Dnes je sobota 20. dubna 2024., Svátek má Marcela
Počasí dnes 7°C Slabý déšť

Koronakrize je velká zátěž pro kurýry, někteří umírají na přepracování

Koronakrize je velká zátěž pro kurýry, někteří umírají na přepracování
Říjnová stávka jihokorejských kurýrů proti množícím se případům úmrtí z přepracování | zdroj: Profimedia

V době koronakrize si mnohem častěji objednáváme z pohodlí domova – ale zajímá nás také osud těch, kdo nám zásilku doručí? Na jedné straně mají kurýři navzdory rostoucí nezaměstnanosti práci, na druhé straně je tato práce přetěžuje a ve výsledku leckdy zabíjí.

Jednoho nedávného rána zahájili jihokorejští kurýři ve skladu v jižní části Soulu svůj další vyčerpávající pracovní den rituálem: Stáli v tichu, aby si připomněli 15 kolegů, o kterých jsou přesvědčeni, že zemřeli na přepracování, píše deník The New York Times.

"Jestli to zabije i někoho z nás, tak nás to nepřekvapí," uvádí doručovatelka Čche Či-na. Tato třiačtyřicetiletá žena říká, že ona i její kolegové jsou šťastní, že mají i přes rostoucí nezaměstnanost práci. Navíc napomáhají snižování případů covidu-19 tím, že doručují rekordní množství balíků zákazníkům, kteří raději neopouštějí bezpečí svých domovů. Jenže pracovní zatížení si na kurýrech vybírá daň.

Doručovatel ze Soulu Kim Tong-he se 7. října vrátil domů z práce ve dvě hodiny po půlnoci. Téhož dne později se znovu vydal do skladu, aby vyzvedl 420 balíků. Když pak ve 4:28 ráno následujícího dne napsal kolegovi textovou zprávu, zbývalo mu doručit ještě spoustu objednávek. Ve zprávě psal, že bude doma asi v pět ráno, jenže bude mít čas jen sotva na to, aby se před dalším odchodem do práce najedl a umyl, a že je unavený. O čtyři dny později už do práce nepřišel. Když ho kolegové jeli domů zkontrolovat, našli ho mrtvého. Podle policie zemřel na infarkt. Spolupracovníci ale mají za to, že 36letý Tong-he zemřel na vyčerpání.

Či-na, matka dvou dětí, pracuje jako kurýrka od rozvodu před sedmi lety. Dřív jí práce časově vyhovovala, ale koronavirus vše změnil. "Práce nám přerůstá přes hlavu. Od té doby, co začal koronavirus, můžu jen snít o tom, že se dostanu domů včas, abych si mohla dát večeři s dětmi," přiznává žena.

Či-na už v rámci práce tahala do schodů 25kilogramové balíky. Někdy musí také přelézat zdi, pokud chce zásilku doručit. Zákazníci totiž někdy nejsou doma a mají zamčenou bránu, ale přesto chtějí, aby doručovatel nechal balíček za plotem. Kurýři si tak často vymknou kotník, jindy si je sousedé spletou se zloději a zavolají na ně policii.

V Jižní Koreji zdomácněl obraz ztrhaných kurýrů, kteří se uprostřed noci pohybují po areálu bytových rezidencí a doručují ovoce, balenou vodu nebo vánoční dekorace. Někteří obyvatelé rezidencí kvůli obavám z koronaviru odmítají s pracovníky doručovacích služeb sdílet výtahy, takže kurýři vláčejí svůj náklad po schodech.

Zatímco zuří pandemie, počet on-line objednávek zboží po celém světě narostl, v Jižní Koreji podle některých odhadů meziročně o 30 procent. Obchodní centra a logistické firmy slibují stále rychlejší doručení a nabízejí možnosti "do jednoho dne", "před úsvitem" nebo "raketovou rychlostí". Kurýři ale dostávají čím dál méně peněz, a ještě jim hrozí pokuty, když nesplní čas doručení.

Zatím zemřelo 15 kurýrů. Někteří si před smrtí stěžovali na neúnosný objem práce, kvůli kterému byli na nohou od rozbřesku až do pozdních nočních hodin. Zákazníci očekávají, že objednané zboží bude doručeno rychlostí blesku, ale kurýři, kteří ani nejsou pojištění, říkají, že je čím dál těžší udržet s rostoucími požadavky krok.

V zemi, která se dříve řadila ke státům s nejdelším pracovním týdnem, řada letošních úmrtí mezi pracovníky logistických firem vzbudila pozornost a lidé začali více mluvit o ochraně pracovníků. Většinu objednávek v zemi doručují velké logistické firmy. Ty ale najímají kurýry jako subdodavatele, kteří pracují za odměnu odvíjející se od počtu zásilek a k doručování balíků v přidělených zónách používají své vlastní automobily.

Kurýři mají v Jižní Koreji jednu z nejhorších forem právní ochrany. Když prezident Mun Če-in v roce 2018 snížil maximální délku pracovního týdne ze 68 na 52 hodin ve snaze zajistit rovnováhu mezi pracovním a osobním životem a právo na odpočinek, pracovníků doručovacích služeb se změna nedotkla. 

Zdroje: