Žaloba se kromě Česka týká také Německa, Estonska, Španělska, Itálie, Lucemburska, Maďarska a Polska. Zakotvení ochrany oznamovatelů do legislativy jednotlivých států vychází z evropské směrnice z října 2019, lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.

Směrnice je podle EK klíčová při prosazování unijního práva v těch oblastech, kde může jeho porušení vést k poškození veřejných zájmů. Týká se to nejrůznějších politik od ochrany životního prostředí přes zadávání veřejných zakázek po jadernou bezpečnost.

Česká vláda vloni v listopadu schválila příslušný návrh zákona, který nyní posuzuje sněmovní ústavně-právní výbor. Ten jeho projednávání přerušil na začátku února, věnovat se mu bude opět na začátku března.

Smyslem směrnice je vytvořit takové prostředí, ve kterém se oznamovatelé nebudou muset obávat jakékoliv sankce v případě, že oznámí protiprávní jednání. Opatření má pomoci lidem, kteří na svém pracovišti odhalí například praktiky ohrožující veřejné zdraví, ochranu dat, bezpečnost produktů či dopravy nebo jadernou bezpečnost. Týká se veřejného sektoru i soukromých firem s 50 či více zaměstnanci.

TI: Česko zatím nepřijalo zákon o ochraně oznamovatelů kvůli politikaření

Politikaření a „ideologická zabedněnost“ jsou podle protikorupční organizace Transparency International (TI) důvodem, proč Česko zatím nezavedlo pravidla na ochranu oznamovatelů (takzvaných whistleblowerů) před případnou odvetou. Podle TI a Rekonstrukce státu Česku vedle žaloby hrozí i přijetí nekvalitního zákona. Návrhu, který nyní posuzuje sněmovní ústavně-právní výbor, totiž vyčítají hlavně to, že neumožňuje podat anonymní oznámení.

Právník a člen správní rady TI Petr Leyer upozornil, že o ochraně oznamovatelů se v Česku mluví téměř 15 let. „Žádná vláda nebyla schopna přijmout jakoukoliv obecnou úpravu. Ve chvíli schválení evropské směrnice a konsensu na této úrovni se zdálo, že česká legislativa bude ihned následovat,“ uvedl. „Vinou politikaření a ideologické zabedněnosti se tak nestalo a po dvou letech čelí Česko žalobě. Pokud tedy dokážeme v něčem excelovat, jsou to výmluvy a neplnění protikorupčních závazků,“ dodal.

Advokát kanceláře Rödl & Partner Pavel Koukal uvedl, že podání žaloby je očekávaným krokem. Je to podle něj v podstatě poslední možnost, kterou má EK k tomu, aby si splnění směrnice vynutila. „Na druhé straně posílá Komise taková oznámení vždy s určitým předstihem, aby členské státy měly ještě před postoupením věci Soudnímu dvoru prostor vše vyřešit. Až pokud se tak nestane, je žaloba skutečně podána a Komise navrhuje uložení pokuty za nesplnění povinnosti,“ sdělil Koukal ČTK.

Česká vláda loni v listopadu schválila příslušný návrh zákona, sněmovní výbor se mu bude věnovat opět na začátku března. Podle TI a dalších organizací ale není dobrý. Věcné vymezení oznamovaných skutečností považují za zbytečně komplikované a návrh ani neumožňuje anonymní podání podnětu. „Anonymní oznamování přitom není žádnou novinkou. Už nyní funguje ve státní službě a také mnozí zaměstnavatelé, především korporát vlastněný zahraničními matkami, má bohaté zkušenosti s oznamovateli - včetně anonymů pro které jsou vytvářeny i profesionální platformy, zajišťující nejvyšší úroveň ochrany identity,“ uvedl právník TI Jan Dupák.

Protikorupční organizace Transparency International, Rekonstrukce státu a Oživení už dříve uvedly, že vládní návrh tak jde proti omezování korupce. Pouze podle nich přibude práce zaměstnavatelům a úřadům při posuzování oznamování.

EK podá žalobu na Polsko kvůli rozhodnutím tamního ústavního soudu

Evropská komise podá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Polsko kvůli porušení unijního práva ze strany tamního ústavního soudu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Polsko podle agentury Reuters argumenty EK odmítlo.

Evropská komise polskému ústavnímu soudu vyčítá, že v rozhodnutích z července a října 2021 označil některá ustanovení smluv Evropské unie za neslučitelná s polskou ústavou, čímž „výslovně zpochybnil přednost práva EU“ nad právem národním.

„Ústavní soud těmito rozhodnutími porušil obecné zásady autonomie, přednosti, efektivity, jednotného uplatňování práva unie a závaznosti rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie,“ je přesvědčena Evropská komise. Za svůj cíl v tiskové zprávě označila ochranu práv polských občanů a zajištění toho, aby mohli využívat výhod EU stejně jako všichni další občané zemí sedmadvacítky.

Varšava s argumenty Bruselu nesouhlasí, uvedl v reakci mluvčí polské vlády Piotr Müller, podle něhož i v dalších zemích EU, jako je Německo nebo Španělsko, ústavní soudy považují ústavu své země za nadřazenou evropskému právu.

Polsko je terčem kritiky ze strany EU kvůli své justici opakovaně. Zdejší národně-konzervativní vláda v uplynulých letech prosadila rozsáhlé změny v soudnictví, které podle EU, ale také opozice či různých nezávislých institucí ohrožují principy právního státu.

EK kvůli tomu Polsku odmítla vyplatit dotace ve výši 23,9 miliardy eur (574 miliard korun), dokud nesplní „milníky“ potvrzující nezávislost soudnictví. Změny zákona o nejvyšším soudu, které by podle vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) měly vést k uvolnění peněz, schválil polský Sejm v lednu. Polský prezident Andrzej Duda minulý týden oznámil, že novelu nepodepíše, ale odešle ji k ústavnímu soudu, aby posoudil její ústavnost.