Okamurovci, anoisté, sociální demokraté, komunisté a Václav Klaus junior prosadili ve sněmovně do zákona o potravinách paragrafy, které přikazují obchodům, jaké potraviny mají prodávat, a tím určují zákazníkům, jaké potraviny mohou kupovat.

Ve společenství, kde platí volný pohyb zboží, to je samosebou věc nevídaná. Dvojnásob v případě země, jejíž prosperita je založena na volném trhu a vývozu zboží. Mimochodem, vzpomínáte na heslo českého předsednictví Evropské unii? Evropa bez bariér!

Hezky česky a vlastenecky

Zákon, který míří do Senátu, nařizuje, že od roku 2022 se má v obchodech nad 400 metrů čtverečních prodávat aspoň 55 procent vybraných druhů potravin z české produkce. Po roce 2022 má tento poměr růst o tři procentní body ročně až do roku 2028, kdy má kvóta pro české potraviny dosáhnout 73 procent.

Ekonomika

Poslanci schválili kvóty na české potraviny a pokuty za prodej potravin dvojí kvality

Je zjevné, že poměřován pravidly jednotného trhu zákon nemůže obstát. A je jisté, že kdyby zákon poslanci přes Senát prosadili a prezident ho podepsal, anebo jen nechal plavat, Evropská komise coby strážkyně unijní legislativy ho bez povšimnutí nenechá.

Česko by v takovém případě patrně skončilo před Evropským soudním dvorem. Kromě toho některé z unijních států by proti nám zavedly odvetná opatření.

Autoři návrhu v důvodové zprávě píšou, že jejich cílem je podpořit potravináře, zvýšit zaměstnanost na venkově a snížit uhlíkovou stopu. No řekněte, kdo by to nechtěl?

Je přirozené podporovat místní ekonomiku a je přece rozumné vybírat si potraviny, které nemusely cestovat přes celou Evropu, anebo dokonce přes půl planety – při dopravě a skladování tolik neutrpěly a za sebou nezanechaly tolik emisí.

Zákon paragraf-šavle

Proč to ale má nařizovat zákon? A proč má někdo, kdo žije třeba v Hodoníně, podle chystaného zákona kupovat jablka z Polabí, když je obchod může dovézt přes hranici z několik kilometrů vzdálených sadařství na západě Slovenska?

Navrhovatelé zákona se ohánějí soběstačností. Jenže ta se přece nemůže počítat tak, jak to dělá jejich návrh – změříme, kolik procent domácí spotřeby se doveze, a zbytek toho, co sníme, se prohlásí za soběstačnost.

Komentáře

Kšeft je kšeft: Dáte si halal potraviny od Okamury?

Česko zemědělské komodity také vyváží. Potravinová soběstačnost by proto měla vycházet z toho, kolik se té či oné komodity doma vyrobí.

Agrární analytik Petr Havel dává za příklad vývoz syrového mléka. V Česku se ho vyprodukuje víc, než spotřebuje. Potravinářská komora upozorňuje, že se k nám dováží 40, 50, ale i víc procent mlékárenských výrobků. Nikde však nezmiňuje, kolik těchto výrobků je z českého mléka.

Patří se připomenout, že 55procentní kvóty, která má platit od příštího roku, nedosahuje česká produkce kuřecího masa. Je na padesáti procentech domácí spotřeby. Vepřové jen lehce převyšuje čtyřicet procent.

A přemýšleli poslanci, co nastane, až bude nepříznivé počasí a neurodí se plánované množství zeleniny nebo ovoce a jejich prodej bude z moci úřední omezen?

A co dál, Okamuro, Faltýnku, Klausi...?

Lze tušit, že důsledkem zákona, který iniciativní zákonodárci protlačili sněmovnou, bude menší nabídka na pultech, vyšší ceny způsobené nižší konkurencí, výpadky některých potravin a také další nárůst byrokracie.

Někdo přece bude muset kontrolovat, zda zboží splňuje parametry stanovené normami pro české potraviny, a vyhodnocovat podíl prodaných českých potravin v obchodech. Kolik kontrolorů na to budeme potřebovat? A kolik budou stát?

Po zkušenosti s nejnovějším vlasteneckým počinem byste se každopádně neměli divit, až vám zákon příště nařídí, co máte mít na talíři. Jednou i vy můžete jíst vodňanská kuřata nebo kostelecké uzeniny a k tomu přikusovat toastový chléb z Penamu.