Že je prst umělý by poznal jen znalec, a to navíc až při bližším pohledu. Za posledních dvacet let jich 44letá Japonka Jukako Fukušimová vyrobila několik stovek. Vypadají jako živé, včetně nehtu, žilek, vrásnění a otisků. O barvě ani nemluvě – na bázi dvaceti barev dokáže vyrobit přes tisíc odstínů, aby protéza s prstem splynula k nerozeznání.

I když je díky speciálnímu silikonu kůže nového malíčku měkká a poddajná, hýbat s ním nejde. Fukušimová proto před výrobou tráví delší čas pozorováním klienta, aby odhalila jeho návyky a nestalo se tak, že prst nepřirozeně trčí.

Za dvě desetiletí, co se výrobou protéz částí těla zabývá, neměla prakticky žádné reklamace. Naopak, s některými "pacienty" si dopisuje i po letech. Jsou jí vděční za to, že jim pomohla začít žít nový život mimo zločineckou organizaci.

Malíček jako důkaz kriminální minulosti

I když Fukušimová nevyrábí jen malíčky, jejími hlavními klienty jsou bývalí členové japonské jakuzy, kteří si byli nuceni v rámci rituálního gesta vyjádření lítosti nad svou neposlušností uříznout jeden či více článků svého malíčku.

Při jejich činnosti pro mafii jim to nevadilo, v běžném životě je ale chybějící prst jakožto známka zločinecké minulosti pro uchazeče o slušnou práci poměrně velká překážka. A když neseženou legální práci, je pro ně těžké žít spořádaný život.

Přísnější protigangové zákony a ekonomická recese, kvůli níž klesl počet lidí, po nichž lze vymáhat výpalné, způsobily výrazný pokles členů organizace. Zatímco ještě v 60. letech měla jakuza kolem 180 tisíc členů, dnešní odhady mluví o 50 – 80 tisících. "Umělkyně", jejíž dílna sídlí v Osace, japonském hlavním městě zločinu, tak má díky své reputaci práci jistou.

"Nebylo to něco, co jsem měla v úmyslu dělat dlouhodobě. Dokonce jsem si chtěla hledat jinou práci, ale pak mi někdo řekl, že jsem jediný člověk v Japonsku, kdo dělá tento druh práce," říká Fukušimová.  

Když podle ní lidé přijdou o prst při autonehodě, okolí s nimi soucítí. V případě bývalých členů jakuzy tomu ale tak není. "Většina lidí se nemůže přenést přes jejich tetování nebo chybějící prsty," podotýká Fukušimová.

Jokako Fukušimová vyrábí protézy nerozeznatelné od zbytku těla. Mezi její zákazníky patří bývalí členové japonské jakuzy | zdroj: Profimedia

Za svou pomoc při rehabilitaci a znovuzařazení zločinců do společnosti získala už dvě ocenění od vlády. Rodina její zapojení do rehabilitačního projektu pro gangstery ale příliš dobře nenese, ztroskotalo na tom i několik jejích vztahů. Podle rodiny svou pomocí zločincům jejich činy schvaluje.

Tak to ale není, ujišťuje Fukušimová. Kdokoli sice může přijít do její kanceláře a protézu v přepočtu za více než 30 tisíc korun si objednat, vyhoví ale jen těm, kdo splňují přísné podmínky. "Musí prokázat, že definitivně opustili gang. A odmítám pracovat pro člověka, který nechce počkat, až na něj přijde řada, a snaží se mě třeba uplatit," přibližuje.

Klienty si vybírá, jejich úmysly prověřuje policie

Každý zájemce tak musí projít kontrolou speciální policejní skupinou pro rehabilitaci bývalých členů jakuzy, která mu vystaví potvrzení. A s ním se musí v klidu zařadit na seznam čekatelů.

"Nebudu poslouchat žádné výhrůžky, ani když sem přijdou a začnou kolem sebe házet nábytkem. Nestává se to ale často, policie na mě dává pozor," říká Fukušimová.

Polepšení zločinci většinou skončí jako dělníci, proto je protéza vyrobená z několika vrstev silikonu, aby při odření neprosvítal světlejší vnitřek. I přes drsnější zacházení tak prst vydrží pět až deset let.

Díky tomu má Fukušimová s odstupem let přehled o tom, jak její klienti dopadli. Ví, že nový prst není zárukou toho, že se dotyčný skutečně polepší, ale desítky příběhů ji utvrzují v tom, že dělá dobrou věc.

"Vím o mužích, kteří se oženili a měli děti nebo si našli práci. Jiní říkají, že se po letech dali dohromady a omluvili se svým rodičům za problémy a utrpení, které jim způsobili," uvádí žena, kterou její klienti familiárně nazývají "starší sestra".