Propad zaměstnanosti přitom zdaleka není u svého konce a může pokračovat v průběhu celého nadcházejícího roku. Jak v současnosti vypadá trh práce v USA a jak vysoko může americká nezaměstnanost vystoupat? Prosincové výsledky z amerického trhu práce potvrdily, že poslední čtvrtletí minulého roku bylo pro tento důležitý sektor americké ekonomiky tím nejčernějším za téměř padesát let. Jen za listopad a prosinec klesla “ non-farm“ zaměstnanost (bez zemědělského sektoru) o více než 1,1 mil. pracovních míst a nezaměstnanost vystoupala o sedm desetin procenta až na 7,2%, přičemž účet za celkový rok představuje propad zaměstnanosti o 2,6 mil. míst a růst nezaměstnanosti o skokových 2,5%. Ještě v první polovině minulého roku se přitom zdálo, že trh práce zůstává jedním z posledních stabilních pilířů americké ekonomiky. Ten se však v posledních měsících minulého roku zřítil s nebývalou intenzitou, když firmy pochopily, že kontrakce americké ekonomiky není pouze nevyhnutelná, ale bude dlouhodobější a hlubší a tak začaly dělat to, co každá firma, která se snaží přežít takto obtížné časy. Namísto snahy udržet si kvalifikovanou a již “vychovanou“ pracovní sílu, začaly ve velkém propouštět a namísto nové výroby pak čerpat z již vytvořených zásob. Sektor služeb – největší zdroj nezaměstnaných do dalších měsíců Největšího nárůstu nezaměstnanosti a úbytku pracovních míst se americká ekonomika dočkala poté, co krize naplno dolehla na relativně stabilní sektor služeb. Do té doby se totiž dotýkala pouze výrobního sektoru a stavebnictví, kde úbytky pracovních míst nebyly tak dramatické, nebo je stačil kompenzovat růst zaměstnanosti ve službách. Sektor služeb je zdrojem zaměstnání pro více než čtyři pětiny všech pracujících Američanů, což představuje 115 mil. osob, přičemž po vyloučení veřejného sektoru zaměstnanost ve službách dosahuje 92 mil. osob, což je nepoměrně více než kolik pracuje v dalších dvou největších sektorech, tedy ve výrobě (13 mil.) a ve stavebnictví (6,8 mil.). Od ledna až do září se zaměstnanost ve službách držela na velmi stabilních úrovních, když klesla o zanedbatelných 46 tis. pracovních míst, k čemuž ji vedle tradičního zaostávání za trendem ve výrobě a ve stavebnictví pomáhal také balíček fiskálních stimulů, které americká vláda schválila začátkem minulého roku a které snížením daní pomohly zvýšit v druhém čtvrtletí spotřebitelské výdaje domácností. Počínaje zářím, které přineslo pád investiční banky Lehman Brothers a týdny naplněné strachem z akutní hrozby kolapsu bankovního sektoru (více o problémových bankách se dočtete v článku Americké banky na hrbolaté cestě ke stabilizaci), se však propouštění naplno dotklo také služeb, když se v září zaměstnanost propadla o 286 tis., v říjnu o 222 tis. a v listopadu dokonce o 402 tis. pracovních míst. Zhoršující se přístup k levným úvěrům se bezprostředně dotkl sektoru profesních a podnikatelských služeb, kde se nejvíce propouštělo v administrativě a dále pak samotného finančního sektoru, který si od září procházel zemětřesením. Klesající spotřebitelské výdaje a slábnoucí domácí poptávka, však vyvolala masivní propouštění také v ostatních odvětvích služeb, a to především v maloobchodě, kde od září do prosince klesla zaměstnanost o 308 tis. míst (-2%), v přepravních a skladovacích službách (-2,5%) a také ve službách zaměřených na prodej automobilů a náhradních dílů, které byly zasaženy navíc i nejistotou nad dalším osudem amerických automobilek a kde klesla zaměstnanost za stejné období o 5,3%. Právě na službách tak leží další osud amerického pracovního trhu a vzhledem k tomu, že všechny hlavní ekonomické ukazatele nadále upozorňují na prohlubující se slábnutí domácí poptávky (maloobchodní prodeje klesají již 6 měsíců v řadě), bude to právě sektor služeb, který bude do nadcházejících měsících nejvíce rozšiřovat řady nezaměstnaných. První polovina nového roku přitom přinese pokračování hluboké kontrakce americké ekonomiky, která může začít ustupovat až koncem roku a propad spotřebitelských výdajů, společně se silným útlumem nových objednávek, bude doléhat na sektor služeb obzvláště tvrdě především v prvních několika měsících tohoto roku, kdy by se řady nezaměstnaných mohly rozšířit o další stovky tisíc osob. V případě, že první čtyři měsíce přinesou propad zaměstnanosti o 200 tis. (poslední čtyři měsíce klesala zaměstnanost ve službách v průměru o 295 tis.) a zbylých osm měsíců se tento průměr bude pohybovat kolem 100 tis., může se při tomto spíše optimistickém scénáři propad zaměstnanosti ve službách přiblížit koncem roku k 1,6 mil. pracovních míst. Výroba a stavebnictví Také výroba a stavebnictví, kde dohromady pracuje téměř 20 mil. osob, se do nadcházejících měsíců nevyhnou dalšímu propouštění. Zatímco ve výrobě klesá počet zaměstnaných dlouhodobě a jen za posledních deset let se snížil o 4,6 mil., míra meziměsíčního propadu zaměstnanosti v posledních měsících minulého roku nabrala na intenzitě, když z průměrného úbytku kolem 10 tis. zaměstnanců v letech 2004-2007 vzrostla na 111 tis. v posledních čtyřech měsících minulého roku. Nejvíce se přitom zaměstnanost propadala v automobilovém průmyslu, kde počet pracujících jen za posledního půl roku klesnul o 100 tis. (-11,1%). Problémy tří největších amerických automobilek, ale i klesající ziskovost firem v ostatních sektorech, jako například v technologickém průmyslu, budou nutit firmy po celý rok 2009 k úsporám, což přinese mj. i další propouštění, které by však díky flexibilitě amerického trhu práce mohlo od poloviny roku začít pozvolna zpomalovat. Zatímco v prvních měsících nového roku tak může zaměstnanost ve výrobě slábnout i nadále meziměsíčním tempem o 80 tis. míst, druhá polovina již zřejmě přinese nižší propouštění, i když vzhledem k očekávanému zpomalení světové ekonomiky a kontrakci amerického HDP, která by mohla dosahovat až dvou procent, bude úbytek pracovních míst ve výrobě nadále vysoce nadprůměrný oproti předchozím letům. Samotný výrobní sektor tak má prostor ke snížení zaměstnanosti o 700 tis. pracovních míst, i když bude hodně záležet na tom, do jaké míry se bude americká vláda angažovat při záchraně amerického automobilového průmyslu. Sektor stavebnictví si v minulých letech prošel odlišným vývojem než výroba. Boom na trhu s bydlením z let 2003 – 2006, který byl vyvolán rekordně nízkými úrokovými sazbami, vedl v minulých letech k prudkému nárůstu zaměstnanosti, která rostla z 6,8 mil. začátkem roku 2004 na 7,7 mil v polovině roku 2006. Splasknutí bubliny na nemovitostním trhu však již v minulém roce dokázalo tento převis téměř úplně zlikvidovat, avšak ani v tomto sektoru zatím zaměstnanost nedosáhla ani zdaleka na své dno (více o možném konci tohoto trendu se dozvíte v článku Nezaměstnanost ve světě roste, kde se zastaví?), když klesající ceny domů a rostoucí počet rodin které nejsou schopny splácet hypotéky vytvořily obrovskou zásobu neprodaných domů, která by se při současném tempu prodeje vyčerpala až za dlouhých jedenáct měsíců, což je téměř dvojnásobek oproti předchozím letům. Vysoce podprůměrná stavební aktivita, která bude velmi pravděpodobně ještě nižší než v době poslední recese v roce 2001, tak bude i nadále snižovat zaměstnanost ve stavebním průmyslu a ta by se koncem roku 2009 mohla ztenčit o dalšího až půl milionu pracovních míst, což by ji srazilo na nejnižší hodnoty od poloviny roku 1998. Nezaměstnanost nejvýše za posledních 26 let? Koncem roku nic nereálného Rok 2009 tak bude dalším kritickým rokem pro americký pracovní trh, když by mohla zaměstnanost ve třech hlavních sektorech klesat o dalších 2,8 mil. pracovních míst, což by byl výsledek ještě o 200 tis. horší než v roce 2008, který by navíc posunul míru nezaměstnanosti ze současných 7,2% až na 8,9%, tedy na nejvyšší hodnoty od roku 1983. Americký pracovní trh je daleko pružnější než je tomu v Evropských zemích a proto lze očekávat pokračování masivního propouštění zejména v prvních měsících nového roku. O tomto tématu se dočtete rovněž v článku Trh práce: nejnižší omezení je v USA. To sice bude bolestivé pro americké spotřebitele, na druhou stranu to řadě firem umožní přežít a udržet si konkurenceschopnost, což následně pomůže k rychlejšímu oživení a najímání nových pracovníků v roce 2010. Otázkou do dalších měsíců zůstává jakým způsobem se na americkém trhu práce podepíše plánovaná finanční injekce od nové administrativy Baracka Obamy, který již oznámil, že bude usilovat o balíček fiskálních stimulů v objemu 775 mld. dolarů (5,3% HDP). Ten by měl snížením daní firmám a střední třídě přispět ke krátkodobému oživení americké spotřeby, což sice může tlumit kontrakci na pracovním trhu, ta by se následně ale namísto úplného zastavení spíše jen zmírnila a roztáhla v čase až do roku 2010. Autor článku působí jako analytik společnosti X-Trade Brokers.