Někteří pacienti po transplantaci orgánu nezažívají jen návrat zdraví, ale i překvapivé změny osobnosti, chutí či emocí, které někdy až podezřele připomínají život jejich dárce. Vědecké studie i osobní svědectví otevírají otázku, zda orgány mohou přenášet víc než jen biologické funkce.

Muž z New Hampshire žil rekordních 271 dní s geneticky upravenou prasečí ledvinou. Lékaři mu ji museli odstranit, když začala selhávat, ale jeho příběh posunul hranice medicíny a přiblížil svět, kde zvířecí orgány zachraňují lidské životy.

Chirurgický zákrok? Transplantace? Po 65. roce věku už nejde jen o zdravotní stav. Do vstupuje nečekaný faktor, a to číslo v občance. A někteří lékaři to přiznávají napřímo.

Vážná situace je, zdá se, zažehnána a herec bere všechno s příjemným nadhledem.

První příjemce ledviny z geneticky modifikovaného prasete zemřel necelé dva měsíce po transplantaci. S odvoláním na sobotní oznámení pacientovy rodiny a bostonské nemocnice, kde byla transplantace provedena, o tom informovala agentura AP. Rick Slayman se transplantaci ledviny podrobil v Massachusetts General Hospital (MGH) v březnu ve věku 62 let. Lékaři tehdy vyjádřili naději, že by transplantovaná prasečí ledvina mohla vydržet dva roky.

Lékaři Fakultní nemocnice v Motole transplantovali plíce prvnímu pacientovi, kterému je poškodil covid-19.

Lékaři ze čtyř odborných společností doporučili ve společném stanovisku třetí dávku očkování proti covidu-19 pro pacienty po orgánových transplantacích.

Výzkumníkům z Telavivské univerzity se podařilo poprvé s pomocí 3D biotisku vytvořit zmenšeninu lidského srdce vytvořenou z lidských kmenových buněk. Ačkoliv je výsledek prozatím příliš malý na transplantaci, srdce je anatomicky shodné se svým předobrazem z lidského hrudního koše. Autoři studie předpokládají, že k plnohodnotnému orgánu tohoto druhu by mohli dojít snad do 10 let.