Dějiny trvají celou věčnost ve srovnání s naším krátkým životem. Můžeme ovlivnit skutečně jen jejich nepatrnou část a naším úkolem je především příprava budoucnosti. Za naše chyby budou jednou muset zaplatit naše děti a domnívám se, že si to Trump začíná pomalu uvědomovat, říká Juncker smířlivě o novém americkém prezidentovi. A to navzdory tomu, že Trump podporuje rozpad EU.

"Kdysi jsem mu v žertu řekl, že jestli toho nenechá, budu podporovat vystoupení Ohia nebo Kalifornie ze Spojených států. Později mi řekli, že mu to vůbec vtipné nepřipadalo," postěžoval si Juncker v rozhovoru.

Od Suezské krize z roku 1956 je to poprvé, kdy na Evropu nehledí přátelsky ani Spojené státy, ani Rusko. "Spousta Američanů padla za naši svobodu. Evropa je poseta americkými vojenskými hřbitovy. Na to jsme nezapomněli a také nikdy nezapomeneme. Máme společnou historii, která nás svazuje daleko nad rámec nynější reality," říká Juncker a podotýká, že za druhé světové války zahynula také spousta Rusů.

"Musíme s Ruskem opět najít společné zájmy, aniž bychom zapomněli na porušování Minské dohody nebo anexi Krymu. Putin je přítel, který bohužel ne vždy respektuje závazky, jež z přátelství plynou. Ale ohromně se mýlí ti, kdo si myslí, že lze vytvořit evropskou bezpečnostní architekturu bez Ruska. A takový omyl je nebezpečný," upozorňuje předseda Evropské komise. Varuje, že kdyby se Evropa rozpadla, byla by prvním důsledkem válka na západním Balkáně.

Itálie by za migrační krizi měla dostat Nobelovku

Juncker sice lituje, že Itálie ztrácí konkurenceschopnost, kategoricky ale vylučuje její vystoupení z eurozóny. Bez ohledu na názor Italů je přesvědčen, že zavedení eura Itálii velmi pomohlo, a zároveň soudí, že by Evropa bez Itálie neexistovala. "Nedokážu si představit Evropskou unii bez Itálie. To by bylo nehistorické," prohlásil.

Popírá rovněž, že by EU nechala Itálii na holičkách během migrační krize. "Od začátku jsem říkal, že uprchlická tragédie nemůže být jen záležitosti samotného Řecka a Itálie, ale musí se řešit jako evropský problém. Proto jsme také navrhli přerozdělení žadatelů o azyl a pomohli Itálii s ubytováním a registrací. Itálie ale odvedla obrovský kus práce a zasloužila by si Nobelovu cenu míru za všechno to, co dělá ve Středozemním moři pro záchranu lidských životů," prohlásil.

Solidarita je nedělitelná: Dnes potřebuje pomoc Itálie, zítra někdo jiný

Kdyby Juncker jednal podle svého instinktu, býval by prý už dávno něco podnikl proti zemím, které odmítají jeho návrhům vyhovět. "K ničemu by to ale nevedlo. Namísto toho se snažím hledat řešení, která v této situaci opravdu pomohou. Dokola opakuji, že solidarita je nedělitelná. Dnes potřebuje pomoc Itálie, zítra bude zase nějaká jiná země stát před problémem s uprchlíky – třeba z Ukrajiny," říká.

Když je řeč o uprchlících, naskýtá se otázka ohledně populismu, který démonizuje migranty, šíří se v Evropě a obrací se proti ní. Juncker podotýká, že celý život bojoval proti krajní pravici, která zásadně odmítá odlišnost. Evropa je podle něj dostatečně silná, aby tyto problémy překonala, třebaže ještě nějaký čas potrvají.

Přesto by podle něj byla chyba nerozlišovat mezi jednotlivými populistickými proudy. Na jedné straně jsou podle něj radikální populisté, kteří jsou proti Evropě a všechny ostatní odmítají. S těmi vést dialog nelze. A pak tu jsou ti, kdo pochybují o Evropě, kladou otázky a očekávají přiměřenou odpověď. "Ty bych nazval europesimisty a s nimi diskutovat lze a také by se mělo. Od nich totiž přicházejí otázky, které si kladu i já sám," přiznává předseda Evropské komise.