Americký prezident Woodrow Wilson zahájil přesně před 103 lety cestu napříč Spojenými státy, aby získal podporu pro Společnost národů a Versailleskou smlouvu. Ta byla podepsána po první světové válce 28. června 1919 a její součástí byla právě i zakládací listina Společnosti národů.

Myšlenka Společnosti národů ale v Americe narazila na odpor republikánů. Když bylo jasné, že smlouva nezíská v Senátu potřebnou dvoutřetinovou většinu, vydal se demokratický prezident Wilson 3. září 1919 na propagační cestu, aby změnil veřejné mínění a vysvětlil Američanům výhody těchto dokumentů, které Spojené státy a jejich evropští spojenci vypracovali.

Během dvaadvaceti dnů pronesl 62letý Wilson na čtyři desítky projevů na radnicích, výstavištích, v arénách, na slavnostních obědech a večeřích i z plošiny svého železničního vagonu. Procestoval Středozápad a západní pobřeží. Téměř třináct tisíc kilometrů dlouhá cesta však na něj byla příliš náročná. V Coloradu vyčerpáním zkolaboval a urychleně se musel vrátil do Washingtonu.

Tím to ale neskončilo. První dáma Edith Wilsonová ho 2. října našla ležícího na podlaze koupelny. "Panebože, prezident je mrtvý!" zvolal přivolaný prezidentův lékař Cary Travers Grayson, když jej poprvé spatřil. Wilson ale žil. Ranila ho mrtvice, byl ochrnutý a nemohl mluvit.

Woodrow Wilson | zdroj: Profimedia

Tři měsíce se Wilson neobjevil na veřejnosti a po zbytek funkčního období (do 4. března 1921) se jeho zdravotní stav před americkou veřejností i před velkou částí oficiálních činitelů tajil. Edith Wilsonová často sama posuzovala dokumenty a rozhodovala manželovým jménem. Podle některých historiků se prakticky stala úřadujícím prezidentem.

Nositel Nobelovy ceny za mír z roku 1919 Woodrow Wilson zemřel 3. února 1924 v 67 letech. Jeho vyčerpávající cesta a oběť ovšem byly zbytečné. Pakt o Společnosti národů Kongres definitivně zamítl a USA do této organizace nikdy nevstoupily.