Jak se #přijímají uprchlíci v Česku aneb Politické pijavice na cizím neštěstí

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Ondřej Fér

Postoj všech možných Konvičků, Chovanců a Zemanů k imigrantům nepředstavuje nic, co by měl člověk obdivovat. Pořád je to ale lepší než cynická vypočítavost, kterou někteří jedinci schovávají za hashtagem #přijímám a hranou "sluníčkovostí" se snaží nabrat politické body. 

Demonstrace na podporu uprchlíků. Ilustrační snímek

Demonstrace na podporu uprchlíků. Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

"Bude-li to potřeba, ubytuji u sebe doma 3–5 muslimských uprchlíků a uprchlic," napsala na svůj facebookový profil vedoucí Oddělení rovnosti žen a mužů v Sekci pro lidská práva Úřadu vlády ČR Lucia Zachariášová, členka Strany zelených, která se kromě rovnosti žen a mužů věnuje i tématu trans osob a právům dalších znevýhodněných menšin.

Nejspíš bychom zde mohli sáhnout po zkratce "sluníčkářka", byla by to ale nezasloužená urážka spousty lidí, kteří se ve svém okolí snaží dosáhnout nějakých změn k lepšímu.

Vysoká státní úřednice (a současně politička, čert vem odpolitizování státní správy i se služebním zákonem) totiž v pozoruhodně upřímném textu v jednom internetovém médiu blízkému sociální demokracii vysvětlila, jak uvažuje to, čemu se říká politizující aktivista.

Nemyslela jsem to vážně

"Už od začátku jsem své prohlášení nemyslela tak úplně vážně, přiznávám, že jsem nezačala podnikat konkrétní kroky k tomu, abych tato slova proměnila v činy. Mé prohlášení bylo v první řadě deklarací politického postoje," uvedla Zachariášová.

Je to dost otřesné přiznání a ukazuje, jak málo v určitých kruzích znamená solidarita, soucit nebo ochota pomoct. Problém uprchlictví se z jedné i z druhé strany osekává na politickou hru, na které se dají nahnat body.

Hampl, Konvička, Okamura a další postavičky před imigranty chtějí bránit "malého českého člověka", případně "slušného Čecha". Lidé jako Zachariášová problém imigrace zneužívají k tomu, aby mohli kohokoliv, kdo nevyje s nimi, označovat za "slušného Čecha" v pejorativním smyslu.

Oboje je ke "slušnému Čechovi", kterého si představuji prostě jako člověka, kterému jsou cizí extrémní postoje, dosti neslušné. Což by ostatně dobře vysvětlovalo, proč je voličská podpora stran, které na jedné straně Hampl a na druhé straně Zachariášová reprezentují, taková, jaká je.

Svobodní jsou stejně marginální jako Zelení - Svobodní ovšem nemají lidi v ministerských kancelářích a nepíšou zákony.

Postoj Zachariášové je šokující nejen ze své podstaty, ale také proto, že je postojem vysoké úřednice ve státní správě. Čteme názor ženy, která z úřednické pozice vede politickou agendu. V tomto ohledu je Zachariášová zhruba stejně odpudivým jevem jako Petr Hampl.

Přepolitizovaná společnost

Patálie kolem pokryteckého postoje vysoké státní úřednice v zeleném dresu mají jeden významný přesah. Odhalují totiž, že žijeme v nebezpečném bludu o tom, že v naší zemi začíná uspokojivě fungovat občanská společnost, tedy společnost občanů, kterým není lhostejná vnější kulisa jejich života.

Je fakt, že právě angažovanost jednotlivce na občanské úrovni je něco, co dělá ze světa vždycky o kousek lepší místo k životu. Je tu ale jedno velké ALE.

To, co se dnes tváří jako občanská společnost, je stále víc konglomerátem pseudopolitických sdružení, které spojuje jediné: Neschopnost získat ve volbách mandát k prosazování vlastní politické agendy.

Zachariášová je produktem právě tohoto světa pohybujícího se na pomezí politiky, nátlakových skupin a neziskového sektoru. Právě kvůli lidem tohoto druhu se ze slova "neziskovka" stává hanlivým ekvivalentem slova "kmotr". Metody mají totiž zhruba stejné, jen rozpočty zatím nižší.

Řečeno parafrází oblíbeného "neziskovkářského" hesla: Imigranti nemůžou za vaše pos... politické neúspěchy. Stavět si na jejich neštěstí politickou kariéru je příživnictvím, které nemá s občanským postojem nic společného a nemělo by za něj být zaměňováno. 

Tagy: Česko domácí lidská práva česká politika společnost a veřejné mínění uprchlická krize uprchlíci v Česku

Zdroje: Vlastní