Kolik by nás stál czexit

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Pokud by se Češi rozhodli rozvést s Evropskou unií, dostali by snesitelný rozvodový účet. Zbytku unie by však platili alimenty – poplatky za přístup na společný trh.

Britové se rozhodli opustit Evropskou unii. Jejich brexit kdekoho inspiroval. O řeckém grexitu se debatovalo už dřív, teprve s britským referendem se však kontinentem rozšířily odvozené slovní hříčky – swexit, finish, italeave… ale také czexit nebo czech-out.

Jenže nejsou to jen hříčky, ale závažná témata. V několika evropských zemích včetně Česka padají návrhy na referenda o setrvání v unii.

Při pohledu na začínající rozvodové řízení Evropské unie s Británií jste si možná položili otázku: Jaký rozvodový účet by Češi dostali, kdyby se rozhodli z bruselského společenství odejít?

Leccos může napovědět začínající spor o účet za brexit. Ne proto, že by Evropská unie chtěla po Češích stejné odstupné jako po Britech. Mohla by však použít stejnou účetní metodiku.

S nadsázkou se dá popsat jako "Má dáti – dal. Má dostat – dostane?"

Hra o miliardy

Deník Financial Times získal důvěrný dokument Evropské komise, z něhož vyplývá, že EU 27 (tedy EU mínus Spojené království) bude po Britech požadovat astronomických 99,6 miliardy eur, v přepočtu cirka 2,6 bilionu korun. To je hrubý domácí produkt Česka za sedm měsíců.

Komise vychází z plateb a projektů, které Britové podepsali. "Právní závazky z minulosti musí být respektovány," cituje portál Euractiv zdroj z Evropské komise.

Suma zahrnuje příspěvky unijním rozpočtům do roku 2020, v němž končí nynější rozpočtová sedmiletka Bruselu. Britové je schválili před čtyřmi lety. V částce jsou také úhrady za odhlasované společné projekty, splatné mnohdy až v příští dekádě.

Kromě toho bude komise žádat, aby Británie dál ručila svým dílem (11,5 miliardy eur, to je 300 miliard korun) za nejrůznější úvěry (například Ukrajině).

Část peněz nicméně dostanou Britové zpět. Jako rabat, který na Francouzích v roce 1984 vymámila premiérka Margaret Thatcherová, i ve formě dotací (jeden z paradoxů unie je, že dotuje rovněž nejbohatší země – za jejich peníze). A pokud dlužníci splatí své závazky (dá se to předpokládat), nebude unie po Britech požadovat ani záruky za úvěry.

Čistý britský účet by tak měl být nižší. Tým kolem hlavního unijního vyjednavače Michaela Barniera ho spočítal na 60,2 miliardy eur. To je 1,58 bilionu korun.

Britská vláda dala najevo, že takovou částku (dosud ji unie nepředložila) by pokládala za přemrštěnou a nepřijatelnou. Připouští, že by měla platit, ale nejvýš třetinu – 20 miliard eur, tedy 526 miliard korun (zde).

Dárci a příjemci

Češi by při rozvodu s Bruselem byli v jiném postavení než Britové. Především proto, že z rodinného (unijního) rozpočtu na rozdíl od ostrovanů víc peněz čerpají, než do něj vkládají.

Poddaní královny Alžběty jsou po Němcích druzí největší přispěvatelé do unijní kasičky. Jsou ekonomicky nad unijním průměrem, patří do kategorie nazývané "čistí plátci". To znamená, že částka, kterou odvádí do Bruselu, převyšuje sumu, kterou od něj dostávají.

Češi naopak patří do skupiny (podprůměrných) států, "čistých příjemců" – tedy těch, kteří víc berou, než dávají. Jen loni získali z rozpočtu unie téměř o 80 miliard korun víc, než do rozpočtu odvedli a předloni dokonce 150 miliard.

Historicky vzato, je Česko v plusu 640,6 miliardy korun. Od vstupu do Evropské unie v květnu 2004 do konce roku 2016 vložilo do unijního rozpočtu 473,4 miliardy korun a získalo 1,114 bilionu.

Zatímco čistý vklad ostrovní monarchie (rozdíl mezi platbami do rozpočtu a čerpáním) se v posledním desetiletí pohyboval kolem devíti miliard liber ročně (270 miliard korun), Česko vykazovalo roční čistý příjem kolem 40 miliard korun.

Slušný účet

Předpokládejme, že Češi by se rozhodli opustit Evropskou unii. Pak by jim "zbytek" unie, obdobně jako Britům, sečetl položky "má dáti – dal a má dostat – dostane, když…".

Češi, na rozdíl od Britů, by z takové inventury měli vyjít přebytkem na účtu.

V aktuální unijní sedmiletce, která začala v roce 2014 a skončí v roce 2020 (dotace se však budou vyplácet až do 2023), je pro Česko v unijních fondech vyhrazeno téměř 24 miliard eur, to je více než 630 miliard korun). Zatím jsme nedostali ani polovinu.

Stoprocentně tuto částku patrně ani nevyčerpáme. Desítky miliard korun bychom z ní mohli odečíst, stejně jako pravidelné příspěvky do rozpočtu, které do roku 2020 dosáhnou celkem kolem 170 miliard korun. Z toho nám vyjde, že bychom pořád byli v plusu a unie by měla Česku poslat na účet více než 100 miliard.

Pěkná sumička. Pokud pohled na unii a na czexit zúžíme pouze na peníze, přesněji na rozvodový účet, potom bychom nedopadli špatně.

…a nakonec v mínusu

Hůř ale může být po rozvodu.

Ani czexitáři se nechtějí odtrhnout od Evropské unie ekonomicky. Jsou za to, aby volný obchod s unií pokračoval i poté, co z ní Česko vystoupí. "My všichni jsme pro společný trh a volný pohyb občanů unie," ujišťuje jeden z nich, Tomilo Okamura, na webu své SPD.

Pochopitelně, bariéry v obchodu se "zbytkem" Evropy by českou ekonomiku srazily pořádně hluboko.

Britové z jednotného trhu odcházejí. Jenže mezi Británií a Českem je podstatný rozdíl. Jak v ekonomické síle, tak v orientaci zahraničního obchodu. Británie směřuje do EU 48 procent vývozu, Česko 83 procent. Naše závislost na byznysu s unií je extrémní. Jakékoli obchodní bariéry vůči unijním zemím by na českou ekonomiku měly tvrdý dopad.

Jistě, mohli bychom si vyjednat bezbariérový přístup na jednotný trh unie. Pokud bychom se zavázali i po czexitu ctít volný pohyb lidí, zboží, služeb a kapitálu, neměl by to být problém.

Norsko má na jednotný trh přístup jako člen Evropského sdružení volného obchodu. Není to ale zadarmo. Pětimilionová země odvádí do Bruselu ročně 240 milionů eur, v přepočtu 6,3 miliardy korun – příspěvek do fondů Evropského hospodářského prostoru.

Poměřováno lidnatostí, Česko by mohlo platit ročně 10 miliard korun. Museli bychom se ale obejít bez unijních dotací. Pro rozpočet by to znamenalo proti současnému stavu propad mínus padesát miliard. Za to se dá postavit třeba téměř sedmdesátikilometrový úsek dálnice D 47 z Lipníku nad Bečvou do Ostravy.

Že bychom vyjednali něco lepšího? Podívejte se na čísla a zjistíte, že v Česku žijí dvě procenta obyvatel unie a vzniká tady 1,1 procenta ekonomického výkonu společenství. Nedělejte si proto iluze o české důležitosti, síle a o možnostech vyjednat s Evropskou unií po czexitu kdovíjak výhodný vztah.


Tagy: Česko domácí Evropská unie evropská politika czexit

Zdroje: Vlastní