Dnes je pátek 27. ledna 2023., Svátek má Ingrid
Počasí dnes 0°C Zataženo

Lavrov kritizoval Západ za neplnění slibů i novou britskou premiérku

Lavrov kritizoval Západ za neplnění slibů i novou britskou premiérku
Sergej Lavrov | zdroj: Profimedia.cz

Západ nectí slib, že usnadní přístup ruských potravinářských výrobků na světové trhy, prohlásil dnes ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Na tiskové konferenci v Moskvě rovněž kritizoval nastupující britskou premiérku Liz Trussovou, která podle něj není ochotna ke kompromisům.

Lavrov řekl, že Západ neuvolnil sankce proti Rusku tak, aby umožnil snadnější přístup ruských zemědělských výrobků na zahraniční trhy. Moskva tento závazek považuje za klíčovou součást dohody, kterou zprostředkovaly OSN a Turecko a která především pomohla odblokovat vývoz ukrajinského oblí. Zástupci Ruska a Ukrajiny v červenci podepsali v Istanbulu dohody, které umožnily vývoz ukrajinského obilí z černomořských přístavů.

I generální tajemník OSN António Guterres v srpnu prohlásil, že ruská hnojiva a zemědělské produkty musí získat přístup na světové trhy, jinak podle něj hrozí globální potravinová krize. Země, které na Rusko uvalily sankce kvůli jeho invazi na Ukrajinu, daly podle šéfa OSN jasně najevo, že se tato opatření nevztahují na potraviny a hnojiva. Přesto však sankce měly „mrazivý účinek“ na ruský vývoz hnojiv a zemědělských produktů.

„Naši západní kolegové nedělají to, co nám slíbil generální tajemník OSN,“ řekl Lavrov. „Nepřijímají rozhodnutí k odstranění logistických sankcí, které brání volnému přístupu ruského obilí a hnojiv na světové trhy,“ řekl Lavrov.

Před ruskou invazí z 24. února se Rusko a Ukrajina podílely na celosvětovém vývozu pšenice přibližně jednou třetinou. Rusko je také významným vývozcem hnojiv.

Lavrov se dnes vyjádřil také ke změně v premiérské funkci v Británii. Nová ministerská předsedkyně Liz Trussová podle něj není ochotna ke kompromisům, a to prý Británii nepomůže na mezinárodní scéně.

Zvolení Trussové do čela Konzervativní strany Moskva už v pondělí komentovala se zjevným despektem a dokonce varovala, že britsko-ruské vztahy by se mohly ještě zhoršit. Političce, která dosud stála v čele britské diplomacie, vytýká protiruské postoje.

Podle šéfa ruské diplomacie se Trussová pokoušela „hájit britské zájmy, aniž by jakkoli brala v potaz postoje jiných“ a bez jakékoli snahy o kompromis. „Nemyslím si, že toto pomůže Británii udržet nebo posílit pozici na mezinárodní scéně, která byla jasně otřesena po odchodu z Evropské unie,“ dodal Lavrov, který rovněž poukázal na nedávné vyjádření političky zpochybňující, zda je francouzský prezident Emmanuel Macron přítelem, nebo nepřítelem. „Pro Liz Trussovou by mělo být větší prioritou jednat se svými nejbližšími sousedy včetně toho, že by se měla konečně rozhodnout, zda je prezident Macron přítelem, nebo nepřítelem. Tato otázka stále visí ve vzduchu,“ uzavřel jízlivě Lavrov.

EU poskytne Ukrajině 500 milionů eur a podpoří její digitalizaci

Evropská unie poskytne Ukrajině 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) na pomoc lidem, které vyhnala válka z jejich domovů, ale kteří zůstali v zemi. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v pondělí na okraj jednání Asociační rady EU - Ukrajina podepsala dohodu o další finanční pomoci pro Kyjev s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Ukrajinské firmy a instituce se také budou nově moci ucházet o evropské peníze v oblasti digitalizace.

Celkově osmé zasedání rady, která hodnotí naplňování asociační dohody uzavřené přes odpor Ruska v roce 2017, bylo prvním od červnového udělení statusu kandidáta členství v evropském bloku Ukrajině.

„(Ruský prezident Vladimir) Putin chtěl okupovat, zničit a kolonizovat Ukrajinu. Ale místo toho ji tlačí blíže k Evropské unii,“ prohlásil po jednání šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Z Bruselu do Kyjeva si ukrajinský premiér odvezl dohodu o poskytnutí půl miliardy eur, jež poslouží k podpoře bydlení a vzdělání lidí, kteří kvůli válce odešli ze svých domovů a hledají útočiště jinde na Ukrajině. Unie již od únorového začátku války poskytla Kyjevu několik miliard eur a v současnosti členské země vedou debatu o dalším financování okamžitých potřeb ukrajinského státního rozpočtu. Další 2,5 miliardy eur uvolnila sedmadvacítka na nákup zbraní a vojenského vybavení pro bránící se zemi. 

Zdroje: