Jak vypadají vánoční trhy na demarkační linii mezi Izraelem a Libanonem?

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Během roku v malém městečku žije zhruba 3400 lidí, od 27. do 29. prosince však do izraelské Fasuty už pátým rokem přijíždějí desítky tisíc lidí. Na jeden z nejkouzelnějších vánočních festivalů v židovské zemi, který připravují místní izraelští Arabové hlásící se k melchitské řeckokatolické církvi. Loni do Fasuty dorazilo 60 tisíc návštěvníků a letos by měl být jejich počet ještě větší.

Izraelská Fasuta pořádá obří vánoční trhy

Izraelská Fasuta pořádá obří vánoční trhy,zdroj: Facebook.com/Fasouta

"Když jsme přišli s nápadem postavit vánoční strom, místní úřad navrhl otevřít i vánoční trh," řekl kněz Michael Asi z kostela sv. Eliáše.

Fasuta leží na severozápadním úpatí hory Meron, na demarkační linii, kterou mezi Izraelem a Libanonem vytvořila OSN.

Otec Asi tvrdí, že ve Fasutě se staví nejvyšší vánoční strom v Izraeli a lidé tam na festival přijíždějí až z Betléma nebo Bajt Džalá a Bajt Sahúru, ležících poblíž Betléma a Jeruzaléma. Na trhu se prodávají místní sezónní potraviny a nápoje i řemeslné výrobky. Strom, byť umělý, přišel na 100 tisíc šekelů (605 tisíc korun) a pomohl ho zaplatit kostel sv. Eliáše.

Rím Francisová z městské rady řekla, že když se poprvé v roce 2013 konaly vánoční trhy, přišli na ně křesťané i muslimové z okolních vesnic a ptali se, co bude za rok. O dva roky později se už konala třídenní akce, která přilákala 25 tisíc návštěvníků včetně cizinců.

"Moc atrakcí tady není. Je to malá obec, máme kostel, místní radu a základní školu. Jsou tady tři čtyři kliniky a pošta, to je všechno," řekl o Fasutě Asi.

Je tu ale i dům módní designérky Rimy Chúríové, v jehož zadní části je galerie nabízející výrobky její i dalších lidí z vesnice. Tento dům není oficiálně součástí vánoční slavnosti, avšak loni byl otevřen všem příchozím. Zájem byl tak velký, že letos se centrum otevře jen pro předem objednané.

Arabové, ale ne muslimové. Izraelci, ale ne Židé

Do Izraele loni přijelo 3,6 milionu turistů a z nich 54 procent byli křesťané. Ministerstvo pro cestovní ruch označuje 900 tisíc návštěvníků jako náboženské poutníky.

Fasutu o Vánocích zdobí světla. Podle Asiho chodí do kostela na bohoslužby 70 procent občanů městečka. "Jsme římští katolíci, jsme Arabové, ale ne muslimové, jsme Izraelci, ale ne Židé," řekl kněz.

"Považujeme se za občany státu, žijeme v míru," říká místní občan Munír Nadždžár. Přiznává, že se hojně diskutuje o problematickém zákoně, kterým se Izrael stal státem Židů. "Chci, aby se tento stát vrátil do doby (expremiéra Davida) ben Guriona. V tomto státu by si měli být všichni rovni," řekl Nadždžár, který je prvním arabským průvodcem turistů zaregistrovaným v Izraeli.

Ve svém historickém výkladu Fasutu označuje za místo, jemuž vládli postupně Řekové, Římané, křižáci a pak Osmané. Většina občanů má své kořeny v dnešním Libanonu a Sýrii a jejich předci přišli před 500 lety. Žili zde i muslimové, ale v roce 1948, kdy vznikl Izrael, odešli. Tehdy uprchli i křesťané, ale po krátké době se vrátili.

Životní úroveň ve Fasutě je v rámci arabských obcí nejvyšší. Nejbohatší jsou v Izraeli místa obývaná Židy - na stupnici od jedné do deseti jsou jejich sídla na úrovni devět a deset, Fasuta je na příčce šest. Svůj úspěch přičítá velkému procentu obyvatel s vyšším vzděláním. "Zdrojem našich příjmů jsou naše akademické tituly," říká Asi.

Až 64 procent příslušníků komunity izraelských křesťanů má diplomy z izraelských škol. Je to víc než v komunitě izraelských Židů, kde má diplomy 59 procent lidí. V muslimské komunitě je to pak 48 procent.

Tagy: zahraničí Vánoce Izrael

Zdroje: ČTK,The Jerusalem Post