Izraelská diplomacie čelí většímu tlaku k uzavření příměří, řekl Kohen

 

Podle listu The Times of Israel (ToI) se šéf izraelské diplomacie ještě dnes pokoušel svůj původní výrok zmírnit, když uvedl, že z pohledu Izraele nedochází k žádnému diplomatickému „odpočítávání“.

Kromě arabských zemí nebo Turecka po příměří v Pásmu Gazy volá například francouzský prezident Emmanuel Macron. Naproti tomu jiní klíčoví hráči na mezinárodním poli, především Spojené státy, Evropská unie a Británie nebo Japonsko, hovoří jen o „humanitárních pauzách“ jako způsobu, jak zmírnit utrpení palestinských civilistů.

„Z politického hlediska vnímáme, že Izrael je pod větším tlakem. Ne velmi vysokým, ale narůstajícím. Ministři zahraničí, s nimiž vedu rozhovory, častěji nadnášejí téma humanitární situace v Pásmu Gazy. Jejich šok z (krvavých útoků Hamásu na Izrael) 7. října ustoupil. Jsou tu též tací, kteří neveřejně žádají, abychom pracovali na příměří,“ cituje Kohena web deníku Haarec.

Kohen zmínil také „diplomatické okénko“, které izraelský válečný kabinet Benjamina Netanjahua nyní může pro své snahy využít; nespecifikoval však, co konkrétně může narůstající diplomatický tlak na Izrael v dalších týdnech podle něj zahrnovat, upozornil ToI.

Později podle listu se ministr svůj výrok pokusil zmírnit, když prohlásil: „pokud jde o nás, nedochází k žádnému odpočítávání, nepřestaneme bojovat, dokud Hamás nezničíme a neosvobodíme všechny rukojmí“.

Izrael je na Blízkém východě obklopený většinově muslimskými státy. S každým ze svých sousedů vedl židovský stát v určité fázi 20. století válku a poté s nimi, často za zprostředkování Spojených států, uzavíral mírové smlouvy, dohody o příměří nebo normalizoval vztahy. Poslední z těchto snah byla jednání o navázání plnohodnotných diplomatických vazeb se Saúdskou Arábií, která přerušil současný ozbrojený konflikt mezi Izraelem a hnutím Hamás.

Liga arabských států v sobotu na mimořádném summitu v Rijádu společně s Tureckem a Íránem odsoudila „izraelskou agresi v Pásmu Gazy“, operace izraelské armády označila za „válečné zločiny“ a vyzvala k ukončení bojů, kterým padly za oběť tisíce palestinských civilistů.

Spojené státy, klíčový partner Izraele, Velká Británie nebo i Česká republika však trvají na tom, že uzavření příměří by nyní nemělo smysl a těžil by z něj jen Hamás. Americká a britská vláda svůj postoj nemění ani po protestech určité části svých obyvatel, kteří požadují, aby lídři zemí důrazněji volali po míru na Blízkém východě. Pochodu za podporu Palestiny v Londýně se o víkendu zúčastnilo 300 000 lidí.

Izrael má podle Bílého domu právo v Pásmu Gazy provádět rozsáhlé vojenské operace v odvetě za krvavý útok Hamásu ze 7. října a zlikvidovat příslušníky a infrastrukturu této radikální organizace tak, aby útok nemohla zopakovat. Islamisté Hamásu 7. října vtrhli do jižního Izraele, zabili téměř 1200 civilistů a dalších asi 240 unesli do Pásma Gazy jako rukojmí.

Stále silnější vášně mezi propalestinskými a proizraelskými komunitami v západních státech vyvolává především vysoký počet civilních obětí v Pásmu Gazy, kterých je podle palestinských informací už přes 11 000, i zprávy o zhoršující se humanitární situaci, naposledy o bojích v okolí nemocnic, které už podle místních úřadů kvůli bojům a pokračující izraelské blokádě nefungují. Informace úřadů pod kontrolou Hamásu nelze nezávisle ověřit.

Syn izraelského prezidenta bojuje v Gaze, Netanjahuův syn zůstává na Floridě

Mezi izraelskými vojáky, kteří bojují proti Hamásu v Pásmu Gazy, je i jeden ze synů izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga, informoval ToI. Už dříve se v některých médiích objevily zprávy, že zatímco desítky tisíc Izraelců poslední měsíc bojují za svou vlast proti Hamásu, syn izraelského premiéra Jair Netanjahu zůstává na Floridě.

Informaci o bojovém nasazení jednoho ze tří synů prezidenta Herzoga přinesl dnes server ToI s odvoláním na izraelskou první dámu. Ta řekla rozhlasu Kan, že syn se jim z Pásma Gazy už nějakou dobu neozval. „Doufáme ale, že je v pořádku,“ uvedla manželka izraelského prezidenta.

O synovi premiéra Benjamina Netanjahua psal například v neděli deník The Jerusalem Post, podle něhož Jair Netanjahu od počátku války Izraele s Hamásem výrazně omezil aktivitu na sociálních sítích. Rovněž se ze sítí Instagram a X přesunul na síť Telegram, kde má ale jen malou sledovanost. V příspěvcích se soustředí zejména na obhajobu svého otce, jehož v posledních týdnech kritizuje stále více lidí.

Premiér Netanjahu čelí kritice za to, že dosud nepřiznal díl viny na tom, že izraelská vláda a bezpečnostní složky nedokázaly ochránit Izraelce před útokem hnutí Hamás. Někteří ministři či šéfové tajné služby a vojenské rozvědky přitom už díl viny přiznali. Netanjahu se naproti tomu podle místních médií snaží zodpovědnost svalovat na ostatní. Koncem října například obvinil tajné služby ze selhání před 7. říjnem a uvedl, že nedostal varování, že by se Hamás chystal na „válku“. Po široké kritice svá vyjádření ze sítě X smazal a za výroky se omluvil.

Koncem října britský deník The Times přinesl kritiku od některých izraelských rezervistů, kteří se kvůli válce vrátili do vlasti, na adresu Netanjahuova syna Jaira. Ten se letos přestěhoval na Floridu a na rozdíl od mnoha dalších rezervistů se kvůli válce ze zahraničí domů nevrátil. „Jair si užívá života na Miami Beach, zatímco my jdeme na frontu,“ řekl jeden rezervista deníku The Times.