Umíte se správně podepsat? Jak se falšují podpisy a jak se padělatelům bránit
Dokážete spočítat, kolikrát jste se za poslední týden podepsali? Určitě to mockrát nebude. Moderní doba a její technické vymoženosti podepisování příliš nepřejí, což ovšem hraje do karet padělatelům. Čím méně se podepisujeme, tím roste počet cenin, závětí či smluv s padělaným podpisem. Jak lze prokázat, že jde o podvrh? A jak se proti padělávání bránit?
"Podpis je biometrický prvek, který nese velmi individuální znaky, tzv. identifikační markanty. Obraz podpisu, respektive jeho grafická podoba, je uložena v mozku a člověk ho přes kosterně svalovou soustavu přenáší rukou na papír," vysvětluje úvodem Miloš Švanda, vedoucí oddělení grafických analýz z Kriminalistického ústavu Praha (KÚP).
Díky opakování stále stejného pohybu se podepisování stává stereotypním a zcela zautomatizovaným úkonem s přirozenou dynamikou.
"Dospělý člověk s osvojeným tzv. dynamickým stereotypem se dokáže podepsat i poslepu a přitom jeho podpis bude vykazovat relativně stále stejné konstrukční znaky, změní se zpravidla jen velikost nebo sklon základny,“ dodává Švanda.
Proces psaní je tak možné přirovnat například k chůzi, i její analýzou lze definovat určité charakteristické prvky, jež lze uplatnit při identifikaci jedince.
Podepsáno, ale kým?
Podpisy se nejčastěji padělávají pochopitelně na důležitých dokumentech, smlouvách, šecích, směnkách, či posledních vůlích, tedy na dokumentech spojených s přesunem peněz, majetku či nemovitostí.
Cesty, které k padělání pachatel může použít, jsou dvě.
"Někteří se podpis snaží do detailu napodobit, snaží se ho vlastně překreslit. V tom případě se padělatel zaměřuje na grafickou přesnost a detaily podpisu. Z podpisu se tak vytrácí švihovost, plynulost, rychlost a spontánní dynamika. Druhou možností je, že pachatel jde přesně obráceným směrem. Snaží se docílit přirozenosti při psaní, ale to vede k tomu, že se z podpisu vytrácí jedinečné znaky, tak zvané dílčí komponenty, zkrátka prvky typické pro pravého pisatele," vysvětluje odborník.
Dynamický stereotyp "majitele" podpisu si totiž padělatel nemůže nikdy zcela v odpovídající kvalitě osvojit.
Pro písmoznalce, který se zkoumáním pravosti podpisu zabývá, je důležité vědět i v jaké době podpis vznikal. Podpis není neměnný útvar, ale naopak, v průběhu života dochází k jeho různým změnám.
"Příčin těchto změn je celá řada. Člověk může ztratit patřičnou hybnost po úrazu končetiny, může u něj dojít k rozvoji duševního onemocnění, mozkové příhodě, které postihne jeho jemnou motoriku a podobně. Dalším faktorem je přirozená ztráta písařských dispozic vlivem tremoru, tedy stařeckého třesu. Kromě toho podpis každého z nás vyzrává a mění svou podobu zcela kontinuálně," upřesňuje písmoznalec.
Pokud se ověřuje podpis či písemnost, je tedy třeba při srovnání využít písemné záznamy z příslušného období.
Kriminalisté v těchto případech dohledávají písemné záznamy ze škol či úřadů, kde je možné využít rukou vyplněné formuláře, navštěvují matriky nebo kontaktují příbuzné, od kterých žádají dopisy, pohledy, ručně psané poznámky a další podklady, které byly psané rukou pisatele v daném období.
Nejde jen o vlastní písmo
Při pátrání po pravosti písma lze využít i moderní technické metody zkoumání, například metodu superprojekce, při níž se překryje sporný podpis s podpisem pravým, originálním.
"Každý člověk ve svém podpisu zanechává jedinečné a neopakovatelné znaky a tahy, ale zároveň se nikdy nepodepíše naprosto shodně. Pokud se podpisy stoprocentně překryjí, tak nejméně jeden z nich musí být technický padělek, který byl například okopírovaný, obtažený či jinak technicky zfalšovaný," dodává Švanda.
Při prokazování pravosti či nepravosti podpisů a dokumentů se zkoumají i další detaily. Třeba inkoust, či jiné psací médium, a použitý papír.
"V současné době řešíme případ, ve kterém důležitou roli hraje zlatě píšící fix s perleťovým efektem, kterým byl vyveden sporný podpis i celá závěť," vypráví odborník kriminalistického ústavu.
A ve svém vyprávění pokračuje historkou, ve níž naopak důležitou roli hrál papír: "Před časem jsme řešili případ, kdy se jedna mužem podváděná žena chtěla pomstít své sokyni v lásce tím, že jí podpálí stodolu. K založení požáru použila listy z časopisu i s vyplněnými křížovkami. K její smůle však papíry pouze ohořely, písmo se zachovalo a nakonec ji z činu usvědčilo."
Písmoznalci, jak už asi z podstaty jejich činnosti vyplývá, nejčastěji řeší případy finančních podvodů.
"Vzpomínám na jednoho alkoholika, který zpronevěřil několik desítek tisíc. Svůj rukopis a podpis měnil podle stavu, v jakém se právě nacházel. Když byl střízlivý, tak psal normálně, ale v opilosti mu z textu vypadávala písmena a celá slova," uvádí Švanda jeden z veselejších příběhů své praxe.
Naopak smutné jsou dopisy na rozloučenou, kdy znalci identifikují rukopis poškozeného. "Člověk se musí odprostit od obsahu a soustředit se pouze na formu," říká expert.
Jak se bránit zfalšování
Falšování podpisů přibývá. Jedním z důvodů je i to, že lidé používají stále jednodušší podpis. To souvisí kromě jiného i s tím, že stále méně píšou rukou. Podpisy jsou pak velmi jednoduché, a velmi snadno napodobitelné.
"Odhaduji, že až 40 procent podpisů je kvůli své jednoduchosti nezkoumatelných a nelze u nich ověřit pravost či nepravost, protože obsahují pouze identifikovatelně nevýznamné znaky," vysvětluje odborník.
Zčásti je toto trend moderní doby, která velí vše zjednodušovat a lidé nedoceňují faktický a právní význam podoby svého podpisu. "Význam podpisu by se měl člověk učit už i ve škole," podotýká expert.
Pokud chcete zabránit, aby někdo váš podpis zfalšoval, musíte se podepisovat podpisem graficky složitým a obtížně napodobitelným.
"Dobré je, když se člověk podepisuje celým jménem, případně ke jménu přidává i své tituly. Čím delší a komplikovanější je podpis, tím je pro druhé hůře napodobitelný. Špatně napodobitelný podpis je i takový, který má zdobné iniciály, či nese prvky zdobného písma, a podpis, ve kterém je spousta složitých vratných a protisměrných tahů," radí Švanda.
Vyvarovat byste se naopak měli podpisů složených pouze z hůlkových iniciál a či psaných verzálkami, tedy velkými tiskacími písmeny, a podpisů připomínajících dětské písmo.
"Ochranou před paděláním může být na první pohled třeba i nenápadné znaménko, které je součástí podpisu člověka. I to je znak, který v případě nutnosti prokázání pravosti, či nepravosti podpisu, může sehrát důležitou roli," uzavírá písmoznalec.
Písmoznalectví je vědecky uznávaná kriminalistická disciplína, která je zaměřená na identifikaci pisatele. Cílem této vědy není psychologická diagnóza či určování povahových rysů pisatele, tím se zabývá grafologie, ale rozbor písma, který prokáže, či vyloučí pravost sporného materiálu.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,250 | 25,390 |
USD | 24,030 | 24,210 |