Fiktivní svět Star Wars, u nás známý také jako Hvězdné války, který vzešel z dílny filmaře George Lucase, asi není potřeba příliš představovat. Málokteré popkulturní dílo dosáhlo takového věhlasu a našlo si cestu všude možně i nemožně. Vedle hlavní filmové série vznikly desítky dalších různých děl: od spin-off filmů a seriálů, přes knihy a komiksy, až po stolní a počítačové hry.

Obliba tohoto popkulturního molocha se ve velkém začala prolínat i do skutečného světa, a to nejen v podobě merchandisingu a cosplayerů. Najdeme třeba řadu zvířat pojmenovaných podle hrdinů z příběhu, jako je například druh gibona nazvaný na počest jedné z hlavních postav Skywalker hoolock gibbon, nebo brouk nesoucí označení podle chlupatého "Žvejkala" Trigonopterus chewbacca.

Existuje i skutečná víra jediismus, inspirovaná naukou legendárních a pro Star Wars tak typických rytířů Jedi. Za připomenutí stojí sčítání lidu v roce 2011, kdy se k této víře v České republice přihlásilo přes patnáct tisíc lidí, což bylo přibližně o dva tisíce více než v případě Svědků Jehovových. Ač se z drtivé většiny jednalo o recesisty a reálných vyznavačů sdružujících se ve Společenství Cesty síly v Česku najdeme jen pár desítek.

Taste světelné meče

Nyní si Star Wars může na svůj seznam připsat další podobný úspěch, a to konkrétně ve Francii. Francouzská šermířská federace totiž na začátku minulého týdne uznala souboje s legendárními světelnými meči za oficiální sport. Ač se pochopitelně nejedná o skutečné sci-fi zbraně používané rytíři Jedi a jejich protivníky Sithy, které mají čepel z čisté energie a jsou schopné proseknout takřka cokoliv.

Místo těchto fiktivních zbraní používají skuteční šermíři propracované makety z polykarbonátu se zabudovaným světlem. Některé kousky jsou opatřeny i reproduktory a při boji vydávají typický bzučivý zvuk světelných mečů z filmů.

Na někoho může jistě působit trochu směsně, že se právě boj s takovými "hračkami" ve Francii dostal na roveň běžných šermířských disciplín, jako je boj s fleretem a šavlí, které se objevují i na olympijských hrách. Je ale třeba jít s dobou. Šermířská federace má jasný plán a za oficiálním uznáním duelů se světelnými meči vidí především perfektní příležitost, jak svůj sport oživit a přilákat mnoho nových nadšenců - především z mladé generace.

Šermíři si od tohoto kroku právě slibují i to, že dostanou mladé lidi z gauče a od počítačových her, kde "cvičí jen svoje palce", jak pro server AP News uvedl generální tajemník federace Serge Aubailly. Doufá, že atraktivní kombinace tradiční šermířské disciplíny a moderních technologií řadu lidí pořádně nadchne a rozhýbe.

Ať je na co koukat!

Podívaná je to určitě fascinující, zvláště pokud jste zarytými fanoušky Star Wars. Oficiální souboje jdou hodně po líbivém vizuálu, a konají se tak v šeru, aby vynikly světelné meče. I ochranné pomůcky účastníků jsou částečně stylizované do futuristického vzhledu, a nejsou tak nutně jen pojistkou proti zranění, ale i fešáckým doplňkem celkové atmosféry duelů.

In France, the Force is strong with lightsaber dueling pic.twitter.com/ShwXb5cZ2H

— John Leicester (@johnleicester) February 18, 2019

Pravidla oficiálních duelů jsou jednoduchá a v zásadě se příliš neliší od jiných šermířských disciplín. Střet se odehrává v malém kruhu a šermíři klasicky sbírají body za jednotlivé zásahy do těla protivníka. Hlava a trup jsou za pět bodů, paže a nohy za tři a ruce za jeden. Souboj končí buď poté, co jeden z šermířů nasbírá patnáct bodů, nebo po třech minutách.

Oproti tradičním disciplínám je tu například pravidlo vyžadující po šermířích pořádné nápřahy mečem, během kterých se špička jejich zbraně dostane až za jejich záda, jinak zásah není platný. Účelem opět je, aby se duel co nejvíce přiblížil podobám známým z filmů, a byl tak i vizuálně atraktivní. Na rozdíl třeba od šermířských soubojů s fleretem zde tak nefigurují bleskové bodné útoky.

Ač se duely světelnými meči dočkaly prvního oficiálního uznání teprve nyní, jedná se samozřejmě o záležitost starou takřka jako Star Wars samy. Lucasův fiktivní svět, kombinující poetiku sci-fi i fantasy, si získal pevnou fanouškovskou základnu již po vůbec prvním filmu v roce 1977. Kult Star Wars se pak postupně rozrůstal a fanoušci si pochopitelně chtěli naživo vyzkoušet věci, které viděli ve svých oblíbených filmech. Souboje světelnými meči na to byly naprosto ideální.

Po celém světě tak mezi fanoušky vesmírné ságy začaly vznikat různé šermířské školy a spolky zaměřené na souboje světelnými meči, ač z praktických důvodů se často snaží vyhýbat Star Wars terminologii, aby nebyly popotahovány kvůli autorským právům. Za zmínku stojí například škola LudoSport, která původně vznikla mezi fanoušky v italském Miláně, ale postupně se rozšířila do světa a momentálně má své odnože třeba v USA, Anglii, Španělsku nebo Belgii.

Jednotlivé styly duelů se světelnými meči mají pochopitelně odlišná pravidla. Zmíněný LudoSport například na rozdíl od oficiálně uznaných francouzských šermířů nepoužívá ochranné prvky.

Světelné meče jsou zkrátka nestárnoucí hit. Ostatně akční souboje s nimi si našly cestu i do světa virtuální reality. Velmi úspěšnou se tak například stala hra od československého týmu Beat Saber, kde světelnými meči likvidujete na vás létající předměty. Přímo pod značkou Star Wars pak vyšla hra Jedi Challenges, kde se ve virtuální realitě můžete utkat se známými postavami z příběhu, nebo i s jiným hráčem.

Vzhůru do skutečnosti

Ctitelé jedijských a sithských soubojů ale rozhodně nejsou jediní fanoušci, kteří mají možnost si disciplínu ze svého oblíbeného díla vyzkoušet naživo. V rámci popkultury se do skutečného světa přelila řada dalších, původně pouze fiktivních aktivit a sportů.

Příznivci díla spisovatelky J. K. Rowlingové, která stvořila kouzelnický svět kolem postavy mladého čaroděje Harryho Pottera, si tak například mohou zahrát pro dílo typický famfrpál, tedy kolektivní míčovou hru na létajících košťatech.

Ač samozřejmě stejně jako se skuteční Jedi neohánějí meči z čisté energie, tak ani reální hráči famfrpálu pochopitelně nemají žádná opravdová létající košťata, pouze jejich makety drží mezi nohama a běhají po hřišti. Někdy se mu proto říká "mudlovský famfrpál".

Sport se hraje dokonce i v tuzemsku, kde existuje hned několik aktivních týmů sdružujících se pod Českou asociací famfrpálu. Mimochodem - na loňském mistrovství světa ve famfrpálu, které se konalo ve Florencii, skončil český tým na patnáctém místě z celkových 29 účastnících se zemí.

V České republice se pak velké oblibě těší takzvaný jugger. Na rozdíl od šermu světelnými meči a famfrpálu se rozhodně nedá mluvit o tom, že by tento týmový sport vycházel z nějakého značně populárního díla.

Jugger je inspirován nepříliš známým béčkovým filmem z konce osmdesátých let Pozdrav od juggerů. Ten vypráví příběh ze zničeného postapokalyptického světa, kde se týmy zápasníků utkávají v násilném sportu a bojují o to, komu se povede narazit psí lebku na protivníkův kolík, nahrazující klasické branky.

Jugger se v různých variacích hraje všude možně po světě, samozřejmě opět upravený oproti fiktivnímu originálu, především co se násilnosti týče. U nás je díky settingu původního filmu populárním sportem mezi fanoušky postapokalyptického žánru, a hraje se tak na nejrůznějších festivalech inspirovaných Šíleným Maxem, Falloutem a dalšími díly. Česká obdoba juggeru, která je oproti zahraničním stylům poněkud drsnější a sází na propracovaný postapokalytpický vizuál, oslavila letos krásných deset let.