ředitel Koordinačního střediska transplantací Miloš Adamec.

Co mají společného nejnovější techniky genové manipulace, pokrok ve zkoumání kmenových buněk a hádající se američtí medikové? Zadními vrátky se k nám připlížila budoucnost. A dává o sobě hlasitě vědět. Zcela představitelnými a s nynější technikou uskutečnitelnými se stávají biomedicínské postupy, které ještě před pár lety vévodily vědeckofantastickým románům. Pokud se nevynoří nějaká zásadní překážka, během několika let bude zřejmě možné lidem transplantovat speciálně upravené zvířecí orgány či orgány vypěstované ve zvířatech z lidských buněk. Příznivci těchto transplantací lákají na dlouhý a zdravý život, zatímco odpůrci straší scénami jak vystřiženými z filmu Ostrov doktora Moreaua. Zdravotnické instituce mezitím nabádají k opatrnosti, ale pokrok si hledá vlastní cesty…