Francie nemohla před předsednictvím, které převzala na začátku roku, počítat s ruskou agresí na Ukrajině, uvedl Fiala. Za velký úspěch proto považuje, že se zemi podařilo udržet jednotu členských států EU ve všech klíčových otázkách, jako je podpora Ukrajiny a sankce proti režimu ruského prezidenta Vladimira Putina.

„A když mluvím o sankcích, tam se velmi dobře ukazuje nutnost spolupráce Evropské komise a předsednické země a celé Evropské rady, protože právě v přípravě sankcí sehrála komise pod vedením Ursuly von der Leyenové skvělou práci,“ uvedl ministerský předseda.

Vláda s komisí řešila podle Fialy nejdůležitější otázky pro nejbližší dobu. Zmínil zejména energetiku, energetickou nezávislost a soběstačnost EU, posílení bezpečnosti, dostupnou energii za přijatelné ceny. „Energetická politika je přesně příklad oblasti, ve které má Evropská unie postupovat společně a koordinovaně. Jedině když toto budeme dělat, máme šanci krizi rychle a úspěšně vyřešit,“ poznamenal.

Nelze podle něj opomenout ani téma Ukrajiny. „Ukončení války, obnova Ukrajiny, to je klíč k řešení problémů, které dnes občany členských států Evropské unie trápí. Ať už je to migrace a její důsledky, růst cen energií, potravin a všechny další věci, které jsou přímo či nepřímo s ruskou agresí na Ukrajinu spojeny,“ dodal premiér.

Před českým předsednictvím leží podle Fialy nelehký úkol a velké výzvy, společnou ambicí evropských zemí je vyjít z krizové doby zase o něco silnější. Je přesvědčen o tom, že když bude EU spolupracovat, lze dosáhnout toho, že občany jednotlivých zemí provede krizí úspěšně a výsledkem bude silnější, odolnější a bezpečnější Evropa.

Von der Leyenová spoléhá na české předsednictví například u energetiky

Ursula von der Leyenová spoléhá na to, že české předsednictví v Radě EU posune řadu věcí dopředu. Po dnešním společném zasedání komise s českou vládou v Litomyšli zmínila například energetický program Repower EU, který otevírá cestu ke společným nákupům plynu a dobudování energetické soustavy. Komise a české předsednictví se podle ní zaměří i na plány na nejbližší dobu pro případ omezení dodávek z Ruska. Zahrnovat mají omezení spotřeby i solidární sdílení surovin.

Von der Leyenová ocenila, že premiéru Fialovi leží Evropa na srdci, což se projevilo mimo jiné tím, že jednu z prvních cest po jmenování směřoval do bruselských institucí EU. Český kabinet podle ní pracuje pro Evropu. V souvislosti s prioritami a mottem dnes začínajícího českého předsednictví „Evropa jako úkol“, které zní v angličtině „Europe as a task: rethink, rebuild, repower“, pak uvedla, že často souzní s plány komise.

Komise podle von der Leyenové spoléhá na české předsednictví, že posune jednání o balíčku Repower EU a prosazení příslušného nařízení. „Energetická bezpečnost je důležitá pro vás (Česko) i celou Evropu,“ konstatovala. Důležité je podle ní od Ruska přejít k dalším důvěryhodnějším dodavatelům, pracovat na úsporách v energetice, ale také investovat do obnovitelné energie.

Komise navrhla v polovině května využít na podporu ukončení závislosti na Rusku balík až 300 miliard eur (7,4 bilionu korun), které by do konce desetiletí měly kromě investic do obnovitelných zdrojů sloužit například k přizpůsobení infrastruktury dodávkám zemního plynu či LNG z nových zdrojů.

Unijní země podle von der Leyenové musí držet pospolu a připravit také nouzové scénáře. „Musíme mít jasné plány, jak se omezit, pokud to bude potřeba. Dalším tématem je i evropská solidarita,“ uvedla. Plány podle ní budou počítat s tím, jak sdílet plyn. „Střednědobě a dlouhodobě jsou pak cestou ke zbavení se závislosti na Rusku investice do obnovitelných zdrojů,“ dodala šéfka EK.

České předsednictví se podle ní musí soustředit také na jednání o klimatickém balíčku Fit for 55 či na program, který směřuje k přebudování ekonomiky po covidové pandemii. Jako další témata pro české předsednictví zmínila také Pakt stability a růstu či digitalizaci.

Česko podle Fialy má zájem posunout kupředu otázku rozšíření EU o západní Balkán

Fiala na tiskové konferenci dále uvedl, že Česko má zájem posunout kupředu otázku rozšíření Evropské unie například o země západního Balkánu.

Přístupové rozhovory se Severní Makedonií blokuje Bulharsko kvůli sporům o dějiny, jazyk a národní identitu. Činí tak navzdory výzvám EU i některých členských zemí, aby od veta upustilo v zájmu stability a pokračování integrace tohoto regionu do EU. Brusel zahájení rozhovorů se Severní Makedonií spojil i s Albánií, bulharské veto se tak ve výsledku vztahuje i na Tiranu.

Podle premiéra je nutné pracovat na tom, aby se integrační procesy posunuly kupředu a odblokovaly se překážky ve vztazích mezi jednotlivými zeměmi. Také ze strany EU nesmějí vznikat zbytečné překážky, pokud země plní podmínky, míní. Na věc je nutné se podle něj dívat i z hlediska nové bezpečnostní situace a nových výzev a rizik, před kterými Evropa stojí. V tomto ohledu zmínil také rozšíření NATO o Švédsko a Finsko.

Fiala považuje za důležité nepovolit, aby se oblast Balkánu destabilizovala nebo aby v ní mohla příliš působit ruská dezinformační kampaň a propaganda. „Je to v zájmu nás všech a Evropská unie nemůže hledět jen na východ nebo na jih. Musí se dívat všemi směry, jen tak bude silnější a úspěšnější,“ dodal.

Von der Leyenová zmínila, že se různé kandidátské země nebo státy, které požádaly o členství v EU, ocitají v různé fázi procesu, který je v jejich rukou. Šéfka Evropské komise zmínila, že EU investuje do regionu západního Balkánu peníze na projekty, které země samy navrhují.

Kandidátský status nedávno získaly Ukrajina a Moldavsko. EU tím podle Fialy ukázala, za jakými hodnotami stojí a že má otevřené dveře. „Má to velký symbolický význam pro Ukrajinu. Je to morální povzbuzení Ukrajinců v jejich těžkém boji. Dali jsme tím jasně najevo, že stojíme s nimi, že chápeme, že bojují za nás, sdílejí stejné hodnoty,“ poznamenal.

Von der Leyenová dodala, že EU pracuje na plánu obnovy Ukrajiny. „Nejlepší by bylo, a my na to cílíme, aby Ukrajina zkombinovala investice také s reformami. To by jí otevřelo cestu k Evropské unii,“ doplnila.

Večer se uskuteční Koncert pro Evropu, na němž Česká filharmonie zahraje Smetanovu symfonickou báseň Z českých luhů a hájů, Sukovu Pragu a Brahmsův první klavírní koncert.