„Bohužel nemocnice už nefunguje jako nemocnice,“ napsal v neděli na síti X Tedros Adhanom Ghebreyesus, šéf WHO, jíž se podle něj podařilo obnovit spojení se zdravotníky v nemocnici Šífa. Server BBC dnes napsal, že podle palestinských zdrojů je v nemocnici Šífa přes 2000 lidí, včetně pacientů, zdravotníků a lidí, kteří v ní hledali úkryt před masivním izraelským bombardováním. Podle AP, která se odvolává na ředitele nemocnice, je tam asi 650 pacientů, 500 zdravotníků a na 2500 lidí, kteří se tam přišli schovat.

Izraelský prezident Jicchak Herzog v neděli uvedl, že nemocnice Šífa je plně funkční. Tvrzení o zastavení dodávek elektřiny nemocnici je podle něj výmysl hnutí Hamás, které využívá civilisty v nemocnici jako živé štíty a jehož členové se ukrývají v komplexu pod ní.

Lékaři v Šífě o víkendu kvůli nedostatku paliva pro generátory elektřiny přesunuli novorozence z oddělení s inkubátory do jiné budovy a umístili je na běžná lůžka. Mluvčí izraelské armády Daniel Hagari v sobotu uvedl, že Izrael pomůže s evakuací nejmenších dětí z nemocnice. V neděli jiný izraelský armádní mluvčí řekl, že plány na evakuaci nemluvňat „se stále vyvíjejí“.

Doktor Abdul Qadir Hammad z nemocnice v britském Liverpoolu, který v neděli hovořil s kolegy z nemocnice Šífa, dnes serveru BBC řekl, že evakuace novorozenců a vážně zraněných pacientů by byla velmi náročná, a i kdyby se podařila, v oblasti nejsou nemocnice, které by jim mohly poskytnout potřebnou péči. „Bojí se o jejich život, jsou pod neustálou palbou a svým pacientům nemohou poskytnout bez elektřiny pomoc. Vidí, jak jim pacienti umírají, a jsou bezmocní,“ řekl BBC doktor Hammad.

„Lidé v nemocnicích umírají po odpojení přístrojů kvůli nedostatku elektřiny, ale budou umírat i na sepse, infekce a gangrény,“ řekla dnes televizi Al-Džazíra doktorka Alice Rothchildová z organizace Židovský hlas pro mír. „Také zdravotnický personál je vyčerpaný a traumatizovaný. Mnozí onemocní infekčními chorobami, které se tam kvůli špatné hygieně šíří,“ dodala.

Izrael v odvetě za útok Hamásu ze 7. října na Izrael zavedl také blokádu Pásma Gazy, zastavil dodávky potravin, léků, paliva, energie i vody. Dodávky vody posléze obnovil, ale jen v omezené míře. Podle některých svědectví lidé pijí i slanou mořskou vodu, protože odsolovací zařízení v Gaze rovněž kvůli nedostatku energie nefungují.

První humanitární pomoc Izrael do Pásma Gazy povolil až 21. října. Od té doby tam umožnil vjezd jen asi 980 kamionům s potravinami, vodou a léky, což je podle humanitárních organizací stále velmi málo. Před válkou tam vozilo humanitární pomoc asi 500 kamionů denně. Izrael stále neumožňuje dodávky paliva, které jsou potřebné i pro fungování nemocnic a pro dopravu ambulancí či rozvoz potravin v oblasti. Izrael tvrdí, že v oblasti je paliva dost a že ho využívá Hamás pro své potřeby a útoky proti Izraeli.

„Za posledních pět týdnů jsme neviděli téměř žádnou pomoc z kamionů, které ji měly přivézt na přechod Rafáh. Dostala se k nám jen balená voda, která se ale rozebrala během dvou minut,“ řekl televizi Al-Džazíra Palestinec, který nyní pobývá ve městě Chán Júnis a který popsal zhoršující se životní podmínky na jihu Pásmy Gazy. Tam se evakuovaly statisíce lidí ze severu, kde se vedou pozemní boje a který Izrael masivně bombarduje. Rakety ale dopadají i na jih Pásma Gazy. „Zavřeno je 95 procent pekáren a v těch, co jsou otevřené, se na chleba čeká sedm až osm hodin. Nemáme čistou vodu, palivo ani zdravotnický materiál. Lidé jsou naštvaní a zoufalí,“ dodal uprchlík v Chán Júnisu.

Ozbrojenci Hamásu vpadli 7. října na území jižního Izraele, povraždili víc než 1000 převážně civilistů a další více než 200 lidí unesli do Pásma Gazy. Izrael odpověděl bombardováním Pásma Gazy a pozemní operací na území ovládaném Palestinci. Izraelské vojenské akce v Pásmu Gazy si podle tamních úřadů vyžádaly životy více než 11 000 lidí, z toho dvě třetiny jsou ženy, děti a nezletilí.

Desítky zástupců vysokých škol podepsaly výzvu proti rozšíření antisemitismu

Více než tři desítky zástupců převážně pražských vysokých škol podepsaly výzvu pro kompetentní instituce a vedení fakult a kateder, aby nedovolily rozšíření antisemitismu v akademickém prostředí. Jeho projevy se podle nich začínají objevovat i na vysokých školách v Česku. Žádají, aby proti jakýmkoliv projevům nenávisti byly podniknuty všechny zákonné kroky.

Autory dopisu českým akademikům jsou David Jan Novotný z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Věra Tydlitátová z Filozofické fakulty Západočeské univerzity. Podepsali ho profesoři Ivan Šedivý, Jan Ámos Víšek, Lenka Karfíková, Martin C. Putna, Petr Jarchovský, Vladimír Just, Jiří Kubíček, Karel Skalický, Jan Vedral, Helena Třeštíková a Rudolf Adler. Mezi signatáři jsou mimo jiné také Eva Salzmannová, Radovan Lipus, Ivo Mathé a Olga Sommerová.

Autoři dopisu kritizují strhávání plakátů připomínajících židovské oběti únosů z letošního 7. října, kdy teroristé z hnutí Hamás násilně vpadli z Pásma Gazy do jižního Izraele. Odsuzují protižidovská hesla a volání po genocidě židovských občanů Izraele, které podle nich zaznívá na propalestinských demonstracích a na sociálních sítích. „Do těchto aktivit je rovněž zapojeno mnoho studentů našich vysokých škol,“ uvedli.

Podle dopisu není možné pasivně přihlížet nenávistným projevům a tvářit se, že jde o projev svobody slova nebo akademického dialogu. „Prosíme všechny kompetentní instituce a vedení škol, fakult a kateder, aby nedovolili rozšíření předsudečné nenávisti mnohdy skrývané za antisionismus nebo za kritiku kapitalismu či kolonialismu. Samozřejmě předpokládáme, že stejně budou postupovat vůči jakýmkoliv projevům intolerance proti komukoliv,“ píše se v textu. Varuje před opakováním Křišťálové noci, při níž byly v nacistickém Německu v roce 1938 vypalovány synagogy, židovské obchody a podniky.