„Na prahu dveří zuří ukrajinská válka, rostou obavy o zásobování plynem a ceny se zvyšují nejprudčeji za posledních několik desetiletí,“ napsala DPA k situaci, za které Česko vedení unie přebírá.

„Prezident Emmanuel Macron zahájil francouzské předsednictví EU velkolepými vizemi budoucnosti. Od války na Ukrajině ale vše zastínila současnost,“ uvedla televize ZDF. „Nyní přebírá předsednictví EU Česká republika. Pro vize během války uprostřed Evropy zbude sotva nějaký čas. Druhé pololetí tak bude i nadále určovat současnost,“ dodala.

„Praha si uvědomuje, do jaké míry je její působení v čele Evropské unie podmíněno ruskou agresí proti Ukrajině a jejími dopady na Evropskou unii a svět,“ sdělila stanice Deutsche Welle (DW).

Současná krize podle listu Badische Zeitung ukázala, že hlavním problémem akceschopnosti Evropské unie je nutnost jednomyslných rozhodnutí ve fiskálních a zahraničněpolitických otázkách. V poslední době se v EU hovoří o změně, která by rozšířila možnost většinového hlasování místo jednomyslnosti. Deník si nemyslí, že by Česko v této věci dosáhlo pokroku.

„Jestliže silná členská země jako Francie nedokázala v těchto bodech vyvinout dostatečný tlak, malému Česku se to určitě nepodaří,“ uvedl deník Badische Zeitung. Dodal, že agendě bude stejně dominovat ruská agrese na Ukrajině. „A pokud jde o inflaci, prudce rostoucí ceny surovin a hrozící recese, tak Česká republika stejně není součástí eurozóny, takže není zastoupena v kruhu mocných zemí platících eurem,“ dodal.

DPA poznamenala, že na první české předsednictví v roce 2009 se vybavují nepříjemné vzpomínky. „Uprostřed předsednictví padla vláda konzervativního premiéra Mirka Topolánka, které parlament vyslovil nedůvěru,“ připomenula agentura, podle které je nyní zastíněn hned začátek druhého českého předsednictví.

„V centru aféry s pochybnými zakázkami pražského dopravního podniku se ocitá stranický kolega (ministra vnitra Víta) Rakušana,“ uvedla DPA. Dodala, že kauza vyvolala prudké vnitropolitické turbulence, kvůli kterým z funkce odešel ministr školství Petr Gazdík, neboť byl v blízkém kontaktu s jedním z podezřelých.

Kvůli válce na Ukrajině čeká ČR složité předsednictví v EU, píše evropský tisk

„Bude to předsednictví v krizovém módu,“ napsal rakouský deník Der Standard, podle něhož musela česká vláda pružně zareagovat kvůli ruské invazi na Ukrajinu a přizpůsobila své priority nové situaci. Kromě energetické bezpečnosti, posílení obrany a pomoci napadené zemi budou velkým tématem i uprchlíci, což je ale zároveň oblast, kde může Praze komplikovat pozici známý český odpor k povinným migračním kvótám, které se EU snažila prosadit po uprchlické krizi z roku 2015.

„Otázka je, jak silná může být pozice země, která v minulosti se zbytkem Evropy nebyla nijak zvlášť solidární,“ řekl deníku Der Standard český politolog Jiří Pehe. Podle něj může být hendikepem pro ČR i to, že není součástí eurozóny.

Podle švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung (NZZ) může Česko ve své nové roli těžit ze své politické i geografické pozice a sehrát úlohu nestranného mediátora při složitých jednáních, a to zejména díky dobrým vztahům v rámci Visegrádské skupiny. „Pražští diplomaté se v Bruselu těší respektu a jako člen Visegrádské skupiny má (ČR) dobré vztahy s Varšavou i Budapeští, i když s Maďarskem se kvůli názorovým rozdílům ohledně Ruska narušily,“ píše deník.

NZZ si také všímá toho, že česká vláda se bude muset vypořádat i s rostoucí nespokojeností obyvatel kvůli vysokým životním nákladům a jistou únavou z války. „Najít evropská řešení v oblasti energetické politiky, například ve formě společných nákupů ropy a plynu, je v zájmu nové předsednické země, kterou válka na Ukrajině zasáhla hned na několika frontách. Země z východu, které nejsou součástí eurozóny, ale mnohem více trápí inflace - v Česku byla v květnu na úrovni 15,2 procenta, tedy ještě vyšší než v Polsku,“ píše deník.

Francouzský deník Le Monde české předsednictví vnímá hlavně v návaznosti na to francouzské, které ve čtvrtek skončilo, a zabývá se například otázkou, zda premiér Petr Fiala naváže na snahu prezidenta Emmanuela Macrona o vytvoření konceptu „širší Evropy“. Macron usiloval o to, aby unie nabídla bližší spolupráci zejména zemím, které usilují o členství, jako jsou balkánské státy, z české strany ale zazněly obavy, jestli by tato forma spolupráce nebyla naopak brzdou v procesu rozšiřování EU.

„V nejbližší době se bude muset české předsednictví vypořádat hlavně s energetickou bezpečností. Desítka států už dodávky plynu z Ruska silně omezila nebo zastavila, protože plynovod Nord Stream 1 prochází údržbou. A v červenci se musíme rozhodnout, jak řekl jeden diplomat, jestli tato údržba potrvá ještě o něco déle, nebo ne,“ píše Le Monde.

Podle rakouského listu Die Presse bude i vzhledem k Ukrajině jedním z klíčových témat českého předsednictví otázka rozšiřování unie o balkánské státy a vyřešení sporu mezi Bulharskem a Severní Makedonií. „Válka na Ukrajině zvýšila tlak na to, aby unie byla politicky důvěryhodná. A to v první řadě znamená otevřít dveře k přijímacím rozhovorům malé a chudé Severní Makedonii, která splnila všechny podmínky,“ napsal deník.

Belgický deník La Libre upozornil, že české předsednictví může mít dopad na celou EU, ale i na postoje tradičně poměrně euroskeptických Čechů k sedmadvacítce. „Nejde o to, že by muselo mezi občany nutně posílit pozitivní pohled na unii, spíš způsobí, že nějaký postoj vůbec budou mít. Zásadní problém totiž je, že EU nerozumíme. A pokud něčemu nerozumíme, tak tomu ani nemůžeme důvěřovat,“ citoval list českého sociologa Martina Buchtíka.

Slovenské listy Sme a Denník N na webu připomenuly, že při českém předsednictví v roce 2009 padla vláda Mirka Topolánka, nyní to podle nich na podobný vývoj nevypadá. „V Česku sice zatím vláda nepadá, ale očekávání od současného předsednictví nejsou zvlášť velká. Českému předsednictví může významně přitížit i fakt, že mnozí klíčoví ministři se neumějí domluvit anglicky,“ napsal list Denník N. Dodal, že ministr financí Zbyněk Stanjura ovládá z cizích jazyků jen polštinu a že anglicky nemluví ani ministryně životního prostředí Anna Hubáčková, která bude pro návrhy ohledně transformace energetiky klíčová.

Podle listu Sme mezi oběma předsednictvími Česka bude mnoho podobného. Uvedl například, že Češi začínají předsedat Radě EU znovu v době, kdy Evropa zápasí s vážnou ekonomickou a energetickou krizí. V roce 2009 muselo české předsednictví řešit také spor Ruska a Ukrajiny o dodávky plynu, jejichž přerušení se dotklo i evropských zemí.

Bruselská média: Vztah k Maďarsku a Polsku bude zkouškou českého předsednictví

Otázky spojené s blízkými zeměmi Visegrádské skupiny Maďarskem a Polskem vidí bruselská média jako možné problematické body českého předsednictví. Vůdčí roli ve vyjednávání mezi členskými státy může podle nich Česku zkomplikovat Maďarsko, které v posledních měsících vetovalo několik důležitých rozhodnutí. Na tuto zemi společně s Polskem bude také Česko muset upřít pozornost, pokud chce plnit jednu ze svých priorit a posilovat demokratické instituce, píší média.

Bruselští zpravodajové listu Financial Times připomínají rozhořčení francouzských diplomatů, kteří se do posledních dnů ve čtvrtek zakončeného předsednictví své země marně pokoušeli přimět Maďarsko k podpoře globální firemní daně. Budapešť se předtím postavila proti ostatním 26 členům EU také v některých dalších jednáních, například o přijetí protiruských sankcí.

„Klíčová otázka, které bude čelit české předsednictví, je, jak daleko zajde Maďarsko ve svých legislativních obstrukcích,“ píše deník.

Postoje vlády Viktora Orbána přitom budou pro Česko důležité i kvůli otázkám právního státu, u nichž bude Praha moderovat zejména další vývoj jednání s Budapeští, které hrozí zabavení části unijních fondů. Česká vláda přitom za jednu ze svých priorit označila posílení evropské demokracie.

„Skutečnou zkouškou toho, jak to myslí země vážně s posílením demokratických institucí, bude, jak se vyrovná s problémovými případy uvnitř samotné EU, jako je polská soudní reforma nebo omezování svobody médií v Maďarsku či Řecku,“ píše bruselský web Politico. Zároveň připomíná, že Visegrádská skupina je v současnosti poznamenána nesouladem kvůli proruskému přístupu Maďarska ostře kontrastujícímu s postoji dalších tří členů: Česka, Slovenska a Polska.

V Bruselu je přitom Praha stále mnohými činiteli vnímána jako tichý spojenec polské a maďarské vlády v jejich problematickém přístupu k justici, médiím či právům sexuálních menšin. Podle médií má nyní Česko příležitost se vůči porušování evropských hodnot jasně vymezit, což dosavadní vlády neudělaly.

„Ačkoli nastupující české předsednictví hodně zdůraznilo projev Václava Havla z roku 1996 Evropa jako úkol, zatím není jisté, jak chce Praha v tomto směru dosáhnout reformy,“ píše o ohlášeném českém snažení v otázkách právního státu další bruselský web EU Observer. Z Prahy jsou podle něj slyšet nadějná slova, stále je ale nejasné, zda se je podaří proměnit v činy.

Česko převzalo o půlnoci od Francie na půl roku předsednictví v Radě EU

V čele EU bude Česká republika půl roku. Mezi hlavní politické priority předsednictví patří zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posílení obranných kapacit a kybernetická bezpečnost, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.

Česká vláda bude částečně ovlivňovat agendu ministerských a dalších jednání, která bude řídit. Náplň předsednictví ale bude z velké části vyplývat z dlouhodobých unijních priorit. Česko čeká například vyjednávání o konečné podobě některých klimatických či digitálních pravidel včetně emisní reformy nebo zásadního omezení prodeje aut se spalovacími motory.

Na červnovém jednání v Bruselu lídři EU požádali premiéra Fialu, aby Česko v následujícím půlroce uspořádalo neformální summit na téma širší spolupráce EU s nečlenskými státy. V rámci říjnového jednání v Praze by šéfové států a vlád sedmadvacítky mohli řešit také otázku Ukrajiny.

Své priority v minulých dnech představili také jednotliví ministři. Například ministerstvo práce a sociálních věcí se zaměří na zvládání uprchlické vlny v Evropě, opatření pro domácnosti a firmy kvůli rostoucím cenám energií či stanovení podmínek práce přes platformy. Resort dopravy chce prosazovat úpravu dopravních sítí, tématem ministerstva zemědělství bude potravinová bezpečnost nebo pesticidy. Ministerstvo pro místní rozvoj se chce zaměřit na politiku soudržnosti, regionální rozvoj, cestovní ruch a elektronizaci veřejných zakázek.

Logo českého předsednictví se skládá z grafického znaku a textové části. Grafický znak obsahuje celkem 27 prvků reprezentujících stejný počet členských států EU. Každý prvek vychází z barev vlajky konkrétního státu, jejich tvar je stylizovanou podobou střelky kompasu. Za motto byl zvolen výrok „Evropa jako úkol“, který ve stejnojmenné eseji publikoval první český prezident Václav Havel v roce 1996.

Poprvé Česko stálo v čele Rady EU v první polovině roku 2009. Předsednictví bylo výrazně ovlivněno březnovým pádem vlády Mirka Topolánka. Současný kabinet Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) se podle dřívějších vyjádření svých členů podobného scénáře neobává.

Rozpočet nynějšího předsednictví má být oproti roku 2009 výrazně úspornější. V letech 2007 až 2009 bylo vyčleněno 3,75 miliardy korun, nyní se celkové výdaje předpokládají o 1,5 miliardy nižší. Kvůli úsporám kabinet ustoupil od původních snah o co největší počet akcí v regionech.

Zelenskyj poblahopřál Fialovi k začátku českého předsednictví EU

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popřál českému premiérovi Petrovi Fialovi úspěch při realizaci ambiciózních priorit českého předsednictví v Evropské unii, z nichž klíčová je podpora Ukrajiny. Na twitteru napsal, že je Kyjev připraven ke spolupráci s českým předsednictvím při realizaci evropské agendy, která se bude týkat Ukrajiny.

Congratulations to @P_Fiala on the start of Presidency of the @EUCouncil. We wish you success in implementing the ambitious priorities of @EU2022_CZ, key among which is support for . Ready for cooperation in implementing the European agenda of #EU2022CZ #EmbraceUkraine

— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 1, 2022

„Blahopřeji Petrovi Fialovi k zahájení českého předsednictví v Radě EU,“ napsal na sociální síti ukrajinský prezident.

Kyjev požádal o členství v evropském bloku jen několik dní poté, co na Ukrajinu 24. února vtrhla ruská invazní vojska. Minulý týden pak prezidenti a premiéři zemí EU na summitu schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku.