Američan Richard Buckminster Fuller (1895-1983) bývá považován za jednoho z největších vizionářů architektury 20. století. Kromě toho je známý jako matematik, vynálezce a spisovatel, který je autorem tří desítek knih.

Jeho největším architektonickým přínosem byly vedle vynálezu geodetické kopule (nejznámější je montrealská Bisoféra) především kreace Dymaxion (DYnamic-MAXimum-tensION), Šlo o maximální zisk při minimální energetické náročnosti, konkrétně například o úsporné a levné domy nebo prototyp automobilu. Princip Dymaxion uplatňoval Fuller i při odpočinku, který zahrnoval v průběhu dne čtyři půlhodinové šlofíčky.

Kromě toho zahájil Fuller v pětadvaceti letech jeden velmi nezvyklý experiment. Od roku 1920 až do své smrti v roce 1983 si psal deník, později nazvaný Dymaxion Chronofile. Nebyl to ovšem jen tak ledajaký deník: vědec chtěl svůj život popsat co možná nejpodrobněji, a tak si průběh dne poctivě a podrobně zapisoval po čtvrthodinách. Archivoval veškerou svou korespondenci, myšlenky, účty, skici nebo výstřižky z novin.

Sám uvedl, že nechtěl třídit informace a rozhodovat o jejich důležitosti, a tak se rozhodl zdokumentovat úplně všechno. Za ta léta se nashromáždila spousta materiálů. Sbírka jeho kompletních písemností je dnes majetkem Stanfordovy univerzity a činí kolem osmdesáti metrů papíru. Naskládány na sebe by daly sloupec vysoký zhruba jako pražský hotel Panorama nebo Baťův mrakodrap ve Zlíně.

Dlužno podotknout, že dnes by to měl chudák Fuller díky počítačům mnohem jednodušší…