„Pokud Evropská unie přijme návrh českých úřadů, za kterými v mnoha otázkách stojí americké úřady, tak to vyvolá naše politování, jakož i patřičnou reakci. Odpovíme na to,“ prohlásila Zacharovová. Ruská odveta podle ní postihne v Evropské unii všechny aktéry, kteří se chopí realizace „příšerné“ a „strašlivé“ české iniciativy.

„Pozorně sledujeme vývoj situace a vyhodnocujeme možné kroky Evropské unie z hlediska mezinárodních závazků EU a členských zemí EU. Určitě budeme reagovat na jakékoli nepřátelské projevy, které porušují práva, výsady, imunitu a bezpečnost našich diplomatů v zahraničí,“ zdůraznila ruská diplomatka.

Jakékoliv srovnání v tomto případě podle Zacharovové kulhá, protože nelze srovnávat pohyb diplomatů mezi desítkami států s pohybem uvnitř jediné země, i když tak rozlehlé, jako je Rusko. V současnosti má ruská strana na zásadě vzájemnosti notifikační režim s USA, Británií a Japonskem, velvyslanectví těchto zemí musí tedy předem informovat ruské ministerstvo zahraničí o cestách svých diplomatů do ruských regionů a v některých případech musí žádat o povolení, připomněla mluvčí.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský na konci listopadu uvedl, že Česko navrhuje Evropské unii omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle něj je totiž veřejně známým faktem, že se řada špionážních aktivit odehrává pod diplomatickým krytím. V pondělí v Bruselu Lipavský novinářům řekl, že se návrh ale zřejmě nestane součástí připravovaného dvanáctého sankčního balíku. „Chceme, aby se tím evropské země zabývaly. Domnívám se, že z bezpečnostních zájmů je to důležité,“ dodal. Podle informací ČTK by tento návrh mohl být zahrnut do některého z dalších balíčku sankcí proti Moskvě, podle všeho se totiž už připravuje i jejich třináctý balík.

USA letos podporu Ukrajiny nejspíše neschválí, řekl šéf republikánů v Senátu

Je prakticky nemožné, aby americký Kongres do Vánoc schválil legislativní balík zahrnující dodatečné finance na podporu Ukrajiny, řekl novinářům lídr Republikánské strany v Senátu Mitch McConnell. Volal také po větším zapojení amerického prezidenta Joea Bidena do vyjednávání. Šéf Bílého domu při setkání s ukrajinským prezidentem Zelenským zákonodárce opět vyzval, aby nové finance pro Kyjev uvolnili.

Bidenova administrativa uvádí, že bez zásahu Kongresu jí do konce roku dojdou peníze na vyzbrojování Ukrajiny. Na pokračování vojenské i ekonomické pomoci požaduje vyčlenit dalších asi 61 miliard dolarů (skoro 1,4 bilionu korun), krizový balík s touto položkou však narazil na odpor republikánských zákonodárců. Výměnou za jeho podporu chtějí výrazné zpřísnění americké imigrační politiky, které je pro Bidenovy demokraty velmi těžko stravitelné.

Volodymyr Zelenskyj a Joe Biden | zdroj: Profimedia

„Je to prakticky nemožné,“ řekl podle listu The New York Times (NYT) McConnell o scénáři, že by se republikáni a demokrati do vánočních prázdnin dohodli na společném postupu a tuto dohodu schválily obě komory Kongresu. „To neznamená, že to není důležité,“ dodal McConnell.

Ochota hlasovat pro uvolňování dalších peněz na tento účel však v jeho straně slábne, zatímco pro republikánské voliče podpora Kyjeva není prioritou. Republikáni naopak dlouhodobě prosazují tvrdou imigrační politiku a nyní toto ožehavé téma spojili s diskusemi o krizovém balíku, který by vyčlenil peníze nejen na pomoc Ukrajině, ale také Izraeli. Průlom v jednáních zjevně nepřinesla ani aktuální návštěva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu.

McConnell uvedl, že vyjednávání o této otázce si žádá „plné zapojení“ prezidenta Bidena. Ten minulý týden řekl, že je ochotný přistoupit na „značný kompromis“ ohledně americké imigrační politiky, konkrétní návrhy však neprezentoval. Americký imigrační systém podobně jako republikáni označil za „rozbitý“.

Při dnešním setkání se Zelenským v Bílém domě prohlásil, že „Kongres musí schválit“ jeho návrh krizového balíku, „aby nedal (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi nejkrásnější vánoční dárek, jaký může“. „Nesmíme jej nechat uspět,“ řekl Biden o Putinovi, který podle něj plánuje v zimě bombardovat ukrajinskou energetickou infrastrukturu.

Zelenskyj před novináři neodpověděl na dotaz, zda Ukrajina může Rusko porazit i bez americké pomoci. Washington dosud napadené zemi poskytl vojenské vybavení v hodnotě kolem 44 miliard dolarů, což je podle NYT více než Německo, Británie, Norsko a Dánsko, tedy následující čtyři státy v žebříčku nejvýznamnějších dodavatelů, dohromady.