Brno okupují skřeti

MAGAZÍN - Magazín autor: Václav Štefan

V brněnské pevnosti Špilberk můžete najít velmi netradiční výstavu, která kombinuje fantasy literaturu, výtvarné umění a tak trochu i etnografii. Perfektně vyzdobené prostory vás vezmou na dlouhý a drsný výlet po stopách skřetího kmene, s kterým si projdete bojištěm, lovem i všedním táborovým životem.

Výstava Jeden kmen v brněnském Špilberku

Výstava Jeden kmen v brněnském Špilberku,zdroj: Cyril Gaja/Jeden kmen

"Stavbou svého těla se podobali lidem, přec lidmi tak úplně nebyli. V obecném jazyce severu se nazývali 'skřeti'. Samo toto slovo chutná po strachu a je kořeněné pohrdáním a odporem. Chápu, proč tomu tak u lidí ze severu je. Také mně se zdáli být křiví, divocí, brutální a primitivní, když jsem nějaký čas musel strávit v jejich zajetí.

Avšak každá mince má dvě strany. Shodou okolností se mi podařilo jednoho z nich vyléčit z nemoci, čímž se zcela změnilo to, jak mne doposud vnímali. Ze zajatce jsem se stal jejich hostem a kniha života těchto bytostí se mi zcela otevřela."

Úryvek z úvodní části zápisníku cestovatele Bajúka ile Agaj, která vás na velkém černém panelu uvítá, když těžkými okovanými dveřmi vstoupíte do tmavých místností brněnské pevnosti Špilberk. Zde se momentálně koná velmi netradiční výstava nazvaná Jeden kmen, která se návštěvníkům snaží přiblížit život domorodého kmene skřetů.

Vítejte ve skřetím doupěti

Ze stěn tu visí pomalované zvířecí lebky, zvláštně spletené lapače snů a řada dalších prapodivných fetišů evokujících tvorbu domorodých kmenů ze všech možných koutů naší planety. Na zemi se válejí umolousané kožešiny, primitivní nástroje a další neznámé předměty, jejichž účel je pravděpodobně opět rituální.

V několika vitrínách si můžeme povšimnout zbraní a částí zbroje, které skřeti používají během svých bojůvek; nad nimi se tyčí vojenské standarty nesoucí děsivé symboly rudého oka, vlčí lebky a další. Je tu dokonce i část přibližující skřetí kuchyni a stravování, v níž najdeme ukázky zpracovaného masa, například kusy sušených ryb.

V nejzazší místnosti, jejíž podlaha je celá pokrytá kůrou, nás pak uvítá rekonstrukce skřetí pohřební hranice, kolem které stojí řada různě zdobených totemů a velký rituální buben. To vše samozřejmě doplněné o texty obrazně popisující skřetí život a kulturu.

22289911_1523494187696345_8062249165911965603_o

Jeden kmen je především fotografickou výstavou,zdroj:Cyril Gaja/Jeden kmen

Všechny tyto předměty jsou ale pouhé doplňky. Jeden kmen je především velkolepou fotografickou výstavou, která zachycuje skřety v jejich přirozeném prostředí a při nejrůznějších činnostech. Všechny zdi výstavy jsou hojně pokryty fotografiemi z prostého života v tábořištích, z lovu, z boje, z náboženských rituálů a podobně. Občas se jedná o skutečně velmi naturalistické výjevy.

Ano, samozřejmě, že žádní skřeti neexistují, že žádný cestovatel Bajúk ile Agaj nikdy nebyl a že celá výstava Jeden kmen je jedna velká fantasy fikce. Ale je to naprosto perfektní fikce mísící dokonale umění a kulturní antropologii. Celý příběh a pohled na skřetí kmen, který vám výstava poskytne, je prostě neuvěřitelně reálný a propracovaný.

Dokonalá fikce

Když procházíte mezi vitrínami s naprosto funkčním skřetím vybavením vyrobeným z autentických přírodních materiálů a čtete si k tomu doplňkové texty, je iluze skutečně dokonalá. Stejně tak byste mohli být v muzeu mapujícím paleolit na našem území, nebo na výstavě o kultuře původních Američanů. Není divu, že Jeden kmen jde ve své fikci tak daleko, neboť cesta, kterou za sebou autoři výstavy mají, je skutečně hodně dlouhá a bohatá.

Za projektem stojí skupina přátel kolem českého skřetího klanu Snaga. Klan původně vznikl jako parta lidí jezdících na takzvané larpy a dřevárnické bitvy, kde se primárně na akcích inspirovaných dílem J. R. R. Tolkiena účastnili jako skřeti a sváděli v kruhu dalších nadšenců bitvy dřevěnými replikami zbraní a prožívali fantasy příběhy. Někteří z nich jezdí na podobné akce již přes patnáct let.

Od té doby se toho hodně změnilo a posunulo mnohem dál. Nadšenci z klanu Snaga si začali postupně kolem svého koníčku budovat vlastní příběh a vlastní mytologii, stále samozřejmě silně inspirovaní především již zmíněným Tolkienem, ale i dalšími fantasy světy. Posunulo se táborové vybavení, zbraně, kostýmy.

22256725_1523493907696373_3244524751492914259_o

Ukázka skřetích zbraní,zdroj:Cyril Gaja/Jeden kmen

Doby, kdy členové jezdili na fantasy akce s obličejem obarveným zelenou křídou a s československým blembákem s přišroubovanými rohy na hlavě, jsou už dávno pryč. Dnes má Snaga plně funkční vybavení od zbrojí po nádobí vycházející z ozkoušených historických vzorů.

Inspiraci tak skřeti nehledají pouze čistě ve fantasy literatuře a filmech, ale hojně vycházejí také z lidských kultur z celého světa, například z domorodých obyvatel Sibiře. Vše je vyrobeno ručně z přírodních materiálů dle historických řemeslných postupů. Jedinou výjimku tvoří samozřejmě skřetí masky, které jsou sice umělé, ale zato na úrovni profesionálních filmových produkcí.

Pocta Jimmymu Nelsonovi

Samotný projekt Jeden kmen začal vznikat před takřka pěti lety. Jednou z věcí, které ho odstartovaly, je práce fotografa Jimmyho Nelsona, konkrétně jeho dílo Before They Pass Away zachycující mizející lidské kultury, které velmi oslovilo archeologa, historika a člena klanu Snaga Ctibora Ostrého.

"Když jsem v roce 2013 viděl na internetu fotografie z cyklu Before They Pass Away britského fotografa a etnologa Jimmyho Nelsona, doslova mě uchvátily. Jedná se o cyklus fotek různých zanikajících kmenů a kultur z celého světa. Získal si mě Nelsonův rukopis práce, který dokumentoval jednotlivé kmeny v jejich přirozeném prostředí v podobě panoramatických fotografií, nebo jeho pečlivě připravené portrétové fotky, kde vynikly rysy tváří, detaily šperků, zbraní a oblečení," říká Ctibor Ostrý, který je zároveň i kurátorem výstavy na Špilberku.

Ostrý hodiny a hodiny studoval Nelsonovu práci, až ho nakonec napadlo si něco podobného vyzkoušet, pouze trochu jinak. Přemluvil svého kamaráda a fotografa Cyrila Gaju, oslovil své skřetí přátele z klanu Snaga a společně začali fotit vlastní kmen. "Původně hříčka a vlastně takový fantasy tribute Nelsonovy práce přerostl v regulérní výtvarný projekt, který dnes prezentujeme výstavou," dodává kurátor. 

Drsnost (ne)všedního dne

Během pěti let tak postupně vzniklo několik sérií fotografií ze života fiktivního skřetího kmene. Fotilo se v různém počasí, v různém prostředí a za účasti dalších fantasy nadšenců. Jak bylo již zmíněno výše, řada fotek je velmi naturalistických a syrově zachycujících všední život skřetů. Za pozornost určitě stojí fotky, kde skřeti zpracovávají mrtvou zvěř, které mnoha lidem mohou připadat poněkud přes čáru.

Ctibor Ostrý, který se už před výstavou setkal s kontroverzními reakcemi na internetu za fotky ze zpracování zvěře, umístil tato vyobrazení do výstavy z několika důvodů. "Hlavním důvodem jejich vzniku je fakt, že původní národy našeho světa se bez lovené kořisti neobejdou a lov je jedním z jejich nejdůležitějších způsobů obživy - navíc pevně zakotvený v jejich kultuře," říká Ostrý a upozorňuje, že tématu se nemohli vyhnout, pokud chtěli dosáhnout co nejvěrohodnější rekonstrukce.

14567494_1184563244922776_4564889429052399665_o

Skřet zpracovávající zvěř,zdroj:Cyril Gaja/Jeden kmen

"Spousta z nás dnes už nemá přímý vztah a zkušenost s tím, odkud se bere naše potrava. Když jdeme do obchodů, čeká vás maso často úhledně zabalené do plastu, omyté a nakrájené. Za takto zpracovaným masem si už těžko kdo dokážete představit živého tvora. Nejsme konfrontovaní s jeho smrtí ani s tím, co všechno je potřeba udělat a kolik úsilí je potřeba vynaložit, aby se maso mohlo objevit v našem jídelníčku a nic z poraženého zvířete nepřišlo vniveč, což původní národy důvěrně znají," dodává Ostrý, kterého napadlo skrze výstavu návštěvníky těmto skutečnostem vizuálně přímo vystavit.

Upozorňuje také na to, že zvířata byla poctivě zakoupena a poražena profesionály přímo v místě chovu. Na focení byla dovezena až poté, všechno se tak uskutečnilo zcela legálně.

Hrrr na Špilberk!

Samotná výstava Jeden kmen na Špilberku byla zahájena na konci září. Součástí byl i fantasy festival, na který se přijely podívat stovky nadšenců do fantastiky z celé republiky.

Na nádvoří pevnosti vznikla aréna, kde se spolu utkávali skřeti a další válečníci, návštěvníci se rovněž dočkali hudebního vystoupení. Finance na realizaci výstavy byly vybrány i s pomocí crowdfundingové kampaně na serveru Startovač, kde se na projekt Jeden kmen povedlo od fanoušků vybrat přes 200 tisíc korun.

Výstava bude končit v únoru následujícího roku a do té doby se uskuteční ještě několik komentovaných prohlídek. A co bude s projektem Jeden kmen dál?

"S Jedním kmenem jako výtvarným projektem pomalu spějeme do jeho konce. Na Startovači jsme slíbili splnění čtyř cílů. Dva z nich (výstavu a festival) jsme již splnili. Ze zbývajících cílů nás čeká vydání alba, které hudebně zpracuje jednu z legend kmene, a doplní tak fotografický příběh o další rozměr. Poslední cíl, který jsme si vytyčili, je vydání knihy, ve které chceme vydat fotografie doplněné o drobné příběhy o životě kmene, které za pět let práce na projektu vznikly. Hlavní myšlenkou knihy je, aby si lidé mohli část naší práce odnést domů," říká Ctibor Ostrý.

Tagy: Česko Brno domácí fantasy umění a kultura Tolkien Špilberk

Zdroje: Vlastní