'Nedostatek toalet a ostnatý drát. Podmínky v Bělé jsou horší než ve slepičárně'

MAGAZÍN - Magazín autor: red

Podle zakladatele a právníka Asociace pro právní otázky imigrace Jaroslava Větrovského připomínají podmínky v zařízení pro uprchlíky v Bělé vězení či slepičárnu, ven "na dvorek" mohou jen na hodinu denně. Chybí pracovníci, ale na takový počet lidí nestačí ani hygienické vybavení. O právní či psychologické pomoci se jim může jenom zdát. Není se tak podle něj co divit, že se drží protestní hladovky nebo se snaží utéct. Řešením by prý bylo vytvoření pobytových zařízení s volnějším režimem.

Uprchlíci mají prý v zařízení v Bělé horší podmínky než slepice ve velkochovu

Uprchlíci mají prý v zařízení v Bělé horší podmínky než slepice ve velkochovu,zdroj: Michal Šula / MAFRA / Profimedia

V prohlášení, pod které se podepsalo hned několik právníků, uvádíte, že "situace žadatelů o azyl v Bělé-Jezové se stává zcela bezvýchodnou" Jako důvod zmiňujete, že jde o nelegální migranty, kteří pouze čekají na to, až je přijme zpět země jejich původu, jenže to se neděje, ať už zřejmě s ohledem na množství migrantů nebo odmítavý postoj daných zemí. Pokud uplyne doba, po kterou může být člověk zadržován v táboře, co je s ním dál?
V takovém případě musí být cizinec propuštěn. Povinností cizince je opustit v krátké době Českou republiku a vrátit se do první země EU, ve které požádal o azyl (mezinárodní ochranu). Pro většinu cizinců zajištěných v zařízení v Bělé je touto zemí Maďarsko. Možnost cizince vrátit se do Maďarska bez peněz, protože ty mu zabaví ministerstvo vnitra, a cestovního dokladu, je ale jen teoretická. Co se s cizincem následně děje, nikdo netuší. Tvrzení policie a ministerstva, že všichni odcházejí do Německa, jsou sice možná, avšak nejsou ničím podložená. Osud propuštěného cizince již nikdo dále nesleduje.

Počet cizinců byl nejdříve padesát, teď 270, takže je kapacita překročena. Co z toho vyplývá?
Je třeba říci, že naše organizace má přístup pouze do místnosti určené pro výkon právního poradenství, nikoliv do pokojů, kde jsou cizinci ubytováni. V momentě, kdy je zařízení naplněné, vzniká množství problémů, které ve svém souhrnu činí pobyt v zařízení obtížně snesitelným. Je zde nedostatek sprch, toalet, jedna lékařka na celé zařízení, absence psychologa, ačkoliv mnozí cizinci přicházejí z válečných oblastí. Na jednoho sociálního pracovníka připadá více než 100 cizinců (několikanásobně více než např. na jednoho policistu). Obecně jsou cizinci ubytováni na pokojích o čtyřech až šesti lůžkách, v poslední době však zřejmě došlo k navýšení jejich počtu. Cizinci jsou přes noc zamykáni v budovách, jednotlivá patra jsou oddělena mříží, přes den disponují venkovním prostorem o rozloze asi 15 krát 15 metrů, který aktuálně mohou využívat pouze jednu hodinu denně. Celý areál i jednotlivé jeho části jsou obehnány vysokým plotem opatřeným žiletkovým drátem, který zamezuje jeho zdolání.

Mluvčí cizinecké policie Rendlová prohlásila, že cizinci v zařízení v Bělé-Jezové nijak nestrádají, mají možnost si zatelefonovat i nakoupit. Co si o tom myslíte?
...a také, jak už jsem uvedl, mají např. možnost opustit budovu a pobýt ve venkovním prostoru jednu hodinu denně. Standardy kvality života aplikované ministerstvem a policií ve vztahu k cizincům jsou několikanásobně nižší než standardy, které velká část lidí, včetně mě, aplikuje např. ve vztahu k nosnicím (kupuji pouze vajíčka z volného chovu, kdy se slepice mohou volně pohybovat na čerstvém vzduchu). Co se týče možnosti nakupování a telefonování, cizincům jsou zabavovány mobilní telefony a disponují pouze jednou telefonní kartou. Každý si asi spočítá, kolik minut taková karta vydrží, pochází-li cizinec např. z Afghánistánu a chce uvědomit své příbuzné o tom, kde se nachází.

"Cizinci standardně a běžně protestují. Věci jako hladovky, sebepoškozování nebo i demonstrativní sebevraždy se v těchto zařízeních dějí," uvedla také mluvčí cizinecké policie Kateřina Rendlová. Co k tomu říci?
Člověk nedrží hladovku či nepřistupuje k sebepoškozování pro radost, ale tehdy, je-li v nouzi a jinou možnost, jak upozornit na svoji situaci, nemá. Fakt, že k protestům mnohdy dochází, pouze znamená, že lidé umístění v zařízení se do situace nouze a naprosté bezvýchodnosti dostávají často. 

Dále také zmiňujete, že "považujete za nevhodná a nepřiměřená vyjádření Ministerstva vnitra v reakci na protesty zajištěných cizinců v tom smyslu, že je nutné dodržovat zákony". Ministr Chovanec konkrétně zmínil: "Požadují okamžité propuštění, odchod do Německa, navrácení mobilních telefonů a peněz, a to odporuje českému právnímu řádu," uvedl. "Ti lidé, kteří tady jsou, si musí uvědomit, že přišli do cizí země, jsou tu na návštěvě a musí dodržovat zákony České republiky," dodal. V čem je toto vyjádření nevhodné?   
Za nevhodná a nepřiměřená považujeme vyjádření ministra vnitra z následujících důvodů: aniž bychom chtěli požadavky spojené se vstupem na území České republiky bagatelizovat, jediné protiprávní jednání zajištěných cizinců zpravidla spočívá ve vstupu na území státu bez platného cestovního dokladu a víza. Za mnohem závažnější nicméně považujeme skutečnost, že zákony nejsou dodržovány samotnými orgány České republiky, včetně policie a Ministerstva vnitra. Především, Ministerstvo vnitra disponuje informacemi o obtížné situaci v Maďarské republice, která dočasně pozastavila zpětné přebírání cizinců z jiných států EU. Tím ale další zajištění těchto cizinců ztrácí svůj účel a stává se nezákonným. Kromě toho, do zařízení v Bělé jsou i nadále umisťovány celé rodiny, ačkoliv Kancelář veřejného ochránce práv i Nejvyšší správní soud opakovaně potvrdily, že podmínky panující v tomto zařízení nejsou pro pobyt dětí způsobilé. Mnohé vnitrostátní soudy též poukázaly na skutečnost, že zákony spojené se zajišťováním cizinců jsou v České republice nedostatečné a skýtají velký prostor pro svévolné rozhodování policie v těchto případech.

Velká část rozhodnutí o zajištění cizinců, proti kterým je podána žaloba, je z těchto důvodů také soudy rušena a cizinci bývají propouštěni na svobodu. Problémem však je, že cizincům zajištěným v Bělé-Jezové se dostává právní pomoci jen ve velmi omezeném rozsahu. Aktuálně do zařízení pravidelně dojíždí jen pracovnice Arcidiecézní charity Praha, tedy organizace zaměřené zejména na poskytování sociálních služeb, jako je distribuce oblečení, hraček atp. Právní poradenství cizincům zprostředkovává pouze naše organizace, tedy Asociace pro právní otázky imigrace fungující na dobrovolnické bázi. Ministerstvo vnitra na zajištění právních služeb finančně nepřispívá a právní pomoc tak z kapacitních důvodů není dostupná všem zajištěným cizincům. Při těchto omezených podmínkách poskytování právní pomoci mají cizinci jen velmi omezené možnosti, jak svá zákonem přiznaná práva efektivně hájit. Zejména právo každého jednotlivce na soudní přezkum zákonnosti zbavení osobní svobody může realizovat jen málokterý z nich.

Doporučujete, aby namísto zbytečného zajišťování osob usilujících o azyl v nevhodných podmínkách, ministerstvo umísťovalo cizince v přijímacím, resp. pobytovém zařízení s volnějším režimem a vyřizovalo jejich žádost o azyl na našem území. Jenže, co když kapacity nestačí? A daří se rychle vyřizovat žádosti o azyl na našem území?
Lze-li najít nové prostory pro tvorbu zařízení, ve kterých jsou cizinci zbaveni osobní svobody, potom je zjevně možné najít i nové prostory, ve kterých jsou cizinci ubytováni a disponují svobodou pohybu. Může se jednat o totéž zařízení, pouze režim bude jiný. Ostatně samotné zařízení v Bělé dlouhou dobu fungovalo jako pobytové středisko, nikoliv jako zařízení pro zajištění cizinců, jak tomu je nyní. Je přitom zjevné, že provoz pobytového střediska je výrazně levnější než zřízení a provoz zajišťovacího zařízení.

Myslím, že Právo zveřejnilo informace o tom, že někteří z migrantů se nemusí těšit plnému zdraví. "Sem přicházejí běženci ze stejné země a z mnoha dalších, u některých se prokázaly různé choroby od plicních chlamydií po HIV, ale nikdo se tady o to nezajímá," potvrdil listu důvěryhodný zdroj. Skutečně jsou tyto věci nepodchycené?
Otázku bych směřoval spíše na ministerstvo vnitra, které je za zajištění zdravotní péče odpovědné. Pokud vím, k žádným nákazám, které by postihly zaměstnance zařízení, v minulosti nedošlo.

V čem by se podle vás měl změnit přístup české vlády ve věci migrace? Co navrhujete?
Považujeme za žádoucí, aby namísto zbytečného zajišťování osob v nevhodných podmínkách, ministerstvo umísťovalo cizince v přijímacím, resp. pobytovém zařízení s volnějším režimem a vyřizovalo jejich žádost o azyl na našem území. Bylo by to gesto humanitární vůči těmto lidem a gesto solidární vůči Maďarsku a jiným státům EU přetíženým žadateli o azyl. Jde navíc o řešení, které připouští i samotné Dublinské nařízení, a je proto zcela v souladu s platným právním řádem.

Kritizujete, že média nepodávají adekvátní informace. Jaké vám chybí?
Chybí nám například, že nikdo nedá slovo těm, o které se v tomto případě nejvíce jedná, tj. samotným cizincům. Ministerstvo si pečlivě hlídá, které osoby do zařízení v Bělé vpustí, a zástupci médií k této málo početné skupině zjevně nepatří. V době, kdy jsme psali naše vyjádření, jsme měli dojem, že jediným zdrojem informací tisku bylo samotné ministerstvo vnitra. To se však v posledních dnech již změnilo.

vice-parlamentni-listy

Tagy: Česko domácí uprchlická krize uprchlíci v Česku

Zdroje: Parlamentnilisty.cz