Balázs Orbán tvrdí, že „Maďarsko vždy podporovalo přibližování Ukrajiny k Evropské unii, nicméně vše změnil přísnější jazykový zákon“. Web Ukrajinska pravda píše, že ze zákona mají příslušníci menšin absolvovat nejméně 70 procent vyučování v ukrajinštině. Maďarsko si kvůli tomu dělá starosti, že děti vyrůstající v maďarsky mluvících rodinách na Ukrajině budou mít ve školách problémy. „Stanovisko Maďarska je naprosto jasné: dokud tento zákon existuje, nelze s Ukrajinci jednat o jejich integraci do Evropské unie,“ řekl Orbán, podle kterého zákon udělal život Maďarů na Ukrajině „nesnesitelným“. V Zakarpatí na západě Ukrajiny žije asi 150 000 etnických Maďarů.

Rádio Svoboda informovalo, že podle Evropské komise Ukrajina zcela splnila čtyři ze sedmi kritérií pro zahájení jednání o vstupu do EU. Jednou z oblastí, ve které by Ukrajina podle Bruselu měla přidat, jsou zákony týkající se národnostních menšin. Očekává se, že Evropská komise ve středu doporučí, aby přístupová jednání s Ukrajinou začala, ale zřejmě dá najevo, že trvá na tom, aby Kyjev splnil všechny podmínky.

Možné výhrady Polska k případnému vstupu Ukrajiny do EU dnes v rozhovoru pro rozhlasovou stanici Radio Zet dal najevo i náměstek polského ministra zahraničí Pawel Jabloński. Je to kvůli sporu o exhumaci obětí masakrů, kterých se nacionalisté z Ukrajinské povstalecké armády (UPA) dopustili za druhé světové války na Polácích na Volyni a v Haliči a při nichž zemřelo na 100 000 Poláků. „Bez vyřešení této záležitosti podle nás - a mnoho Ukrajinců si to také uvědomuje - si Ukrajina nemá nechat zdát o tom, že vstoupí do EU,“ řekl Jabloński. „Pokud máme být v jednom svazku se státem, se kterým máme zásadní spor, tak je nutné ho vyřešit, protože jinak bude těžké spolupracovat,“ řekl Jabloński.

Šéf ukrajinského Ústavu národní paměti Anton Drobovyč letos v červnu řekl, že Ukrajina nepovolí exhumace ukrajinských nacionalistů, dokud nebude obnoven pomník UPA na jihovýchodě Polska.