Z nich odešlo přes 800 milionů, tedy o půlmiliardu víc proti předcházejícímu týdnu, což je překvapivé, protože se výnosově postupně uklidňují. Zřejmě si ale mnozí až na ročním výpisu všimli, co jejich investice (ne)přinesla. Druhou možností je další kulminace prastaré maximy Cash is King – v dobách krizí a nejistot je totiž hotovost nad zlato. Že nadchází boj o likviditu, dokazují i banky, které se snaží nejrůznějšími nabídkami „výhodných“ úroků přilákat alespoň část té stovky miliard, které jsme již nakřečkovali do slamníků i šuplíků. Ale lidé nejsou hloupí – vědí, že bude ještě hůř. Deflace ťuká na dveře a vlny slev teprve začínají (jen kdo musí, kupuje dnes nové auto). Možná však dochází i ke třetí variantě: fondy peněžního trhu si za poslední měsíc přece jen o pár desetinek polepšily, takže si lidé řekli: raději teď než až zas spadnou. I když to asi moc pravděpodobné není, navíc takový IKS Peněžní trh Plus tratí i za poslední měsíc 1,2 % (a na půlroce 7,55 %). Přímo ve stavu klinické smrti jsou zajištěné fondy: zatímco ještě před rokem prodávaly alespoň čtvrtmiliardu týdně, teď jsou rády, když o tutéž sumu nepropadnou. Blýská se na lepší časy? Pokračuje uklidňování alespoň dluhopisových fondů. Odkupy zde klesly pod 50 milionů korun a na výnosech vidíme týdenní pěkné až 1% zotavení, u korporátních fondů i 5 % a u ISČS High Yield blýsklo dokonce 8 %. Skoro neuvěřitelné, ale uvědomme si, že koruna oslabila proti červnu už o 20 %, zatímco na půlroce vidíme u těchto „skokanů“ stále 20% ztráty. Kolem dluhopisů se ale roztáčí vír nejistot, protože již se uvažuje o tom, že některé i státní se dostanou do kategorie „neoblíbené“. To právě vidíme na naší koruně: po děsivých makrodatech, zejména prosincovém poklesu průmyslové produkce o skoro 18 % (indexu nových zakázek dokonce o víc než 30 %) se Česko propadlo z miláčka doslova na chudáčka. A na almužny finanční trhy nehrají, z chudáčka se zákonitě stane otloukánek. Už i naši optimisté připouštějí, že se svezeme do recese, jen zatím nevíme, co vše pose.. se. Další finanční záplata Akciové trhy čekají jako na zjevení na inauguraci nového prezidenta, i když vědí, že půjde víc o šaškárnu než o zázrak. Tak zatím lepí, co se dá. Například největší americká banka a symbol tamního bankovnictví Bank of America dostala další 20miliardovou infuzi (plus 118miliardové záruky), protože ze skříně Merrill Lynch (kterou před časem koupila) prý vypadl další patnáctimiliardový kostlivec. Citi zatím odvrátila bankrot rozčleněním na dvé půlek, ale prohlášení vyvolá úsměv na tváři. Nu řekněte sami: „Cílem rozdělení businessových částí je zvýšení budoucího ziskového potenciálu a zefektivnění organizace. Organizační změna postaví do čela obou operačních jednotek samostatné manažerské týmy orientované na úspěch.“ Že by někdo volil manažery orientované na neúspěch? Z koho si to dělají srandu? Ve skutečnosti možná oddělení zrna od plev, které se pak nechají zbankrotovat? Krize zavítala i k nám Americké konejšení nakonec trochu trhy skutečně ukonejšilo, ale nedělejme si iluze. Přesto americký S&P od začátku roku klesl o 6 %, náš PX je (zatím) necelá 2 % pod Silvestrem, přestože jen poslední týden ukousl 4 %. Přesto naši investoři akciové fondy nechtějí nechat padnout do odkupů a stále drží zuby nehty kladný příliv, i když 36 milionů připomíná jen tak pofoukání bebíčka. Rána je však ošklivě zanícená a infekce z globálních abstraktních dálav pronikla už jasně až do našich lesů a hájů. Pronikne i do našich domácností? Zatím dezinfikujeme své příbytky izolací hotovosti, bude to ale stačit?