Dnes je pondělí 26. července 2021., Svátek má Anna
Počasí dnes 17°C Místy bouřky

Aktualizováno: Sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu do 14. února

Aktualizováno: Sněmovna schválila prodloužení nouzového stavu do 14. února
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Vláda bude moci prodloužit nouzový stav do 14. února. Sněmovna s tím souhlasila podle návrhu KSČM, vláda ANO a ČSSD ovšem požadovala prodloužení do 21. února.

Návrh KSČM o prodloužení nouzového stavu o dalších 23 dnů získal podporu 53 z 98 přítomných poslanců. Proti jich bylo 19. Pro návrh hlasovali poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Zákonodárci ostatních stran hlasovali proti, nebo se hlasování zdrželi.

Jednání Poslanecké sněmovny poznamenala potyčka nezařazeného poslance Lubomíra Volného s kolegy.

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je nouzový stav nutným krokem k tomu, aby mohla dál platit plošná opatření. Cílem jeho dalšího prodloužení je hlavně dosáhnout zásadního obratu ve vývoji pandemie, řekl ministerský předseda. Za zásadní považuje očkování, které nyní vázne na dodávce vakcín.

Také ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) ve sněmovně zdůraznil, že stav epidemie je v Česku rizikový a bez nouzového stavu není možné efektivně a rychle přijímat účinná protiepidemická opatření. Uvedl, že v Česku se virus stále silně komunitně šíří, nakaženo je velké množství zranitelných. Upozornil také na nebezpečí rozšíření nové mutace viru, která je nakažlivější. Šíření nákazy v Česku tak sice podle něho zpomaluje, stále ale přibývá mnoho tisíc nově nakažených denně.

Nouzový stav platí při nynější vlně epidemie od 5. října, žádost vlády byla pátá v řadě. Na jaře trval v Česku nouzový stav kvůli koronavirové krizi 66 dnů, ten současný potrvá minimálně 132 dnů.

Platnost nové tabulky opatření PES bude Blatný navrhovat od února

Ministr Blatný bude navrhovat, aby aktualizovaná opatření v protiepidemickém systému PES platila od 1. února. Na dopolední tiskové konferenci řekl, že v pátek novou tabulku předloží vládě. Už dříve avizoval, že v některých stupních rizika bude možné pořádat hromadné akce pro účastníky, kteří předloží negativní test. Rozhodne o tom pořadatel.

Podle dřívějších informací by s testem mohlo být také dovoleno ubytování v hotelu nebo návštěva restaurace. V současné době má ČR opatření odpovídající pátému stupni rizika. Zmírňování opatření nad rámec úterního otevření obchodů s dětským oblečením či obuví vláda neplánuje.

Kabátek v pondělí vysvětlí své přednostní očkování členům správní rady VZP 

Zdravotníci v Česku ke čtvrtečním 07:00 aplikovali 154 989 dávek vakcíny proti covidu-19, přes 7200 lidí dostalo už druhou dávku, řekl dále Blatný. Očekává také, že ředitel VZP Zdeněk Kabátek vyvodí odpovědnost z informace o jeho přednostním očkování proti covidu-19, kterou přinesl server iRozhlas.cz. Kabátek podle svých slov vše vysvětlí v pondělí členům správní rady VZP a počká, jak rada rozhodne. V prohlášení zaslaném médiím později upřesnil, že by považoval svoji rezignaci za nezodpovědný krok. Podle něj je důležité, aby systém zdravotního pojištění zůstal funkční a stabilní.

Kvůli přednostnímu očkování už museli skončit například ředitel Státního zdravotního ústavu (SZÚ) Pavel Březovský, který očkování lidí mimo zaměstnance a prioritní skupiny umožnil, nebo náměstkyně ministra zdravotnictví Alena Šteflová.

Kabátkovi je 50 let a devátý rok vede největší zdravotní pojišťovnu v Česku. Správní rada pojišťovny mu loni v listopadu prodloužila mandát na další čtyři roky. "Nechal jsem se očkovat, protože ve své pozici jednám s řediteli nemocnic, se zaměstnanci, s lékaři... Potkávám se na denním pořádku se zdravotníky, takže to byla moje reakce na to, že jsem chtěl chránit svoje okolí. V současném kontextu je ale asi bezpředmětné, abych něco takového říkal," řekl Kabátek serveru. 

Nakažených přibylo v Česku opět méně než před týdnem

Ve středu přibylo v Česku 8162 potvrzených případů koronaviru, téměř o 3000 méně než před týdnem. Podíl pozitivních testů proti úterý mírně klesl na téměř 30 procent. Laboratoře v zemi ve středu provedly zhruba 27 500 PCR testů, antigenních testů bylo 16 500. V obou případech je to nejméně tento týden. Sedmidenní průměr podílu pozitivních vzorků je 28,5 procenta, středeční výsledek byl tedy mírně nadprůměrný.

Počet hospitalizovaných klesl na 6378, z toho je 1069 v těžkém stavu. Od březnového začátku epidemie odhalily laboratoře v České republice 917 359 nakažených, aktuálně jich je přibližně 120 000. Dosud v zemi zemřelo 14 973 nakažených.

Index protiepidemického rizika PES zůstává druhý den na 73 bodech. Více než týden se tak drží ve čtvrtém z pěti stupňů rizika. Proti středě se o setinu zvýšilo reprodukční číslo na 0,83.

Za prvních 50 týdnů loňského roku zemřelo v Česku o 14 procent více lidí, než je průměr za stejné období z let 2015 až 2019. Nejvýraznější nárůst počtu úmrtí byl ve věkové kategorii 75 až 84 let, ve které zemřelo zhruba o pětinu více lidí, než je průměr z předchozích pěti roků. Příčinu zvýšené úmrtnosti Český statistický úřad neuvádí, je ale pravděpodobné, že za ni z podstatné části může epidemie covidu-19. Podle údajů ministerstva zdravotnictví zemřelo v Česku do konce 50. kalendářního týdne loňského roku 9840 nakažených.

profimedia-0582110404 Německo bude považovat Českou republiku za epidemicky vysoce rizikovou oblast | zdroj: Profimedia

Německo bude od neděle považovat Česko kvůli koronaviru za vysoce rizikové

Německo bude od neděle považovat Českou republiku za epidemicky vysoce rizikovou oblast, což pendlerům zkomplikuje každodenní dojíždění za prací. Zatímco Sasko přistoupí ke kompromisu v podobě dvou povinných testů na koronavirus pro přeshraniční pracovníky týdně, Bavorsko se chce vydat přísnější cestou, vyžadovat bude zřejmě rozbory každých 48 hodin.

Německo od září považuje Česko za rizikové, nyní však Česko vstoupí do kategorie vysoce rizikové oblasti. Kritériem pro takové označení je buď rozšířený výskyt mutací koronaviru považovaných za nebezpečné, nebo více než 200 nových případů na 100 000 obyvatel za sedmidenní období. Právě tento limit případů Česko výrazně překračuje. O zařazení na seznam vysoce rizikových oblastí rozhoduje v Německu grémium ministerstev zdravotnictví, zahraničí a vnitra, rozhodnutí pak vyhlašuje Institut Roberta Kocha (RKI), který seznam spravuje.

Zdroje: