Internetová studnice vědomostí slaví 15 let: Co o ní (ne)víte

MAGAZÍN - Magazín autor: roj

Největší internetová encyklopedie s otevřeným rozsahem, který vytvářejí sami uživatelé, dnes slaví 15 let let od svého založení. Na Wikipedii najdete více než 35,5 milionu článků v 290 jazycích, z čehož nejvíc jich je samozřejmě v angličtině. Co byste o ní měli vědět?

Wikipedie funguje už 15 let

Wikipedie funguje už 15 let,zdroj: Profimedia.cz

Wikipedia, která dostala název od havajského výrazu "wiki" (rychlý), se 15. ledna 2001 zrodila poměrně nenápadně. Za její otce jsou považováni Jimmy Wales a Larry Sanger. Za měsíc měla 200 hesel, zhruba po roce jich bylo už 18 tisíc. Miliontý příspěvek vyšel v srpnu 2004 a bylo jím v maďarštině psané heslo o malíři Nicholasu Hilliardovi. Hranici 10 milionů hesel oznámila Wikipedie v dubnu 2008. Česká verze, která funguje od 3. května 2002, má přes 325 tisíc článků.

Původně měla Wikipedia jen podporovat jiný projekt nazvaný Nupedia - tradičněji pojatou encyklopedii, tvořenou profesionály a přístupnou zdarma na internetu. Nakonec se ale ukázalo, že na nadšencích založená encyklopedie má větší potenciál. Na začátku přitom obsahovala jen pár stručných a poměrně obecných hesel, například že Švédsko je "země v severní Evropě. Obyvatelé se jmenují Švédové. Úřední jazyk je švédština. Hlavní město je Stockholm."

Wikipedia si po letech bojů vydobyla svou uznávanou pozici i mezi odborníky. V minulosti nebyla akademiky uznávaná jako zdroj relevantních informací. V roce 2005 ale vědci v rámci studie publikované v odborném magazínu Nature porovnali vybraná hesla na Wikipedii s hesly z encyklopedie Britannica. Výsledek? Našli čtyři podstatnějších chyby u obou encyklopedií. V drobných chybkách vedla Wikipedie - objevili jich 162, v Britannice 123. I tak to ale zakladatelé brali jako velký úspěch - ve srovnání s uznávanou encyklopedií vyšla Wikipedie nečekaně dobře.

Encyklopedii netvoří placený redakční tým, články a jejich úpravy jsou dílem uživatelské komunity a každý, kdo si nějaké heslo přečte, ho může upravit či případně vytvořit nový záznam. "Wikipedisté" tak vesměs nejsou profesionálními redaktory, ale zachovávají několik základních pravidel. Podobně jako u tradičních vědeckých prací dbají na uvádění pramenů i dodržování autorského práva

Princip dobrovolnického přispívání však přináší i nevýhody. Není například problém záznam upravit či zfalšovat (historie Wikipedie už zná několik slavných případů falešných hesel). Výjimkou nejsou ani vymyšlené informace o úmrtí známých osobností - vtipálci takhle "zabili" například herce a komika Sinbada ale i zpěvačku Miley Cyrus. Na druhou stranu ale právě aktivní komunita dobrovolných tvůrců a editorů zaručuje, že podobné zásahy budou včas objeveny a napraveny.

V posledních letech se ale do aktivit kolem Wikipedie zapojuje čím dál méně spolupracovníků. Podle údajů nadace jich například v únoru 2014 bylo něco kolem 76 tisíc. Před pěti lety bylo přitom spoluautorů encyklopedie ještě o 13 tisíc více. Nyní se počet aktivních přispěvatelů encyklopedie Wikipedia pohybuje kolem 70 tisíc lidí.

Wikipedia také uvádí, že jedním z jejích pravidel je nezaujatý úhel pohledu. Články tak mají nezaujatě prezentovat všechny podstatné názory na příslušné téma a žádný z názorů nesmí být vydáván za jedinou objektivní pravdu. Dalšími jejími výhodami jsou mnohojazyčnost a interaktivita. Nejenže si lze článek překliknutím přečíst i v jiném jazyce, ale jeho text je navíc plný odkazů na další hesla, statistiky nebo fotografie. 

Wikipedii provozuje nezisková Wikimedia Foundation, založená v roce 2003 podle zákonů amerického státu Florida. Vedle encyklopedie provozuje i další projekty - Wikislovník, Wikicitáty či Wikiknihy. Nadace je financovaná ze sponzorských darů. I díky tomu se Wikipedii stále daří fungovat bez reklam

Tagy: zahraničí wikipedie výročí a oslavy média a internet dějiny a fakta

Zdroje: ČTK,Vlastní,Time.com