Z evropských zemích patří mezi "elitu" Lucembursko, které se do pozornosti firem hledajících daňové úlevy dostalo během vlády současného předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Ten sice vinu, že za to, že z malého státečku udělal jeden z nejlepších daňových rájů, odmítá, leč komplikovalo mu to už nástup do evropského úřadu.

Dokumenty, které zveřejnil britské deník The Guardian, jdou ještě mnohem dál. Deník společně s Mezinárodním konsorciem investigativních novinářů a německou rozhlasovou stanicí NDR tvrdí, že Juncker ve funkci lucemburského premiéra, tedy v letech 1995 až 2013, blokoval snahy Evropské unie zasahovat proti velkým firmám snažícím se vyhýbat placení daní.

Ve skupině pro etický kodex pro zdaňování podnikatelské činnosti má totiž každá ze zemí právo veta, což Lucembursko pod Junckerovým vedením hojně využívalo, aby chránilo svůj vlastní daňový systém. Pod stůl tak kvůli němu spadly například návrhy na vyšetřování přeshraničních strategií vyhýbání se daňovým povinnostem či lepší sdílení informací o dohodách s korporacemi.

Díky tomu se z chudého knížectví stala jedna z nejbohatších zemí Evropské unie.

Veto všech návrhů, které by zemi o výhodu připravily

Za Lucembursko v rozhodnutích návrhy vetovat a zamezit tak široce podporované daňové reformě Evropské unie, se často postavilo jen Nizozemsko. To je totiž v žebříčku oblíbenosti zemí jako daňových rájů, sestaveném nevládní organizací Oxfam, ještě výš. Po Bermudách a Kajmanech hned na třetím místě, což je nejvýš v rámci Evropy.

Mluvčí lucemburského ministerstva financí sice zprávy o tom, že by malá zemička blokovala reformy celé unie popřel, nicméně deníku bývalý člen komise potvrdil, že pod vládou Junckera se tak dělo běžně. S novým premiérem se sice situace trochu vylepšila, ale i tak prý země brání rozsáhlejším změnám.

Navrch huj, uvnitř fuj

Co přesně se na zasedáních komise dělo a děje, je těžké zjistit, protože zasedání jsou tajná a jejich účastníci jsou vázaní mlčenlivostí. Což se kritikům nelíbí stejně jako přetrvávající právo veta. Jeden z uniklých dokumentů tvrdí, že proti zveřejňování se vždy postavilo právě Lucembursko.

"Je působivé sledovat, jak se některé členské státy navenek prezentují jako zastánci (mezinárodní daňové reformy, pozn.) a zároveň vidět, jak se skutečně chovají během unijních diskusí chráněných mlčenlivostí," cituje deník ze zprávy.

Připomíná tak loňská Junckerova slova v roli předsedy Evropské komise, kdy vyzýval k boji proti daňovým rájům. Přitom dokumenty z roku 2014 nazvané LuxLeaks odhalily, že za 18 let, co stál v čele Lucemburska, jeho země podepsala dohody se stovkami nadnárodních společností.

Za zavřenými dveřmi nabídla v tajných dohodách ultranízké daňové sazby (často nižší než jedno procento) třeba McDonald’s, Fiatu, Amazonu, Pepsi, IKEA nebo Skypu.

Teď podobné kroky kritizuje v jiných zemích a unie prostřednictvím "jeho" komise rozdává olbřímí pokuty – naposledy Irsku za dohodu s Applem.

Evropa je daňových rájů plná

Evropa celkově nemá co se týká daňových rájů čisté svědomí. Sice vedou zmiňované Bermudské a Kajmanské ostrovy, ale v žebříčku organizace Oxfam tvoří evropské země z deseti nejhorších daňových rájů polovinu. Nizozemsko následuje na čtvrtém místě Švýcarsko, Irsko (šesté), Lucembursko (sedmé) a Kypr (desátý).

Jak velký problém daňové ráje jsou, naposledy loni odhalila série dokumentů nazvaných Panama Papers. V reakci na ně se konečně začalo něco dít a vypadá to, že během letoška zaniknou hned dva ráje.

Konec lucemburské a švýcarské vstřícnosti?

Možná překvapivě (i když se to po masivní kritice dalo čekat) se k radikálnímu kroku odhodlalo právě peskované Lucembursko. Prvního ledna v zemi vstoupila v platnost nová daňová pravidla, která posuzují finanční toky mezi dvěma divizemi jedné firmy stejně jako transakce mezi dvěma samostatnými podniky. V praxi to znamená, že už nadnárodní firmy nemohou do poboček v Lucembursku převádět svoje zisky jen pro to, aby se vyhnuly placení normální výše daní.

Další na řadě je Švýcarsko, které je de facto synonymem pro bankovní ráj a chce se této nelichotivé nálepky zbavit. Podle deníku Financial Times už nebude ve švýcarských bankách možné ukrýt libovolnou sumu peněz.

Země helvétského kříže v tomto roce podle amerického deníku plánuje aktualizovat daňovou dohodu se Spojenými státy a umožní tak obousměrnou výměnu informací o bankovních účtech. První dohody začnou platit už tento měsíc.

Podobné dohody o výměně informací chce zavést s dalšími 38 zeměmi, včetně evropské osmadvacítky. "Je to pro pověst, konkurenceschopnost a integritu našeho finančního centra velmi důležité," řekl Financial Times Fabrice Filliez, státní sekretář pro otázku mezinárodních financí.