Na jednání sněmovního bezpečnostního výboru to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan. Registrováno je podle středečních údajů 90 000 lidí, podle Rakušana už jde ale pravděpodobně o více než 100 000 osob. Rusko sousední zemi napadlo 24. února.

Ministerstvo vnitra udělilo ke středeční půlnoci 108 114 speciálních víz pro uprchlíky z Ukrajiny, za uplynulý den jich vydalo 17 325, řekl první náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek, který od dubna převezme vedení policie. Vízum z humanitárních důvodů podle něj dostala zhruba stovka cizinců, kteří utekli před válečným konfliktem a nejsou občané Ukrajiny.

V celém Česku vznikla kvůli konfliktu na Ukrajině a příchodu uprchlíků asistenční centra. Zajišťují kromě registrace a zdravotních prohlídek příchozích ubytování, logistiku, humanitární i psychologickou pomoc nebo dopravu.

Hasiči a policisté mohou po středečním rozhodnutí vlády v případě přeplněnosti některého centra určit jiné místo, na kterém budou uprchlíci z Ukrajiny registrováni. Podle Vondráška jsou nejvytíženější registrační centra v Praze a Brně.

Česká republika je podle dřívějšího Rakušanova vyjádření schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250 000 lidí z Ukrajiny. Česko podle vicepremiéra nabízí možnost cizincům pokračovat i třeba do Německa vlaky Českých drah.

K úterní půlnoci opustilo Ukrajinu 2,157 milionu osob, sdělil poslancům Vondrášek. Zhruba 1,3 milionu lidí šlo do Polska, 140 000 na Slovensko, 210 000 do Maďarska a 510 000 do Rumunska. Vyplývá to podle Vondráška z údajů unijní agentury Frontex.

„Putin pošlapal Chartu OSN“

Rusko se kvůli svému prezidentovi Vladimiru Putinovi definitivně vyloučilo z rodiny civilizovaných národů a zasadilo těžkou ránu mezinárodnímu řádu. Na dnešní konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost na Pražském hradě to v souvislosti s ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu řekl ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. Proti vlivu Ruska a dalších autoritářských velmocí je podle něj nutný celospolečenský přístup.

Lipavský řekl, že západní země musí definovat, jak budou dál budovat základy své bezpečnosti. Putinův režim se podle něj ničeho neštítí a současně například drží právo veta v Radě bezpečnosti OSN. Rusko podle něj svůj postup opírá i o přesvědčení, že demokratický svět je v úpadku.

Ukrajina se podle Lipavského stala obětí těchto šílených představ. „Naše kolektivní odpověď v NATO a EU výrazně ztěžuje dosažení Putinova cíle,“ podotkl. Cíli jsou podle něj zničení ukrajinské státnosti totálním podřízením Moskvě či vytvořením loutkové vlády. „Putin pošlapal Chartu OSN, zásadní normy mezinárodního práva a evropskou bezpečnostní architekturu,“ řekl.

Za klíčové označil pokračování pomoci Ukrajině a paralelní snahu zabránit rozšíření války na další území. „Naše solidarita s Ukrajinou musí zůstat neochvějná,“ dodal. Jedinou smysluplnou reakcí je podle něj limitovat Putinovo jednání sankcemi a další izolací Ruska.

„Pevně věřím, že ruské tanky do Prahy již nikdy nepřijedou, ruský vliv je ale neméně zhoubný,“ řekl Lipavský. Na místech, kde nepomůže vojenská výzbroj, je podle něj nutné najít celospolečenský postup proti Rusku i dalším autoritářským velmocím. Kombinovanou sílu EU a NATO je podle něj nutné využívat včas a koordinovaně.

Česko podle Lipavského může zajistit svou bezpečnost a státnost jen ukotvením v NATO a EU. „Síla NATO a EU je v síle jejich členů. Proto musí ČR zásadně posílit své vojenské schopnosti a být připravena na bolestivá rozpočtová rozhodnutí,“ zdůraznil.