I Hillary Clintonovou můžete mít rádi. Pokud ovšem uvěříte spotům, které ji ukazují jako silnou vůdkyni s pevnými názory, příkladnou matku a manželku, bojovnici za lidská práva a kdovíco ještě.

Vladimir Putin však favoritku voleb amerického prezidenta rád nemá. A Clintonová zase "nemusí" Putina. Dá se říct, že se ti dva nesnášejí, možná dokonce nenávidí.

Jejich dialog (pokud Hillary zvítězí – což se dá předpokládat) přitom bude důležitý nejen pro Ameriku a Rusko, ale také pro Evropu.

Bill to zvládal

Vztahy ruského prezidenta s Donaldem Trumpem, republikánským soupeřem kandidátky demokratů Clintonové v listopadových volbách, jsou téměř idylické. Oba "mačové" si už vyměnili slova respektu a sympatií.

"Je to výrazný muž, talentovaný. Je pro mě favoritem prezidentských voleb," řekl Putin o Trumpovi. A polichocený Donald mu kompliment vrátil. "Je to čest, slyšet hezkou chválu od muže, kterého uznávají nejen doma, ale také v zahraničí," vzkázal a slíbil bezoblačné vztahy s Ruskem. (Jak by ne. Realitní magnát Trump ještě před vstupem do prezidentských voleb dával najevo zájem o ruský trh s nemovitostmi a snažil se vetřít do Putinovy přízně.)

V komunikaci mezi Putinem a Clintonovou však žádné zdvořilosti nenajdete. Poznali se v době, kdy byla Hillary ministryní zahraničí a Vladimir Vladimirovič premiérem (2008 - 2012). A nepadli si do náruče.

Hillařin manžel Bill přitom jako hlava státu (1993 - 2001) s Putinem vycházel, byť jejich prezidentská období se překrývala jen krátce. Oba měli rozdílné názory, dávali však najevo, že se dokážou dohodnout na kompromisu a oslovovali se Bill a Vladimir.

S Hillary to bylo jinak.

Hillary to zpackala

Angažmá prezidentské kandidátky demokratů na americkém ministerstvu zahraničí začalo nešťastně, velkolepým kiksem. Clintonová přivezla v roce 2009 (tehdy byl ruským prezidentem ještě Dmitrij Medveděv) do Moskvy dar – červený spínač, který měl symbolizovat "reset" americko-ruských vztahů.

Jenže americká diplomacie se tehdy ztratila v překladu a Hillary si uřízla pořádnou ostudu, protože na spínači bylo v ruštině namísto správného "perezagruzka" napsáno "peregruzka", tedy přetížení. A vskutku, americko-ruské vztahy se nakonec ocitly ve stavu přetížení – byly přetíženy spory.

Prezidenti Barack Obama a Dmitrij Medveděv ještě stihli na Pražském hradě uzavřít novou smlouvu o omezení strategických zbraní START a dohodu o tranzitu amerických zbraní i vojáků do Afghánistánu přes ruské území. Potom se ale začal prosazovat tehdejší premiér Putin a mezi Moskvou a Washingtonem přituhlo. A když se Putin vrátil do Kremlu (květen 2012), vzaly dobré vztahy za své.

Putin je tvrdší politik. Tvrdší nejen rétorikou, ale zejména praxí.

Putin se rozzlobil

Obama s Clintonovou zpočátku sázeli na to, že (nynější premiér) Medveděv bude v Kremlu pokračovat, že dostane šanci ve druhém období a podporovali ho. S ohledem na protiamerický sentiment tím Medveděvovi prokázali "medvědí službu".

Nejvyšší úřad získal zpět Putin. A ještě před tím jeho Jednotné Rusko vyhrálo parlamentní volby.

Clintonová označila volby do parlamentu za nesvobodné a nespravedlivé. Vydala písemné prohlášení, v němž stálo: "Rusové si zaslouží, aby jejich hlasy byly vyslyšeny a sečteny. To znamená, že si zaslouží spravedlivé volby a vůdce, kteří jim budou odpovědní."

Putina tím rozpálila doběla. Ruský vůdce ihned telefonoval Obamovi a oznámil mu, že Clintonová vyhodila politiku resetu do vzduchu.

"(Putin) Byl rozzloben (na Clintonovou) a nikdy jí to neodpustil," cituje portál Politico Michaela McFaula, člena Národní bezpečnostní rady za prezidenta Obamy a později velvyslance v Rusku.

…a byl zlý

Když koncem roku 2011 propukly v Moskvě protesty proti "cinknutým" volbám a Putinovi, dal ruský vůdce najevo, že Clintonová nemá strkat nos do ruských věcí a podrývat jeho postavení. "Potřebujeme se chránit před takovým vměšováním," prohlásil. (Připomínám, že Putin byl v té době ještě "jen" premiér, protože ruská ústava povoluje nejvýš dvě prezidentská období po sobě. Fakticky ale vůdcem zůstal i v tomto období.)

Necelý rok poté, kdy už byl Putin v Kremlu, šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov přinesl Clintonové na jednání květiny a hned na to jí oznámil, že prezident Putin dekretem vypověděl z Ruska Agenturu pro mezinárodní rozvoj (USAID). Rozezlená Hillary se dovtípila, že je to odveta za její kritiku Putinova režimu a voleb, zvedla se a z jednání bez jediného slova odešla.

Když nedávno propukl skandál se zveřejněnými emaily vedení Demokratické strany, Hillary měla hned jasno. "Víme, že se ruské zpravodajské služby nabouraly do korespondence strany a víme, že to naaranžovaly tak, aby byla zveřejněna v pravý čas," řekla v rozhovoru pro televizi Fox News a zdůraznila: "Vyvolává to vážné otázky o ruském vměšování do našich voleb, do naší demokracie."

Drahý přítel Vladimir?

Vladimir Putin a Hillary Clintonová stáli a stojí proti sobě. Hillary nikdy nenašla pro Putina "laskavé" slovo. To ale platí i naopak o Putinovi. Přitom jsou si v lecčems podobní.

Oba jsou pokládáni za politické stroje bez emocí. Putin chce, aby se politický režim v Americe změnil. Clintonová si přeje, aby se změnil režim v Rusku. Ruský prezident prosazuje vůči Americe tvrdší postoje než většina členů (možná všichni členové) ruské vlády. Kandidátka demokratů na americkou prezidentku zase zastávala nejtvrdší postoje vůči Rusku v první vládě Baracka Obamy (2009 - 2013).

Pokud se tihle dva potkají jako šéfové států (a to se dá předpokládat), žádná selanka z toho nekouká. Z napětí mezi Moskvou a Washingtonem nejspíš budou létat jiskry.

Ale kdo ví. Podívejte se na Putina a tureckého vůdce Recepa Erdogana – ještě nedávno si málem vyhlašovali válku a v úterý turecký sultán nazval ruského prezidenta "drahým přítelem Putinem".

Nebude snad za půl roku Hillary oslovovat Putina "drahý příteli Vladimíre"? V politice je možné téměř vše.