Předvolební atmosféru ani tak necharakterizují otřepané slogany typu Pryč s cizinci (prázdná brutální fráze) nebo Merkelová musí vypadnout (legitimní politický požadavek). Všemu vévodí tvrzení "Daří se nám dobře!" Je až s podivem, jak velká část německé veřejnosti se shoduje na stavu země: máme se dobře, vede se nám skvěle, nikdy se nám nedařilo lépe… a tak dále.

Kancléřka Angela Merkelová označuje Německo za zemi, v níž "si žijeme dobře a rádi". Hlavním smyslem a cílem voleb tedy je podle všeho zajistit, aby se hlavně nic neměnilo. Vládu Merkelové totiž mají Němci - kromě posledního období provázeného migrační krizí - spojenou hlavně s érou hospodářské stability a prosperity. Její letitá strategie spočívá hlavně ve vyčkávání, mlčení a pokud možno udržování statu quo.

V Německu se mohou všichni stát vším

Ve snaze podpořit hesla o tom, jak se všem daří dobře a jaká je čeká růžová budoucnost, vytáhla kancléřčina Křesťanskodemokratická unie na poslední dny před volbami z rukávu opravdu těžký kalibr. Zveřejnila v novinách a na Twitteru fotku tříleté usmívající se Angely (tehdy ještě nikoliv Merkelové, ale Kasnerové) s logem strany a sloganem Za Německo, kde se každý může stát čímkoliv. V Německu jsou dětem otevřeny všechny možnosti – ať se chtějí stát učitelem, inženýrkou, pečovatelem o seniory nebo hasičkou, hlásá dále partaj na Twitteru. 

Ob Lehrer, Ingenieurin, Altenpfleger oder Feuerwehrfrau – in Deutschland stehen Kindern alle Möglichkeiten offen. #fedidwgugl pic.twitter.com/oTtS3STFiY

— CDU Deutschlands (@CDU) September 18, 2017

Jde samozřejmě o jasnou narážku na minulost Merkelové, která se živila jako vědecká pracovnice v bývalém východním Německu, a až pád režimu a znovusjednocení země jí otevřely cestu k politické kariéře.

Konzervativní unie CDU/CSU je před nedělními parlamentními volbami jasným favoritem a sází i na kancléřčinu popularitu, která neklesá ani po jejích dvanácti letech v čele země. CDU si svým inzerátem ovšem přímo vykoledovala jedovaté reakce na sociálních sítích, které na sebe nenechaly dlouho čekat. "Správně by to mělo být Za Německo, kde se každý MUSÍ stát čímkoliv," píše jeden. "Spousta lidí je nucena dělat tři a více povolání, aby si vůbec vydělala na živobytí."

"Veškeré statistiky z posledních let svědčí o tom, že právě vinou vaší politiky už toto vaše heslo neplatí," píše druhý. Všichni vesměs kritizují fakt, že už neexistuje rovnost šancí pro děti z chudších poměrů, že jsou znevýhodněny ženy a že chybí inkluze hendikepovaných. O špatně placených pečovatelích ani nemluvě. "O jakém Německu to tady mluvíte? Víte vůbec, že to Německo, kde malá Angela vyrůstala, už neexistuje?" namítá jiný.

Merkelová je přitom v době rostoucího populismu v Evropě i ve světě podle většiny komentátorů zárukou obrany hodnot liberální demokracie. Konsensuálním stylem své politiky a schopností nalézt kompromis i ve zdánlivě neřešitelných sporech našla doma pozitivní ohlas. Podle serveru Politico vůči ní Němci sice cítí respekt, ale nikoliv oddanost.

Za Německo, kde si žijeme dobře a rádi | zdroj: Profimedia

Komu se vlastně daří dobře?

Ale kdo jsou vlastně ti, kterým se (nejen) podle kancléřky údajně v Německu "daří tak dobře"? Pravda je taková, že v letech 1995 až 2015 se muselo 40 procent zaměstnanců smířit s poklesem kupní síly. Čili jinými slovy vydělávali před dvaceti lety více než nyní. Udivující na tom je ale hlavně to, že se vlastně téměř polovina pracující populace jednoduše smířila s tím, že ji okradli.

Růžově to nevypadá ani s penzemi. Ty budou od roku 2030 tvořit 43 procent poslední čisté mzdy. Čtyřicet procent Němců vydělává zhruba 1400 eur čistého měsíčně, z čehož 43 procent činí něco přes 600 eur, což je hluboko pod hranicí chudoby. Ti, kteří pobírají jen minimální mzdu, mohou počítat dokonce s měsíčním důchodem pouhých 450 eur. Opravdu se jim daří (a bude dařit) tak dobře?

Pro pokles kupní síly přitom existuje jednoduché vysvětlení. Ekonomika sice už neroste tak jako kdysi, ale bohatí chtějí být stále bohatší. Kde na to vzít? Snadná pomoc: Sociální teoretik David Harvey to kdysi nazval "akumulace vyvlastněním". Záhadou ovšem zůstává, proč se toho účastní i ta spousta lidí, kteří bohatí nejsou, a přitom pro to u volební urny nadšeně hlasují. Skoro by se chtělo říct: proč vepři volí své řezníky?

Banda hňupů?

Německý magazín Der Spiegel nabízí tři vysvětlení: Třeba lidé v 90. letech prostě vydělávali zbytečně moc a postupem času přišli na to, že je peníze spíše kazí. Anebo si prostě po Kennedyovsku přestali klást otázku, co by mohla domácí ekonomika udělat pro ně, ale naopak co by oni mohli udělat pro domácí ekonomiku. Nejpravděpodobnější vysvětlení asi bude, že jsou Němci tupí mamlasové, kteří se sebou nechají orat. To by ovšem byla urážka voličstva, což do demokracie samozřejmě nepatři. V demokracii má volič vždycky pravdu a v den voleb je král, jak říkával Pavel Tigrid.

Zřejmě stále platí, že o výsledku voleb nakonec rozhoduje ekonomická situace. Hlupák je ale ten, kdo si myslí, že jeho vlastní blaho a blaho "ekonomiky" jsou jedno a totéž. Německá ekonomika se totiž už dávno od lidí oddělila. Jinými slovy: Co je dobré pro Volkswagen nebo pro Siemens, není dobré pro Němce.

Kdo tedy tvrdí, že se "nám" (rozuměj Němcům) daří dobře, vědomě lže. A nejen to: Dokonce se usvědčuje z nedostatku politické fantazie. V této větě je totiž zakopaný pes, protože jinými slovy znamená, že lepší to nebude. Alespoň ne v dohledné době. A to pro spoustu Němců rozhodně není dobrá zpráva. Možná i proto si jich tolik nechává až do neděle čas na rozmyšlenou...