Po pomoci od státu volali zástupci průmyslu a podnikatelů kvůli vysokému růstu regulovaných cen energií. Obávali se až trojnásobného růstu nákladů na energie některých firem a oslabení konkurenceschopnosti tuzemského průmyslu. Aktuální pomoc státu uvítali, podle nich alespoň částečně uklidní situaci firem.

„Společně se Svazem průmyslu a dopravy a Hospodářskou komorou jsme během necelých dvou týdnů od vydání nařízení našli řešení, které pomůže udržet konkurenceschopnost českých firem, a zachovat tak pracovní místa a posílit hospodářský růst,“ řekl Fiala. Stát podle něj nebude plošně dotovat energie všem firmám. „Soustředíme se na cílenou pomoc těm, které by zvýšení cen mohlo existenčně ohrozit,” dodal premiér.

Stát bude peníze na pomoc firmám čerpat z rozpočtu na příští rok z kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) nebo z nespotřebovaných peněz z letošního rozpočtu. Částku si mají rovnoměrně rozdělit subjekty připojené na hladině vysokého a velmi vysokého napětí. Půjde o necelých 25 000 odběrných míst. Vládní pomoc sníží příspěvek na platby za obnovitelné zdroje subjektům připojeným na hladině vysokého napětí o 107 korun za odebranou MWh bez DPH a subjektům připojeným na velmi vysoké napětí o 167 korun. Pomoc se bude odpočítávat podle rezervovaného příkonu. Příspěvek na obnovitelné zdroje bez započtení státního příspěvku obvykle dosahuje výše 495 korun za odebranou MWh bez DPH.

Vláda k poskytnutí pomoci firmám využije opatření, které prosadila v konsolidačním balíčku. „To nově umožňuje poskytovat státní pomoc s platbami za podporované zdroje energie kdykoliv během roku a umožňuje také tuto pomoc zacílit jen na určité napěťové hladiny, tedy například tak jako v tomto případě na firmy,“ popsal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN).

Zástupci průmyslu a firem opatření vlády uvítali. Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje je jakákoliv pomoc s energiemi důležitá pro udržení konkurenceschopnosti. Připomněl, že Česko má velmi rozvinutou průmyslovou základnu a tuzemský průmysl má i mnohem vyšší energetickou náročnost. Ceny energií se ho tak výrazně dotýkají. Podle prezidenta Hospodářské komory Zdeňka Zajíčka byla jednání s vládou velmi otevřená. Kolika firem se bude opatření týkat jasné není, některé podniky totiž mají více provozů se samostatnými odběrnými místy. Pomoc by se typicky měla týkat například železáren, skláren, sléváren, pekáren a dalších provozů s velkou spotřebou energií. 

Vedle toho se Síkela a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dohodl se zástupci Hospodářské komory a Svazu průmyslu a obchodu na pravidelných schůzkách v příštím roce. Tématem schůzek by měly být diskuse o systémových řešeních, která do budoucna zabrání nepředvídatelnému zvyšování regulované složky energií. „Rovněž platí, že kdyby nastal jakýkoliv negativní vývoj v ekonomice, budeme jako vláda hledat další možnosti pomoci pro firmy,“ dodal Stanjura.

Podle listopadového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ) měla v příštím roce vzrůst regulovaná část elektřiny na hladině vysokého napětí meziročně o 105,5 procenta, na velmi vysokém napětí pak o 190,9 procenta. Tyto hladiny využívají především velcí odběratelé. Na hladině nízkého napětí, tedy u domácností a malých podnikatelů, pak bude meziroční růst o 66,7 procenta. U plynu se regulované ceny velkoodběratelům zvýší meziročně o 41,8 procenta, domácnostem o téměř 39 procent. Nyní tak ERÚ zahájí pětidenní konzultační proces ke změně svého cenového rozhodnutí.