Jsme jediní na celé planetě, žádný jiný tvor ji nemá. Na obličeji nosíme evoluční omyl, zjistili vědci

Princip evoluce je jasný: Mutace a změny, které pomáhají k přežití, se přirozenou selekcí předávají genomem dál. Změny a slepé vývojové větve, které nejsou dostatečně efektivní, se nedokážou prosadit, nepředají se a postupně vymizí. 

Žádný proces nicméně není neomylný a i evoluce se umí občas prostě a dobře splést. A jeden takový omyl, zdá se, nosíme všichni na obličeji.

Bradu, tedy vystouplou část čelisti pod ústy, totiž nemá žádný jiný tvor na planetě. Ani šimpanz ne. A dokonce ani staří lidé jako Neandrtálci či Denisované je neměli. Podle studie publikované v odborném časopise PLOS One vznikl tenhle obličejový útvar úplnou náhodou a vůbec k ničemu prakticky neslouží.

„Samotná skutečnost, že máme jedinečný rys, jakým je brada, neznamená, že musel nutně vzniknout přirozeným výběrem, aby zvýšil šanci na přežití. Třeba aby se lépe rozkládaly síly při žvýkání. Ne, brada je pravděpodobně vedlejší produkt, nikoliv evoluční adaptace,” uvádí autorka studie Noreen von Cramon-Taubadel, doktorka a profesorka antropologie z univerzity v Buffalo v tiskovém prohlášení.

Dříve se přitom předpokládalo, že brada vznikla právě kvůli tomu, aby se nám lépe žvýkalo. Teď se ale ukazuje, že brada je spandrel, což je termín, který v architektuře označuje trojúhelníkové plochy mezi oblouky, jež vznikly mimoděk právě konstrukcí oblouků a samy o sobě nemají žádnou architektonickou pointu.

Biologie si termín vypůjčila a používá ho prakticky ve stejném smyslu: Spandrel je něco, co evolučně vzniklo jako vedlejší produkt jiných adaptací, přičemž to samo nebylo evolučním cílem.

A jeden takový spandrel nosíme pod ústy. 

Vědci porovnávali lebeční znaky lidí a lidoopů, přičemž obzvláštní pozornost věnovali devíti rysům čelisti. Zjistili, že jen tři byly pod přímým selekčním tlakem, zbývajících šest nepřímo nebo vůbec. To by odpovídalo právě spandrelu.

Brada se objevila až u moderního člověka a pravděpodobně se jedná o vedlejší produkt zmenšování čelisti kvůli tomu, jak se měnil lidský životní styl, s ním i tradiční jídelníček a v důsledku pak i velikost zubů. Tento proces měnil proporce celé dolní části obličeje a nebyl zaměřen na bradu jako takovou. Ta prostě jen mimochodem vznikla.

Jisté biomechanické výhody ale existence brady nakonec přeci jen má, například zpevnění struktury čelisti. 

„Cíl studie byl především představit empirický důkazní materiál o tom, že ne každá evoluční změna je zapříčiněna přirozeným výběrem. Výsledky ukazují, jak moc je důležité je si uvědomit, že změny v jedné části těla mohou neúmyslně vytvářet nové rysy i jinde,” uzavírá Cramon-Taubadel.