Fojtík působil jako komunistický politik a novinář, v dobách normalizace byl tajemníkem ústředního výboru strany. Podle usnesení o zahájení jeho trestního stíhání, které médiím poskytl právník advokát Lubomír Müller, se obvinění týká Fojtíkovy činnosti v předsednictvu ÚV KSČ od dubna 1988 do listopadu 1989. Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu muži vyčítá to, že byl srozuměný s tím, že Pohraniční stráž mohla střílet na lidi, kteří se pokoušeli opustit ČSSR.

"Přesto neučinil při výkonu své pravomoci žádná konkrétní opatření směřující k přijetí právního předpisu, který by příslušníkům Pohraniční stráže nedovoloval použít střelnou zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely státní hranice ČSSR překročit a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby," stojí v usnesení. Podle policie tím porušil závazný mezinárodní Pakt o občanských a politických právech.

Fojtíkovo stíhání souvisí s dřívějším obviněním tří bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Státní zástupce jejich stíhání loni zastavil. Někdejší generální tajemník KSČ Jakeš totiž v mezičase zemřel a bývalý předseda vlády Štrougal i exministr vnitra Vajnar trpěli podle závěru znalců duševní chorobou, která jim trvale znemožňovala chápat smysl trestního stíhání.

Obvinění této trojice iniciovala svým trestním oznámením Platforma evropské paměti a svědomí, která se zabývá objasňováním zločinů totalitních režimů. Opíralo se o nově nalezené archiválie, které podle kriminalistů dokazují, že státníci měli informace o střelbě na hranicích a že přímo dávali pokyny ministrům, jaké právní předpisy mají přijmout.