Osmanští sultáni dobývali Evropu. Ovládali Balkán, Černomoří i Uhry. Jejich vojska obléhala Vídeň. Současný turecký prezident by na ně rád navázal a podrobil si starý kontinent.

To není pouhá hypotéza, ale realita. Recep Tayyip Erdogan se touhou po turecké (muslimské) Evropě netají.

Říše postavená dělohami žen

Svou ideu vzkříšení osmanské říše vybalil nejvyšší Turek v projevu na shromáždění Islámské strany spravedlnosti a rozvoje, které šéfuje. "Pro nás začíná hranice izmirské provincie (tedy Turecka) u Vídně, Jaderského moře, ve východním Turkestánu, v čínské oblasti Sin-ťiang a na severu Černého moře," řekl na mítinku k březnovým místním volbám ve východní části země ve městě Smyrna (turecky Izmir). (Důkaz je na videu.)

zdroj: YouTube

Vůdce osmdesátimilionového národa tak narýsoval Turecko v hranicích osmanské říše ze 16. století (viz mapa).

Je s podivem, že v Evropě neměla jeho řeč ohlas. Pravda, prezident-sultán nevyzval Turky, aby nasedli do kokpitů stíhaček a do tanků a vzali Evropu ztečí. Nevybídl je, aby na starém kontinentu vraždili, plenili, podpalovali a odvlékali lidi do otroctví.

Už dřív ale vyhlásil Evropě válku populační. "Vyzývám Turky, své bratry a sestry v Evropě. Nemějte tři, ale pět dětí… Místo, kde žijete a pracujete, je teď vaší vlastí. Nárokujte si ho… Vy jste budoucností Evropy," hlásal na jiném volebním mítinku v Istanbulu.

Není toho snad dost k tomu, aby Evropa nakládala s Erdoganem jako s darebákem?

Válka křižáků a půlměsíce

Erdogan dává najevo, že pohrdá křesťanskou civilizací. Tvrdí, že "křesťanská Byzanc byla temnou kapitolou tureckých dějin".

zdroj: Profimedia

Evropu líčí prezident jakou zkaženou část světa. Němci se podle něj neliší od nacistů. Nizozemce zase označuje za fašisty. A když dal rakouský kancléř Sebastian Kurz loni uzavřít sedm mešit financovaných ze zahraničí (také z Turecka), vyhrožoval mu: "Tohle rozhodnutí může spustit válku křižáků a půlměsíce!"

Také k Česku má vůdce Turků 'vřelý' vztah. Poté, co česká justice propustila na svobodu zadrženého předáka kurdské strany, kterého chtěl vydat a uvěznit, prohlásil: "Česká republika se dostala do postavení země podporující terorismus."

Kdo to utne?

Když se Turci v 17. století rozpínali v Evropě, vytvořili proti nim rakouský císař Leopold a polský hejtman Jan Sobieski obrannou alianci. Teď jsme s Turky v jiné alianci – v NATO. Turci jsou naši spojenci. Ačkoli na tohle spojenectví by rozumný člověk nevsadil ani zlámanou kačku.

Vysvětlení je prosté. V roce 1953 prostě převládl zájem Američanů na tom, aby jejich bombardéry měly na dosah západní oblasti Sovětského svazu, a tak se Turci ocitli uvnitř.

V posledních letech je jasné, že spojenectví s nimi je pouze formální. Erdogan opakovaně říká, že přehodnotí turecký vztah k Evropě. Jenže Evropská unie je hlavní obchodní partner Turecka a zájem o obchod, který je Turkům vlastní, mu v tom brání.

Proč ale nepřehodnotila svůj vztah k Turecku Evropa? Proč jsme Turky nevypakovali z čekárny na unijní členství? Tím spíš, že obchod s Tureckem se na evropské ekonomice podílí mnohem méně, než na ekonomice turecké obchod s Evropskou unií.

Je přece nad slunce jasnější, že Turecko do Evropy nepatří. Země půlměsíce zasahuje do Evropy jen třemi procenty svého území, jinak se rozkládá za Bosporskou úžinou v Asii. Navíc, na rozdíl od evropských zemí, nemá kulturní základy v renesanci a osvícenství, ale v Orientu.

No a kromě do toho, Erdogan a jeho Strana spravedlnosti a rozvoje budují islámský stát (s malým 'i'), jinými slovy muslimskou teokracii.

Tlučhubové s knírkem

Rozhovory o tureckém členství v Evropské unii uvízly. Formálně však Turecko zůstává kandidátským státem. Rakouská vláda před dvěma lety vznesla návrh, aby přístupové rozhovory s Tureckem byly ukončeny. Nezískala však podporu dalších zemí včetně Česka.

Že nás Erdoganova vidina nové osmanské říše nemusí znepokojovat? Připomínám, že evropské mocnosti dlouho neznepokojovala ani vidina třetí říše a jiný tlučhuba s knírkem – Adolf Hitler.