Původní vládní návrh zmírnili poslanci tak, že bude muset jít o podstatně odlišné složení nebo vlastnosti. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich bude muset být informován. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

Sněmovna také schválila návrh poslanců SPD, aby prodejny potravin o ploše nad 400 metrů čtverečních musely od příštího roku prodávat povinný minimální podíl stanovených potravin vyprodukovaných v tuzemsku.

Osm zemí EU podle Hospodářských novin varovalo ČR, aby nezaváděla kvóty na podíl českých potravin v obchodech. Šlo by podle nich o diskriminaci zahraničních výrobků. Předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek tento návrh už dříve označil za vítězství populismu. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) však vyzval poslance, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Jako příklad uvedl, že když si dávají ve sněmovně kávu, přidávají si do ní německé mléko, což podle něj dosvědčuje, že zákon je potřeba.

Kvóta se nebude týkat maloobchodních prodejen do 400 metrů čtverečních a specializovaných prodejen. Přesnou definici specializované prodejny by mělo určit ministerstvo zemědělství. Kvóty se mají týkat potravin, které se dají v ČR vyprodukovat. V mnoha případech v nich ale ČR není soběstačná, jde například o květák, brokolici, jahody nebo vepřové maso.

Od příštího roku má povinná minimální kvóta činit 55 procent. Má postupně růst až na 73 procent v roce 2028. Zastánci kvót argumentují například tím, že i koronavirová krize ukázala, že je žádoucí, aby ČR byla soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou ve srovnání se zahraničními vyrobit za stejných či nižších nákladů.

Nová povinnost se bude vztahovat třeba na vejce, med, květák, zelí nebo česnek. Spadat pod ni bude například čerstvé i chlazené maso hovězí, vepřové, skopové. Kvóta se bude vztahovat i na řepkový nebo slunečnicový olej, mléko, sýry nebo tvaroh.

Poslanci přijali pozměňovací návrh trojice poslanců ANO Jaroslava Faltýnka, Josefa Kotta a Davida Pražáka, který umožní veřejným zadavatelům v zadávacím řízení zvýhodnit tuzemské potraviny. Veřejní zadavatelé budou moci stanovit jako podmínku účasti v řízení na dodávku potravin například místní nebo regionální potraviny z krátkého dodavatelského řetězce. "Veřejní zadavatelé tak budou moci dávat přednost sice dražším, ale zároveň kvalitnějším potravinám," uvádějí předkladatelé návrhu. Zvýhodnění v zakázkách se bude týkat i potravin z ekologického zemědělství.

Zákaz prodeje potravin dvojí kvality kritizoval bývalý ministr zemědělství Petr Bendl (ODS). Vadí mu na něm, že svaluje odpovědnost na prodejce za kvalitu zabaleného výrobku. Navržené pokuty jsou podle něj likvidační. "Kdyby se to takto použilo, tak můžeme zavírat jeden malý obchod za druhým," varoval.

Sněmovna schválila převod dozoru nad restauracemi na SZPI

Dozor nad stravovacími provozy v takzvaném otevřeném typu stravování, tedy hlavně restauracemi, kavárnami nebo třeba cukrárnami, přejde z hygienických stanic na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci. Schválila to sněmovna v novele zákona o potravinách. Pozměňovací návrh vznesl ve sněmovně poslanec ČSSD Jan Birke. Převod dozorových pravomocí z hygieny na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci odmítl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Střetl se při tom s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem (ČSSD), který Blatného argumenty odmítl.

Podle Birkeho umožní změna mimo jiné, aby krajské hygienické stanice uvolnily desítky pracovníků z dozoru nad restauracemi na řešení epidemiologické situace. Navíc se tak podle něj dokončí přesun dozoru nad tímto typem provozů veřejného stravování pod ministerstvo zemědělství. Hygienici by měli dohled nad stravovacími službami například v nemocnicích nebo sociálních zařízeních.

Blatný řekl mimo jiné, že krajské hygienické stanice se zabývají posuzováním rizik přímo při přípravě pokrmů. Upozorňoval na to, že epidemie z jídla jsou spojovány s poskytováním stravovacím služeb, a nikoli s výrobou potravin. Pozměňovací návrh by podle Blatného znamenal nižší ochranu veřejného zdraví před nákazami z jídla, kde je zdrojem nákazy člověk, a ne potravina. Ztížilo by to navíc přijímání protiepidemických opatření.

Země EU vyzvaly ČR, aby si rozmyslela kvóty na potraviny

Osm zemí Evropské unie prostřednictvím dopisu předsedovi sněmovního zemědělského výboru Jaroslavu Faltýnkovi (ANO) vyjádřilo výhrady vůči kvótám na vybrané české základní potraviny. Podle velvyslanců Německa, Francie, Itálie, Nizozemska, Rakouska a Belgie a zástupců velvyslanců Polska a Španělska, kteří dopis podepsali, by mohlo jít o jasnou diskriminaci zahraničních výrobků, která je na jednotném trhu v unii nepřípustná.

Státy unie Česko varují před tím, že zavedení kvót by "vytvořilo pro místní výrobky zvýhodňující obchodní podmínky a diskriminovalo podobné produkty z dovozu". V této souvislosti by potraviny podle diplomatů i velmi pravděpodobně zdražily.

Zástupci evropských států Faltýnkovi v dopise také připomněli, že s ním o chystaném zákoně jednali loni v červnu a že jim slíbil, že u jakéhokoliv návrhu podobného zákona česká strana přezkoumá, jestli není v rozporu s unijními pravidly. Podle velvyslanců se to ale nestalo. Před zavedením povinných kvót pro podíl českých potravin Česko už dřív varovala Evropská komise. Konstatovala, že jde o protiprávní plán.