S nástupem industrializace v Anglii v 18. století rostl počet obyvatel, mizela tradiční řemesla a spousta lidí se ocitla na okraji společnosti. Kvůli odstrašujícímu účinku hrozily přísné tresty i za drobné delikty, a tak věznice praskaly ve švech. Vláda proto oprášila starý návrh ekonoma Williama Pettyho a vozila vězně na nucené práce do kolonií. Zabily se tak dvě mouchy jednou ranou: získala se levná pracovní síla a za mřížemi se uvolnilo místo pro nášup.

Na Ameriku zapomeňte

Cílem pro „export“ těchto dočasných otroků byly zejména kolonie v Severní Americe, kam jich od roku 1717 zamířilo celkem na padesát tisíc. Vypuknutí války za nezávislost v roce 1775 ale pro tuto praxi znamenalo konečnou, a tak musela Británie hledat alternativu. Volba padla na Nové Holandsko, čili dnešní Austrálii.

Její východní pobřeží v roce 1770 zmapoval kapitán James Cook a doporučil k osídlení Botanický záliv. Kolonizací pověřila britská koruna admirála Arthura Phillipa (1738-1814), který byl v říjnu 1786 jmenován guvernérem Nového Jižního Walesu s téměř neomezenými pravomocemi.

Syn německého knihkupce a Angličanky nejprve sloužil v britském královském námořnictvu během sedmileté války, poté byl převelen do zálohy a farmařil. Během krátké služby v portugalském námořnictvu posléze získal zkušenosti pro novou funkci v Austrálii jako dělané: Převážel vězně do Brazílie.

Tam, kde je dnes opera

V květnu 1787 vyrazil Phillip k Austrálii s flotilou (First Fleet) dvou válečných, tří zásobovacích a šesti dopravních lodí. Na palubách bylo bezmála osm stovek mužů a žen, zhruba stejný počet námořníků, vojáků a stráží a také obrovské množství materiálu potřebného k vybudování kolonie.

Na plánovaném místě v Botanickém zálivu Phillip zjistil, že tu zdroje vody a kvalita půdy nejsou pro osídlení příliš vhodné. Proto doplul do zátoky, která byla skvělým přírodním přístavem. Dnes se v těchto místech tyčí známá budova opery v Sydney. Šestadvacátého ledna 1788 tu byla vztyčena britská vlajka a kolonie byla pojmenována na počest tehdejšího ministra vnitra, jímž byl Thomas Townshend, první vikomt Sydney.

Phillip se v roce 1792 vrátil do Anglie. V roce 1810, čtyři roky před jeho smrtí, žilo v Austrálii na 12 tisíc osadníků, z toho byl trestanec zhruba každý sedmý. V 19. století sem přivezli dalších 157 000 vězňů a své štěstí jako chovatelé ovcí a zlatokopové tu hledali i svobodní občané.

Sydney je dnes největším australským městem a 26. leden je v zemi národním svátkem - Dnem Austrálie.