V roce 1935 provedla Mussoliniho Itálie invazi do Habeše (potažmo Etiopie) a do roku 1941 ji okupovala (kolonie Italská východní Afrika). Společnost národů sice zavedla proti Římu jisté sankce, ale ty se nikdy v plné míře neuplatnily. Embargo se navíc netýkalo důležitých strategických surovin, jako byla například nafta nebo uhlí. Vztahovalo se na prodej zbraní, na půjčky či na některé komodity, to ale beztak nemělo velký účinek, protože řada států se z nejrůznějších důvodů k sankcím nepřipojila.

Spojené státy v té době zavedly například embargo na vývoz mědi. To ovšem nepočítaly s vynalézavostí Italů žijících v USA, především pak sympatizantů režimu Benita Mussoliniho. Ti totiž vymysleli geniální způsob, jak embargo částečně obejít a tolik potřebnou měď fašistům ve staré vlasti dodat: Posílali do Itálie měděné pohlednice. Na první pohled se zdá, že malý plátek kovu asi zemi příliš nevytrhne, ve finále se ale takto podařilo přes oceán dostat údajně až 800 tun mědi.

Pohlednice vydávalo Comitato dei Mille (Výbor tisíce) v New Yorku, posílaly se v zalepených obálkách a bylo na ně možné psát – jak už to u pohlednic bývá. Byly adresované Mussoliniho Národní fašistické straně (Partito nazionale fascista).

A co Italové vlastně domů psali? Bývaly to nejrůznější vlastenecké výkřiky typu Dar Italoameričanů Nové Itálii, přání veselých Velikonoc, modlitby za vítězství svaté domoviny adresované papeži nebo moudra ve stylu Je lepší žít jeden den jako lev než sto let jako ovce.

Kuriózní měděné zásilky ovšem, jak známo, Mussolinimu ve finále příliš nepomohly. Dodnes se ale tyto pohlednice objevují na nejrůznějších aukcích a jejich cena mezi sběrateli se zpravidla pohybuje kolem desítek tisíc korun.