DNA zvířat a rostlin jako klíč k objasnění zločinů

MAGAZÍN - Magazín autor: Petra Hátlová

Usvědčit pachatele na základě jeho DNA nalezené na místě činu nebo na těle oběti dnes není ničím výjimečným a v kriminalistické praxi se to děje běžně. Forenzní kriminalistika však jde ještě dál. Do hry vstupuje DNA zvířat a rostlin!

Hana Šuláková, znalkyně Kriminalistického ústavu

Hana Šuláková, znalkyně Kriminalistického ústavu,zdroj: Archiv

Pašeráci zvířat, nelegální obchod se vzácnými zvířaty, týrání zvířat, pěstování a prodej rostlin obsahujících omamné a psychotropní látky, nelegální výroba mastí, léků na zvýšení potence či přípravků na léčbu kožních nemocí s obsahem zvířecích výměšků či částí zvířecích těl - to vše jsou oblasti, kde je možné využít DNA zvířat či rostlin jako jeden z důkazů k usvědčení pachatele.

"Nehumánní genetika zahrnuje v kriminalistické praxi genetická zkoumání stop rostlinného a zvířecího původu. Je to aplikace analýz DNA na rostlinný a zvířecí materiál, který je sledován a zkoumán například po zabavení nelegální zásilky. Může se jednat ale i o mikrostopy nalezené na oděvu pachatele a oběti, anebo o stopy nalezené na místě činu," popisuje pplk. Ing. Hana Šuláková, Ph.D., znalkyně Kriminalistického ústavu Praha.

Smyslem zkoumání DNA rostlin a zvířat je určit druhovou příslušnost vzorků, případně přesně identifikovat jedince, ze kterého vzorky pocházejí. V případě rostlin je možné určit i jejich klon.

"Pracovat se dá s různým biologickým materiálem. Použít lze třeba fragmenty kůry stromů, kořenů rostliny, zlomky zvířecích kostí, srst, svalovou tkáň i krev. Z toho všeho je možné DNA získat," dodává odbornice.

Krev má v kriminalistice dlouhou historii

V kriminalistice se zkoumání biologických stop pocházejících ze zvířat využívá mnoho let, první snahy o toto využití spadají až do 19. století, kdy byly objeveny krevní skupiny a specifická séra definující lidskou a zvířecí krev.

Tyto objevy umožnily nejen identifikaci pachatele na základě jeho krevní skupiny, ale i odlišení krve lidské od krve zvířecí. To ale zdaleka nestačilo, kriminalistická praxe vyžadovala přesnější odlišení biologických stop.

"Dosavadní metody umožňovaly druhově určit omezenou skupinu zvířat. Bylo deset sér, ta ale například neumožnila od sebe rozlišit krev srnce, jelena či daňka. Tyto vzorky vždy reagovaly na stejné sérum, to proto, že krev těchto zvířat obsahuje shodné protilátky," dodává Ing. Hana Šuláková.

Rozšíření spektra těchto sér sice bylo technicky možné, avšak bylo drahé a séra navíc mají krátkou dobu použitelnosti. Také by se tím nevyřešila problematika imunologicky příbuzných zvířat.

V některých případech bylo možné druh zvířete identifikovat na základě rozboru srsti, i tato metoda však měla svá omezení, například množstvím vzorků srsti určených k porovnání, nebo proto, že druhovou identifikaci lze ze srsti často provést pouze z pesíků, nikoli z podsady. Zkoumání DNA a aplikace znalostí z humánní DNA nabízí více možností a druhové odlišení se stoprocentní přesností.

Vzorky stovky jedinců

DNA identifikace rostlin a zvířat je u nás v současné době na samém začátku a vyžaduje získání a zkoumání mnoha biologických vzorků jednotlivých zvířecích i rostlinných druhů.

Kriminalistické laboratoře v zahraničí využívají individuální identifikaci hlavně u domácích zvířat, psů a koček, která jsou poměrně častou součástí stop vedoucích k pachateli při vyšetřování. Z lovných zvířat jde o jeleny, srnce a daňky, z mezinárodně chráněných zvířat jsou ve hře chránění dravci, kteří jsou častým terčem pašeráků a pytláků.

Z rostlin se v kriminalistice pracuje zejména s těmi, které obsahují omamné a psychotropní látky, například s marihuanou. "Je třeba si uvědomit, že na každý rostlinný a zvířecí druh, který hodláme individuálně identifikovat, je nutné provést populační analýzu a každá taková studie by měla zahrnout řádově 100 až 500 jedinců," upřesňuje odbornice.

U nás je v začátcích

Zatímco v zahraničí je v některých státech zkoumání nehumánní DNA běžné, u nás je vše zatím v začátcích a na vědecko-výzkumné úrovni.

"Od ledna letošního roku jsme započali pětiletý projekt zabývající se touto oblastí. Výběr rostlinných i zvířecích druhů určených k individuální identifikaci vychází hlavně z požadavků kriminalistické praxe. Předpokládáme, že po skončení projektu budeme schopni jednotlivé metody ihned aplikovat do běžných kriminalistických postupů," uvádí Šuláková.

Je tak jen otázkou času, kdy i u nás bude součástí usvědčení pachatele mimo jiné i rozbor DNA zvířat, či rostlin.

Tagy: domácí zajímavosti a kuriozity kriminalita v Česku zločin a trest věda a poznání zločiny a kriminalita

Zdroje: Vlastní