Ministr připomněl, že Česko má s předložením zákona už roční skluz a že dosud žádný návrh nenašel v parlamentu podporu. Právní úprava vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Dvouletá lhůta pro transpozici této směrnice vypršela 17. prosince 2021. Na to se odkázal i šéf Pirátů Ivan Bartoš. Před jednáním kabinetu řekl, že nynější návrh je horší než předloha připravená minulou vládou. Na tiskové konferenci nicméně konstatoval, že předloha jde nad rámec požadavků Evropské unie, i když by si Piráti přáli jiné parametry. Piráti podle Bartoše dnes pro předlohu nehlasovali. Je podle něj ale možné, že se návrh zákona změní ještě při projednávání poslanci. Uvedl to na dotaz, zda vládní koalice může ve sněmovně počítat s hlasy čtyř Pirátů.

„Jdeme správně nad rámec evropských požadavků, náš názor byl jít ještě cestou ohlašovatelných skutečností,“ uvedl Bartoš.

Novou podobu zákona o ochraně oznamovatelů v září kritizovaly protikorupční organizace. Hrozí podle nich, že oznamovatelé protiprávní činnosti nebudou i nadále dostatečně chráněni před odvetou zaměstnavatelů. Ministerstvu spravedlnosti vytýkaly, že se zákon nemá vztahovat na jakýkoliv trestný čin nebo přestupek a že obsahuje omezení ochrany u anonymních oznámení. Úpravy návrhu v tomto duchu přitom doporučila minulý týden i rada vlády pro potírání korupce.

Snaha o legislativní úpravu tzv. whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, žádný z dosud předložených návrhů ale nebyl přijat. Návrh podle Blažka uloží podnikům nad 50 zaměstnanců, aby stanovili pracovníka, který bude agendu spravovat. Další oznámení bude shromažďovat a přerozdělovat příslušným úřadům či orgánům nově vzniklý odbor na ministerstvu spravedlnosti.

Protikorupční organizace: Vládní zákon o ochraně oznamovatelů je k ničemu

Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávní činnosti jde proti omezování korupce, jen přibude práce zaměstnavatelům a úřadům při posuzování oznamování, uvedly dnes ve společné tiskové zprávě nevládní protikorupční organizace Transparency International (TI), Rekonstrukce státu a Oživení. Doufají, že předloha se ještě změní k lepšímu při projednávání v Poslanecké sněmovně.

„Současný návrh zákona je k ničemu. Malé a nedostatečné legislativní krůčky v podání ministra Blažka akorát způsobí, že nikdo nic závažného oznamovat nebude. Přibude tak další práce zaměstnavatelům a úřadům při posuzování oznamování,“ uvedl právník Transparency International Jan Dupák.

„Návrh zákona a postoj ministra Blažka zcela opomíjí fakt, že oznamovat porušování pravidel není v ČR úplně běžné. Díky složitému určování, která oznámení budou zákonem chráněna, a podporou ztotožnění oznamovatelů jde návrh zákona proti známé dobré praxi,“ soudí předsedkyně Oživení Šárka Zvěřina Trunkátová.

Právník Rekonstrukce státu Věnek Bohuš věří, že při projednávání ve sněmovně předloha ještě dozná změn, které zvýší ochranu oznamovatelů korupce.

Blažek dnes připomněl, že dosud žádná legislativní úprava tzv. whistleblowingu nenašla v českém parlamentu podporu. Předloha vychází z evropské směrnice o ochraně oznamovatelů z října 2019. Dvouletá lhůta pro transpozici této směrnice vypršela loni 17. prosince.

Organizace bojující proti korupci zdůraznily, že bez informací od oznamovatelů se mnoho případů protiprávního jednání a podvodů nevyřeší, a to kvůli chybějícím důkazům. Oznamovatelé podle nich patří mezi klíčové postavy v odhalování nekalostí a protiprávního jednání, proto je nutná jejich zákonná ochrana.