Hlavní hrozby jsou Rusko, rozvrácené státy a terorismus, říká vojenský šéf NATO Petr Pavel

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Pro členské země Severoatlantické aliance a pro západní svět existují dvě hlavní hrozby: z východu Rusko a z jihu chaos v rozvrácených státech a terorismus, říká předseda vojenského výboru NATO, bývalý náčelník českého generálního štábu, generál Petr Pavel.

Generál Petr Pavel

Generál Petr Pavel,zdroj: Profimedia.cz

Ve svém veřejném vystoupení na půdě Univerzity Karlovy otevřeně popsal rizika i výzvy, kterým čelí nejen Česká republika, ale i celá Evropská unie a členské státy Severoatlantické aliance.

Polopravdy, lži, nedůvěra

"Pokud se podíváme na východ, zásadní hrozbou je politika Ruska, která se za poslední dobu výrazně změnila. Jsme předmětem masivní informační kampaně a obyčejný smrtelník má problém si vybrat ze záplavy informací tu, která se nejvíce blíží pravdě," říká Petr Pavel.

Cílem této kampaně je podle něj relativizovat informace, zpochybňovat fakta i důvěru v tradiční média a volené zástupce. "Tak aby by byl občan co nejvíce zmaten, aby přestal důvěřovat voleným zástupcům, měl tendenci podléhat polopravdám, lžím, virtuální realitě. To se bohužel v době sociálních sítí a mnoha médií dobře daří," konstatuje šéf vojenského výboru NATO, který je nyní v Česku na oficiální návštěvě v rámci "ladění not" mezi aliančními partnery před blížícím se summitem NATO v Polsku.

Z Ruska se podle generála Pavla "po dlouhém období, kdy se cítilo poníženo a odsunuto" znovu stává globálním hráčem.

"Jedním z deklarovaných i praktikovaných cílů ruské zahraniční politiky je znevěrohodnit přirozené uspořádání institucí – NATO, EU, i celý systém mezinárodního práva po 2. světové válce," říká Pavel.

Odráží se to na stavu ruské armády i financích, jež vláda do rozvoje armády pumpuje. "Ruská armáda též po letech strádání a odstrkování nabývá opět sebevědomí. Ty tam jsou obrázky ruských vojáků v ošuntělých uniformách sbírajících na poli zelí, aby si přilepšili. Armáda je nyní moderní, dynamická, dobře motivovaná a vybavená, odhodlaná a schopná přinášet oběti nejen v blízkém zahraničí, ale jak jsme viděli, tak i v Sýrii – k dosažení cílů globálního charakteru."

Dialog s Ruskem

A nejde prý jen o znovunabyté schopnosti, ale i o vůli je použít. Příkladem jsou podle NATO akce na Krymu, na východě Ukrajiny, v Sýrii… "Je nepochybné, že Ruská federace je připravena použít vojenský nástroj jako jeden z hlavních nástrojů své zahraniční politiky. Armáda prochází modernizací – navzdory zprávám o špatné výkonnosti ruské ekonomiky a sociálním problémům," konstatuje generál Pavel.

Evropská unie a NATO podle něj nemůže být vůči takovému vývoji lhostejná i vzhledem k rétorice ruského vedení, jež otevřeně hovoří o podpoře ruských národních menšin, kdekoli na světě.

"Podívejme se na Pobaltí, na ruskou vojenskou doktrínu… Informační a kybernetická válka může přerůst v horký konflikt. Putin je ve svých prohlášeních vzácně konzistentní a myslím, že jsme tomu nevěnovali dlouho pozornost," říká Petr Pavel.

Ve vztahu k Rusku má podle něj fungovat systém odstrašení. "Ne zastrašení a řinčení zbraněmi," zdůrazňuje. "Smyslem je odradit protivníka od ofenzivní akce, neboť by měl dojít k závěru, že přínos akce by nepřevážil důsledky," dodává.

Sebevědomý přístup NATO by ale podle generála Pavla měl být "doplněný vůlí ke konstruktivnímu dialogu kdykoli k tomu bude na straně Ruska dostatečná vůle".

Problém členských států NATO podle generála Pavla je, že drobí výdaje na obranu. "Státy dávají přednost národním řešením před těmi efektivními nadnárodními. Svědčí to o tom, že priority máme pořád orientované národně a ne na celek," říká.

Pevnost Evropa je chiméra

Hrozba z jihu je diametrálně odlišná. "Hrozba slabých států, terorismu, extremismu, provázená migrační vlnou je těžko uchopitelná jen vojenskou silou," říká generál Pavel.

"Měl jsem husí kůži, když jsem od politiků slyšel, že pošleme vojáky na hranice a že ti budou s tanky a zbraněmi čelit záplavě lidí s dětmi v rukou. Tahle představa mne vždy děsila," poznamenává.

Západ musí podle něj problém regionu řešit komplexně, zaměřením na příčiny, ne symptomy krize.

"Problém je stabilita, ekonomický a sociální rozvoj v regionu. Je to náročně na čas, na zdroje, ale uvážíme-li realisticky alternativy, tak jiná cesta, než dosáhnout bezpečnosti, než rozšíření regionu stability, není," říká s tím, že jde převážně o politické rozhodnutí.

"Vyžaduje to politickou odvahu přijmout rozhodnutí daleko přesahující volební období, což bývá problém. Nelze se opevnit v naší pevnosti Evropa v naději, že se nás problémy nedotknou. Je chiméra myslet si, že nás to ochrání od radikalizace, terorismu, imigrace."

Na řešení se podle Petra Pavla má podílet široké spektrum aktérů: od OSN, přes Ligu arabských států, další regionální uskupení, NATO a E. "Patří sem ale i Čína, která má výrazný ekonomický zájem v severní Africe a měla by mít zájem na stabilizaci regionu. Stejně tak je naším zájmem stabilita v Jihočínském moři – je to významná obchodní cesta bez níž by se ekonomický svět rychle rozkolísal," vysvětluje Petr Pavel.

Připouští, že taková široká shoda a spolupráce je problematická. Už proto, že se často nedokážou domluvit mezi sebou EU a NATO: "Jak NATO, tak EU má tendenci řešit věci po svých kanálech a bude ještě nějaký čas trvat než se k tomuto poznání dopracujeme."

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: Česko zahraničí domácí NATO mezinárodní politika geopolitika

Zdroje: Hlídací Pes