Vědcům z bostonské Massachusetts General Hospital se podařilo to, co ještě před několika lety působilo jako sci-fi. Muž z New Hampshire, Tim Andrews, žil rekordních 271 dní s geneticky upravenou prasečí ledvinou – nejdéle ze všech dosavadních pokusů o tzv. xenotransplantaci. Po více než devíti měsících však museli lékaři orgán 23. října odstranit, protože jeho funkce začala postupně klesat. Andrews, kterému je nyní 67 let, se vrací k dialýze, ale zůstává na čekací listině na lidskou ledvinu.

Když mu 25. ledna transplantovali ledvinu označovanou přezdívkou Wilma, věřil, že jde o začátek nové éry medicíny. Po dlouhých letech závislosti na dialýze mohl žít bez omezení, dokonce hodil slavnostní první nadhoz na baseballovém utkání Boston Red Sox. Orgán pocházel od prasečí dárkyně geneticky upravené pomocí technologie CRISPR, kterou vyvinula společnost eGenesis z Massachusetts. Celkem nesl 69 genetických úprav, aby byl kompatibilní s lidským tělem. Andrews byl čtvrtým člověkem v USA, který tento experiment podstoupil – a jako první s ním vydržel tak dlouho.

Průkopník s přezdívkou Wilma

První pacient, Richard Slayman, zemřel dva měsíce po operaci. Lisa Pisano, která absolvovala kombinovanou transplantaci prasečí ledviny a implantaci srdeční pumpy, přišla o orgán po šesti týdnech kvůli omezenému průtoku krve. Třetí příjemkyně, Towana Looney, vydržela 130 dní, než její tělo ledvinu odmítlo. Andrews tak všechny tyto rekordy překonal. Přestože musel užívat silné imunosupresivní léky, které potlačují odmítací reakci organismu, jeho tělo nakonec začalo nový orgán oslabovat.

zdroj: Profimedia.cz

Podle nemocnice byl Andrews nesobeckým lékařským průkopníkem a inspirací pro pacienty s ledvinovým selháním po celém světě. Sám přirovnal experiment k letu na Měsíc – k cestě plné bolesti, rizik a osobních ztrát, která však posune hranice medicíny. Vědci zdůrazňují, že každý podobný pokus přináší nové poznatky o tom, jak lidské tělo reaguje na orgány jiných druhů.

Naděje pro budoucnost transplantací

Na čekací listině na ledvinu je ve Spojených státech více než 100 000 lidí a každý rok se jí dočká jen asi 17 000 z nich. Tisíce pacientů umírají dříve, než se vhodný dárce najde. Právě xenotransplantace by mohla nabídnout řešení – geneticky upravená zvířata by se mohla stát zdrojem orgánů, které by zachránily životy. Massachusetts General Hospital provedla první úspěšnou transplantaci prasečí ledviny živému člověku v březnu 2024, tehdy však pacient zemřel po dvou měsících z jiných zdravotních důvodů. Tým nyní plánuje třetí pokus ještě v letošním roce. Společnosti eGenesis a United Therapeutics se zároveň připravují na rozsáhlejší klinické studie, které by mohly potvrdit bezpečnost a dlouhodobou funkčnost těchto orgánů.

Podobné výzkumy probíhají i v Číně. Tamní vědci letos na jaře úspěšně transplantovali prasečí ledvinu a samostatně část prasečích jater, které však musely být po 38 dnech odstraněny. I přesto se výzkum posouvá kupředu a přináší nové poznatky o tom, jak propojit genetické inženýrství se záchranou lidských životů.

Tim Andrews dnes znovu podstupuje dialýzu, ale nevzdává se naděje, že jednou dostane lidskou ledvinu. Ve svých vyjádřeních vyzývá lidi, aby se stali dárci orgánů, a nezapomíná ani na Wilmu – prase, díky kterému se stal součástí lékařského průlomu, který může změnit dějiny transplantací.