Dnes je neděle 22. května 2022., Svátek má Emil
Počasí dnes 21°C Polojasno

Aktualizováno: Lídři EU zvažují další sankce proti Rusku, Ukrajině ale rychlé členství neslíbí

Aktualizováno: Lídři EU zvažují další sankce proti Rusku, Ukrajině ale rychlé členství neslíbí
Vojáci pomáhají při evakuaci města Irpiň | zdroj: Profimedia

Několik ukrajinských měst v noci zasáhla ruská palba. Ministři zahraničí Ukrajiny a Ruska jednali v Turecku. Lídři EU hrozí Rusku dalšími sankcemi.

(AKTUALIZOVÁNO, 19:55) Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili ve francouzském Versailles neformální summit, na němž se chtějí dohodnout o dalším postupu vůči Rusku a o možnostech pomoci Ukrajině. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela i některých národních lídrů musí unie přijít s novými kroky, které by přiměly Moskvu ukončit invazi na Ukrajinu.

Sedmadvacítka se chce také postupně zbavit závislosti na ruském plynu a posílit společnou obranu. Francouzský prezident Emmanuel Macron ale spolu s několika dalšími západoevropskými lídry krátce před summitem odmítl možnost, že by evropský blok nabídl Ukrajině rychlou cestu ke členství.

Prezidenti a premiéři unijních zemí se na Macronovo pozvání sjeli do historického sídla francouzských králů dva týdny poté, co ruský prezident Vladimir Putin zahájil útok na Ukrajinu. EU, které nyní Francie předsedá, od té doby uvalila na Putinův režim několik vln bezprecedentních sankcí a snaží se Moskvu přimět k ukončení agrese.

„Myslím, že jsme Rusko překvapili, byli jsme pevní, silní a jednotní. Ale není to dost,“ prohlásil předsedající summitu Michel krátce před jednáním. Unie podle něj musí zvážit další kroky, které by přinesly Ukrajině mír. V návrhu závěrečného prohlášení, které má být výstupem z vrcholné schůzky, se lídři chystají Moskvě pohrozit dalšími sankcemi.

Například lotyšský premiér Krišjánis Kariňš před dnešním rokováním řekl, že chce prosadit úplné vyloučení všech ruských bank z platebního systému SWIFT a rozšíření postihů proti Bělorusku. Podobně smýšlejí i další lídři zemí bývalého sovětského bloku, některé státy v čele s Německem jsou však opatrnější s ohledem na zachování možnosti plateb za ruský plyn.

Summit by dnes měl obecnou formulací podpořit postupné odbourání závislosti na ruském plynu a zvýšení výdajů na obranu z unijního rozpočtu i z národních rozpočtů.

„Evropa se musí připravit na všechny scénáře. Musí být připravena být nezávislá na ruském plynu, být nezávislá v zájmu zajištění vlastní obrany, být nezávislá v otázce zásobování trhu,“ prohlásil Macron, který dlouhodobě prosazuje větší autonomii EU. Také další lídři před jednáním hovořili o zlomové chvíli pro Evropu, která stojí před nejdůležitějšími rozhodnutími od konce studené války.

Summit by se měl shodnout i na další podpoře vlády v Kyjevě a také uprchlíků mířících přes západní hranici, naproti tomu kýžené členství v EU se pro Ukrajinu patrně po dnešku nepřiblíží.

„Všechny země západní Evropy, s jejichž lídry jsem mluvil, říkají, že bychom to neměli pojímat jako expresní vlak nebo zrychlenou proceduru,“ řekl novinářům nizozemský premiér Mark Rutte. Podobně se vyjádřilo i několik dalších vůdčích politiků včetně Macrona, podle něhož není reálné zahajovat přijímací proces se zemí, která je ve válce. Lídři států východního křídla unie včetně Česka sice prosazují rychlou cestu k ukrajinskému členství, sedmadvacítka by se však na něm musela shodnout jednomyslně, což nyní vzhledem k postojům západních zemí není reálné.

(AKTUALIZOVÁNO, 15:20) Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie chtějí na dnešním neformálním summitu ve francouzském Versailles vyzvat k rychlému přijetí dalších sankcí proti Rusku, pokud budou nutné. Chtějí také posílit vazby s Ukrajinou a podporu pro její evropské směřování, rychlou cestu ke kýženému členství v unii ji však neslíbí. Vyplývá to z návrhu závěrečného prohlášení summitu, na němž by se šéfové států měli shodnout dnes večer.

Sedmadvacítka lídrů se dnes v podvečer na pozvání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona sejde ve versailleském zámku, aby dva týdny od začátku ruské invaze na Ukrajinu probrala další postup vůči režimu prezidenta Vladimira Putina i podporu bránící se sousední země.

„Jsme rozhodnuti ještě dále zvyšovat náš tlak na Rusko a Bělorusko,“ uvádí se v dosud neveřejném textu, který má ČTK k dispozici. Političtí vůdci by se v něm měli zavázat k tomu, že zajistí praktické fungování dosud přijatých postihů a rychlé schválení sankcí nových, pokud pro ně bude důvod.

Summit by měl také přislíbit další politickou, finanční, materiální a humanitární pomoc Ukrajině. Chystá se zavázat i k přijímání dalších lidí prchajících před válkou a k finanční podpoře států, do kterých nejvíce z nich míří. Z Ukrajiny zatím prchlo přes 1,5 milionu lidí, nejvíce z nich do Polska. Evropská komise odhaduje, že by do EU mohlo přijít až osm milionů uprchlíků.

Válkou stižená země minulý týden oficiálně podala žádost o členství v EU, kterou začaly unijní orgány projednávat v nebývale rychlém tempu. Členské státy však nemají na přijetí Ukrajiny jednotný pohled, což se odrazí i v závěrech summitu. „Ukrajina patří do naší evropské rodiny,“ uvádí navrhovaný text. Lídři by se měli shodnout na tom, že dále posílí společné vazby a prohloubí partnerství, žádné podrobnost o možném členství však nezmíní.

(AKTUALIZOVÁNO, 13:40) Jednání šéfů diplomacie Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova v Turecku nepřineslo žádný pokrok v otázce možného vyhlášení příměří ani ustavení koridoru pro evakuaci civilistů z Mariupolu. Po schůzce to řekl ukrajinský ministr zahraničí Kuleba, podle kterého jsou požadavky Moskvy nepřijatelné.

Podle Lavrova má být Ukrajina neutrální a demilitarizovaná. Z vypuknutí konfliktu obvinil ruský ministr západní země, které podle něj nutily Ukrajinu, aby se rozhodla mezi Ruskem a Západem.

Kuleba, který očekávání tlumil už před schůzkou, řekl, že jednání bylo velmi obtížné, protože se Lavrov držel dlouhodobé rétoriky Moskvy a trval na tom, že Rusko svůj útok ukončí až ve chvíli, kdy Kyjev splní jeho požadavky. Mezi těmito požadavky je podle Kuleby i ukrajinská kapitulace, což je pro Kyjev nepřijatelné.

„Ukrajina nemůže zastavit válku, pokud země, která ji napadla, to sama nemá v úmyslu,“ řekl Kuleba. Zdůraznil, že s Lavrovem hovořil o návrhu 24hodinového příměří a o ustavení humanitárního koridoru kvůli evakuaci civilistů z obléhaného Mariupolu, žádný slib z ruské strany ale nedostal.

„Jsem připraven pokračovat v těchto snahách s cílem ukončit válku na Ukrajině, zastavit utrpení ukrajinských civilistů a osvobodit naše území od ruských okupačních sil,“ řekl Kuleba.

Rusko je připraveno vést rozhovory o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu ve formátu dřívějších jednání v Bělorusku, který je nenahraditelný, řekl Lavrov. Nevyloučil rovněž možnost setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, na jednání by se však podle něj musely probírat konkrétní návrhy.

(AKTUALIZOVÁNO, 11:53) V Turecku začala schůzka šéfů diplomacie Ukrajiny a Ruska Dmytra Kuleby a Sergeje Lavrova. Ministři jednají za přítomnosti šéfa turecké diplomacie Mevlüta Çavuşoglua.

Jde o první ukrajinsko-ruskou schůzku na takto vysoké úrovni od zahájení ruského vojenského útoku na Ukrajinu před dvěma týdny. Dosud probíhala jednání jen na nižších úrovních. Výsledkem byly pouze dohody o krátkodobém příměří kvůli evakuaci civilistů z ukrajinských měst obléhaných ruskou armádou.

Turecký ministr zahraničí se s ukrajinským i ruským ministrem zvlášť sešel před zahájením jednání. Podle něj je cílem dojednat schůzku Vladimira Putina a Volodymyra Zelenského.

„Upřímně ale řeknu, že moje očekávání od těchto rozhovorů jsou malá... Máme zájem na příměří, na osvobození našich území a třetím bodem je vyřešení všech humanitárních otázek,“ řekl Kuleba ve svém videoprohlášení. Vyzval Lavrova, aby k jednání „přistoupil v dobré víře, a nikoli z propagandistické perspektivy“.

(10:05, původní zpráva) Více měst je pod ruskou palbou, informovali zástupci ukrajinských úřadů.  Gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj podle ruskojazyčné verze BBC uvedl, že terčem ruských náletů se stala města Sumy a Ochtyrka. Také řekl, že se opět otevře humanitární koridor, kterým civilisté budou moci opustit Sumy. Podle Britů ruský konvoj u Kyjeva učinil jen malý posun a utrpěl další ztráty.

Při středečním leteckém útoku ruské armády na dětskou nemocnici v Mariupolu zahynuli tři lidé, včetně jednoho dítěte. Podle agentury Unian to uvedla městská rada Mariupolu na sociální síti Telegram. Sedmnáct lidí podle správy města při útoku utrpělo zranění.

„K dnešku je známo, že po teroristickém bombardování dětské nemocnice v Mariupolu ruskými letadly utrpělo zranění 17 lidí (dětí, žen, lékařů), tři zemřeli, mezi nimi i dítě - dívka,“ cituje Unian z prohlášení města.

Mariupolská městská rada dnes dále uvedla, že ruské jednotky „cíleně a bezohledně ničí civilní obyvatelstvo Mariupolu“. Strategicky důležitý přístav u Azovského moře čelí už déle než týden obléhání ruskými silami a humanitární situace ve městě, kde žije přes 400 000 lidí je podle vicepremiérky Ukrajiny Iryny Vereščukové katastrofální. Město je bez vody, tepla, jídla či vody. Dosavadní snahy o evakuaci obyvatel přes humanitární koridory v případě Mariupolu selhaly.

Agentura AP s odvoláním na místního starostu píše, že bomby dopadly také na dvě nemocnice v Žytomyru, který se nachází západně od Kyjeva. V tomto případě podle dostupných informací nebyl nikdo zraněn.

Světová zdravotnická organizace (WHO) už dříve potvrdila 18 útoků na zdravotnická zařízení na Ukrajině, ke kterým došlo od zahájení ruské invaze na Ukrajinu před dvěma týdny.

Ruské letouny bombardovaly také předměstí Sum a obytné čtvrti Ochtyrky. Údaje o případných obětech nejsou k dispozici.

Na jihoukrajinský Mykolajiv dopadly ze severu rakety, informovala agentura DPA. Úřady vyzvaly obyvatele, aby přenocovali ve sklepích. Ukrajinský generální štáb uvedl, že Rusko posiluje svoje jednotky kolem tohoto města. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval Západ, aby uvalil na Rusko ještě přísnější sankce, aby „už déle nemělo možnost pokračovat v této genocidě“.

Zelenskyj ve středu řekl, že dnes budou pokračovat snahy o evakuaci civilistů ze Sum, Kyjeva a jeho okolí a z Enerhodaru ležícího nedaleko Záporožské jaderné elektrárny. Za středu se humanitárními koridory dostalo do bezpečnějších míst 35 000 lidí. Zástupce vedoucího jeho kanceláře ale informoval o 48 000 evakuovaných. „Modlíme se, abychom mohli evakuovat lidi z Mariupolu, Izjumu, Volnovachy a dalších měst na bezpečná místa svobodné Ukrajiny,“ řekl Zelenskyj.

Ruský konvoj u Kyjeva

Ruský vojenský konvoj, který se nachází severozápadně od Kyjeva, učinil za poslední více než týden jen malý posun a utrpěl navíc další ztráty. Informovalo o tom britské ministerstvo obrany. Britové tvrdí, že v posledních dnech zaznamenali nad Ukrajinou značné snížení aktivity ruských vzdušných sil, což přičítají pravděpodobně „nečekané efektivitě a odolnosti“ ukrajinské protivzdušné obrany.

Britské ministerstvo uvedlo, že Rusko vyslalo do invaze na Ukrajinu brance, navzdory předchozímu veřejnému ujištění prezidenta Vladimira Putina, že se tak nestalo. S tím, jak ztráty porostou, bude Putin nucen nahradit padlé vojáky z dalších členů ruských ozbrojených sil a jiných zdrojů.

Stanice BBC na svém webu poznamenala, že podle dřívějších odhadů bylo zabito na 5000 ruských vojáků. Ukrajinská armáda naposledy uvedla, že Rusko při invazi ztratilo téměř 12 000 vojáků, byť není zcela jasné, zda jde o mrtvé, nebo také o zraněné a zajatce. Podle amerických tajných služeb padlo v bojích na Ukrajině 2000 až 4000 ruských vojáků.

Moskva své ztráty nekomentuje. Už před časem připustila asi 500 zabitých a 1600 zraněných vojáků. Údaje není možné nezávisle ověřit.

Zdroje: