Dnes je úterý 27. září 2022., Svátek má Jonáš
Počasí dnes 14°C Občasný déšť

Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před dopady sankcí

Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před dopady sankcí
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Kontrastuje tak s optimistickými veřejnými prohlášeními ruských činitelů. Informuje o tom agentura Bloomberg, která získala přístup ke kopii tohoto dokumentu. Rusko podle něj čelí prudkému poklesu produkce v klíčových odvětvích a rozsáhlému odlivu mozků.

Dokument je výsledkem několikaměsíční snahy úředníků a odborníků o zhodnocení skutečných dopadů izolace ruské ekonomiky, která je důsledkem ruské invaze na Ukrajinu. Byl vypracován pro schůzku nejvyšších ruských představitelů za zavřenými dveřmi, která se konala 30. srpna, píše Bloomberg.

Dva ze tří scénářů v dokumentu předpokládají, že hospodářský pokles v příštím roce zrychlí a ekonomika se vrátí na předválečnou úroveň nejdříve na konci desetiletí. Nejpesimističtější scénář předpokládá, že ekonomika dosáhne dna v roce 2024, kdy bude ve srovnání s loňským rokem slabší o 11,9 procenta. Všechny tři scénáře počítají s tím, že tlak způsobený sankcemi se bude stupňovat. Odklon Evropy od ruského plynu a ropy by podle dokumentu mohl narušit schopnost Moskvy zásobovat domácí trh.

Dokument rovněž upozorňuje, že Rusko nyní čelí blokádě, která ovlivňuje prakticky všechny formy dopravy. Poukazuje také na technologická a finanční omezení a odhaduje, že do roku 2025 by mohlo zemi opustit až 200 000 odborníků na informační technologie.

Ruští představitelé přitom na veřejnosti tvrdí, že dopady sankcí jsou mírnější, než se předpokládalo, a že pokles ekonomiky by letos mohl být menší než tři procenta a v příštím roce zpomalit. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov dnes podle ruských agentur předpověděl, že hrubý domácí produkt (HDP) Ruska letos klesne o 2,9 procenta. Na příští rok teď ministerstvo čeká zpomalení poklesu na 0,9 procenta a v roce 2024 počítá s návratem k růstu, který by měl činit 2,6 procenta. Rešetnikov také uvedl, že ekonomika je na cestě k tomu, aby po roce 2024 rostla více než tříprocentním tempem. V srpnu ministerstvo předpovídalo, že ekonomika letos klesne o 4,2 procenta a příští rok o 2,7 procenta.

Důvěrný dokument, na který se odvolává Bloomberg, vyzývá k řadě opatření na podporu ekonomiky a zmírnění dopadů sankcí. Podpora by měla zajistit, aby se ekonomika v roce 2024 vrátila na předválečnou úroveň a následně vykazovala stabilní růst. Tato opatření však zahrnují řadu kroků, které ruská vláda uplatňovala v posledním desetiletí, kdy hospodářský růst převážně stagnoval i bez sankcí.

Dokument varuje, že během jednoho či dvou let čeká Rusko pokles produkce v řadě odvětví orientovaných na export, včetně ropy, plynu, kovů, chemikálií a dřevařských produktů. Podle dokumentu je sice později možné určité oživení, ale „tyto sektory přestanou být motorem ekonomiky“.

Úplné přerušení dodávek plynu do Evropy by mohlo Ruskou federaci připravit o daňové příjmy až 400 miliard rublů (přes 160 miliard Kč) ročně. Výpadek v dodávkách přitom nebude možné plně kompenzovat pomocí nových trhů, a to ani ve střednědobém období, varuje dokument. Upozorňuje také, že tento vývoj si vyžádá snížení těžby, což ohrozí plány Kremlu na zvyšování domácích dodávek plynu. Plány Evropské unie na ukončení dovozu ruské ropy by podle dokumentu mohly rovněž vést k poklesu těžby v Rusku a k problémům se zásobováním ruského trhu.

Hlavním krátkodobým rizikem v souvislosti s omezeními na straně importu je podle dokumentu pozastavování domácí výroby kvůli nedostatku dovážených surovin a součástek. V dlouhodobějším horizontu by pak neschopnost opravovat dovezená zařízení mohla vést k trvalému omezení hospodářského růstu. „Pro některý klíčový dovoz prostě neexistují žádní alternativní dodavatelé,“ píše se v dokumentu.

Omezený přístup k západním technologiím by podle dokumentu mohl uvrhnout Rusko o jednu až dvě generace za současné standardy, protože země se bude muset spoléhat na méně vyspělé alternativy z Číny a jihovýchodní Asie. Dokument rovněž varuje, že sankce si vyžádají revizi řady cílů, které ruský prezident Vladimir Putin vyhlásil před válkou, včetně plánů na podporu růstu populace a zvýšení průměrné délky života.

Dopad sankcí na ruskou ekonomiku se zvyšuje, tvrdí Borrell

Na pondělní meziparlamentní konferenci o zahraniční, bezpečnostní a obranné politice v Praze řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, že dopad sankcí na ruskou ekonomiku se zvyšuje, zvláště například v letectví. Na tamní průmysl mají postihy vliv, který se navíc bude prohlubovat.

Debatu o sankcích podle místopředsedy Evropské komise Borrella vedli ministři zahraničí zemí EU na jednání v Praze minulý týden. „Lidé tvrdí, že Rusko má neustále velký příjem finančních prostředků z prodeje plynu a ropy. To je samozřejmě pravda, protože cena stoupá, nicméně náš vliv na ruský průmysl a jeho ovlivnění je velmi zásadní a bude se prohlubovat,“ uvedl. Trvá podle něj určitou dobu, než se sankce projeví úplně.

Rusko podle Borrella také snížilo těžbu ropy i plynu. „To znamená, že dopad toho, že západní technologie a firmy se stáhly z ruského trhu, je velký,“ poznamenal.

Státy EU už přijaly šest přímých balíků sankcí, poslední sada postihů pak byla schválena v červenci - o té ale představitelé Evropské komise nehovoří jako o sedmém balíku sankcí, nýbrž jako o zpřesnění do té doby přijatých postihů. Tato sada se týkala zákazu dovozu ruského zlata a omezení vývozu produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšířily se též postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam přibylo i na pět desítek ruských občanů a několik firem.

Při pokračující válce na Ukrajině jde také o test schopností zemí EU, míní. Je zodpovědností EU a států vyřešit problematiku vysokých cen a přerušit energetickou závislost na Rusku. Energetická krize má na občany velký vliv, řekl Borrell. Rusko využívá ceny plynu a ropy jako součást hybridní války, dodal.

Putin schválil novou doktrínu založenou na ochraně takzvaného ruského světa

Ruský prezident Vladimir Putin schválil novou doktrínu zahraniční politiky, která se hlásí k obraně takzvaného ruského světa. Konzervativní ideologové tento pojem používají mimo jiné ke zdůvodnění intervencí, jejichž deklarovaným cílem je chránit ruskojazyčné obyvatelstvo v zahraničí.

Jednatřicetistránkový koncept „humanitární politiky“, který byl zveřejněn více než šest měsíců od zahájení ruské invaze na Ukrajinu, uvádí, že Rusko by mělo „chránit, zabezpečovat a rozvíjet tradice a ideály ruského světa“.

Dokument je prezentován jako strategie pro šíření měkké - tedy nevojenské - síly. Zakotvuje však myšlenky spojené s ruskou politikou a náboženstvím, které někteří zastánci tvrdé linie využívají k ospravedlnění okupace částí Ukrajiny a podpory proruských separatistů na východě země.

„Ruská federace poskytuje podporu svým krajanům žijícím v zahraničí při naplňování jejich práv, zajišťuje ochranu jejich zájmů a zachování jejich ruské kulturní identity,“ uvádí se v nově přijaté doktríně. Vazby s krajany v zahraničí podle ní umožňují Rusku „posílit na mezinárodní scéně jeho obraz demokratické země usilující o vytvoření multipolárního světa“.

Putin již řadu let hovoří o podle něj tragickém osudu přibližně 25 milionů etnických Rusů, kteří se po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 ocitli mimo Rusko v nově vzniklých nezávislých státech. Samotný rozpad SSSR označuje za geopolitickou katastrofu.

Podle nové politiky by Rusko mělo posílit spolupráci se slovanskými zeměmi, Čínou, Indií a státy Blízkého východu, Latinské Ameriky a Afriky. Moskva by podle ní měla dále prohlubovat vztahy s Abcházií a Jižní Osetií - dvěma gruzínskými regiony, které Moskva po válce s Gruzií v roce 2008 uznala za nezávislé - a také se dvěma separatistickými republikami na východě Ukrajiny, samozvanou Doněckou lidovou republikou a Luhanskou lidovou republikou.

Zdroje: