V Bruselu platí zásada: Utrácet se musí, jedno zda ekonomika prosperuje, stagnuje nebo se propadá. V hlavním městě Evropy se radostně rozhazují peníze ve všech fázích hospodářského cyklu.

Nejnovějším a nejkřiklavějším důkazem unijní hýřivosti je nová budova Rady Evropské unie.

Její stavba v Evropské čtvrti Bruselu byla dokončena v minulých týdnech. Pro zasedání prezidentů, premiérů a ministrů unijních států bude sloužit od počátku příštího roku. Dá se říct – slušný dárek pod vánoční stromek.

Futuristická budova dostala název Evropa. Bruselané jí říkají vejce, anebo taky děloha – podle profilu vnitřního bloku. Belgický architekt Philippe Samyn však upozorňuje, že symbolizuje lucernu, která v noci svítí a vede unii k lepším zítřkům.

Na obří krychli ze skla a oceli, propojené s betonovým blokem paláce Résidence z dvacátých let minulého století, by měla viset cenovka 321 milionů eur, což je 8,67 miliardy korun – předpokládaný účet za nové sídlo evropské instituce, jehož stavba trvala celých 11 let. Pro srovnání: To je pětinásobek ceny za justiční areál v Brně.

Exteriér Evropy | zdroj: Profimedia

Původně měl projekt Evropa stát 240 milionů eur. Tuto částku schválila Evropská komise v roce 2004. Stavaři ale dokázali utratit dalších 81 milionů – a není pochyb, že je dostanou.

Z cizího krev neteče

V zadání projektu Evropy, stejně jako u brněnského justičního areálu, zjevně nebyla kritériem hospodárnost. Jak jinak, v obou případech nestavěli zadavatelé za své peníze, ale z cizích peněz.

(Pro Čechy může být útěchou, že do bruselské přerozdělovací továrny zatím vkládají méně peněz, než z ní dostávají. To ale v příští dekádě skončí.)

A proč vlastně byla Evropa postavena? Patrně z rozmaru, či spíš z rozmařilosti.

Dosud státníci zasedali v budově Justus Lipsius, sekretariát rady byl v paláci Résidence a překladatelská služba v budově nazývané Lex. Nikdy přitom nenastala situace, kdy by politici nebo nějaká komise neměla volnou zasedačku.

(Doufám, že se stavebním projektem rady neinspiruje vedení českého senátu. Mělo by pro to důvod – vždyť jednaosmdesát českých senátorů se na pražské Malé Straně musí tísnit v "pouhých" třech palácích - Valdštejnském, Kolovratském a Malém Fürstenberském.)

Vedení Evropské unie přitom není v budovatelském nadšení osamoceno. Za peníze Evropanů v Bruselu staví kdekdo. Třeba Evropský parlament.

Nejdražší parlament na světě s ročním rozpočtem 1,8 miliardy eur (48 miliard korun) se usnesl, že v Evropské čtvrti Bruselu vytvoří muzeum, které "posílí historickou paměť a vědomí evropské identity". Na rekonstrukci Eastmanovy budovy, v níž Dům evropské historie vznikl, padlo přes 56 milionů eur (1,51 miliardy korun). Další miliony eur byly investovány do techniky a exponátů.

V době krátce po krizi, kdy se pro nedostatek financí v zemích Evropské unie zavírala muzea a galerie, vznikla v Bruselu stálá multimediální výstava o historii a současnosti Evropského parlamentu – Parlamentárium. Roční rozpočet této atrakce se blíží šesti milionům eur (162 milionům korun).

Ve zlaté kleci

Nejhlasitějšími kritiky rozpočtové rozmařilosti bruselské Evropy (unijní rozpočet přesahuje 145 miliard eur, to je 3,9 bilionu korun) a jejích velkolepých stavebních projektů byli Britové.

"Rozhodnutí stavět zbytečné paláce a zakládat ještě zbytečnější muzea uráží lidi, kteří to platí z daní a přitom musí uživit rodiny a kontrolovat každý výdaj. Je to jedna z příčin, proč je unie lidem tak vzdálená a cizí," řekl deníku Daily Telegraph ministr pro evropské záležitosti David Lidington.

Bývalý premiér David Cameron v rozhovoru pro list Guardian vzpomínal, jak v roce 2009 během pracovní večeře v Bruselu tehdejší prezident unie Herman Van Rompuy seznamoval šéfy států a vlád s interiérem chystané zasedací místnosti v paláci Evropa za více než milion eur (27 milionů korun). Bylo to během konzumace předkrmu – artyčoků se zálivkou vinaigrette – a krátce před tím, než státnici jednali o kritické situaci veřejných financí v Řecku.

V největší zasedací místnosti | zdroj: Profimedia

"Myslím, že bychom neměli sedět v takové zlaté kleci a žádat kohokoli, aby se uskrovnil," pravil Cameron. Byl ale jediný, kdo vznesl k Rompuyově prezentaci připomínky.

Bill Cash, předseda výboru Dolní sněmovny pro evropské záležitosti, nazval budovu Evropa Kafkovým zámkem. "Evropský parlament by měl vyšetřit náklady na tuto extravagantní stavbu," navrhl poslanec.

Britské hlasy po rozpočtové střídmosti a proti stavebním projektům v Bruselu zůstaly nevyslyšeny, což přispělo k tomu, že se ostrované rozhodli pro exit.

Bez jejich čistého příspěvku do unijního rozpočtu (přes sedm miliard liber ročně, více než 200 miliard korun) bude Evropská unie chudší. Zastaví to její stavitelský elán?