„Pokud dopustíme dotační závody, tak s nejbohatší evropskou ekonomikou Německem prohrajeme. Naším cílem je, aby se v celé Evropě snižovala úroveň dotací, protože to nahrává těm nejbohatším ekonomikám,“ řekl Stanjura. „Je poctivé vzít všechny formy podpory, které dostávají energeticky náročné provozy, a porovnat je v mezinárodním srovnání. Například u nás je možné čerpat dotační peníze z modernizačního fondu, to jsou řádově desítky miliard, to v Německu není,“ doplnil ministr.

Vláda se podle něj nechystá změnit názor a nadále platit za spotřebitele náklady na obnovitelné zdroje elektřiny a na distribuci. Podle ministra by to vyžadovalo odebrání zhruba 50 miliard korun z jiných rozpočtových kapitol, na což vzhledem ke zkušenostem z debaty o podobě státního rozpočtu nevidí prostor. Stanjura také vyjádřil přesvědčení, že Energetický regulační úřad (ERÚ) ještě zmírní plánované zdražení regulované složky ceny energií.

Pro domácnosti by podle prvního návrhu ERÚ měla regulovaná složka ceny elektřiny vzrůst meziročně o 71 procent. Ještě výrazněji stoupne pro velké odběratele, na hladině vysokého napětí meziročně o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent. Definitivní podobu regulované složky cen energií představí ERÚ koncem listopadu.

Stanjura dnes také odmítl možnost hradit poplatek za obnovitelné zdroje energií z výnosu z emisních povolenek. Podle něj je zhruba polovina z 80 miliard korun, které povolenky vynesou, už zahrnuta v příjmech státního rozpočtu. Druhá polovina je účelově vázaná na nové investice do zelených technologií a nelze ji použít k uhrazení platby za instalace obnovitelných zdrojů provedené v letech 2009 a 2010.

Sociálně slabé domácnosti, které zdražení elektřiny postihne, mohou podle ministra čerpat příspěvek na bydlení. Tuto formu adresné podpory považuje za účinnější než plošné financování energií všem odběratelům.

Inflace v říjnu vzrostla na 8,5 procent, ministerstvo financí letos čeká pokles HDP o 0,5 procenta

Spotřebitelské ceny v Česku v říjnu meziročně vzrostly o 8,5 procenta, meziroční inflace se tak proti září zvýšila o 1,6 procentního bodu. Růst inflace ale ovlivnilo to, že před rokem statistici zahrnuli do výpočtu vládní úsporný tarif na energie jako zlevnění elektřiny. Bez tohoto vlivu by meziroční inflace letos v říjnu byla pod šesti procenty, uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ).

Také Česká národní banka (ČNB) a ekonomičtí analytici se shodují, že růst inflace byl technického charakteru a inflační vlna opadává. „Říjnové zrychlení meziročního růstu cen na 8,5 procenta bylo způsobeno především loňským promítnutím úsporného tarifu do cen elektřiny. Pokud bychom tento úsporný tarif do výpočtu nezahrnuli, cenový růst by činil 5,8 procenta,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Ceny zboží v říjnu stouply oproti loňsku o 10,1 procenta. U služeb zaznamenali statistici meziroční nárůst o 6,1 procenta. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,1 procenta.

Vzhledem ke statistickému ovlivnění výše inflace si Česko pohoršilo v evropském srovnání. V analýze investiční platformy Portu, která sleduje 41 evropských zemí, mělo pátou nejvyšší inflaci, zatímco v září bylo na 13. místě.

Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky, hrubý domácí produkt (HDP) podle něj klesne o 0,5 procenta. V srpnové prognóze předpokládalo pokles o 0,2 procenta. Důvodem zhoršení je slabší spotřeba domácností v důsledku vysoké inflace, řekl dnes novinářům ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Průměrnou inflaci letos ministerstvo očekává 10,8 procenta, proti srpnu zlepšilo odhad o 0,1 procentního bodu.

Podle Stanjury sice ve čtvrtém čtvrtletí přijde po nevýrazných výkonech z předchozích kvartálů oživení ekonomiky, celoročního růstu ale země přesto nedosáhne. „Důvod je jasný, i díky vysoké inflaci domácnosti razantním způsobem přibrzdily svou spotřebu,“ řekl. Pokles spotřeby domácností podle něj do určité míry kompenzují export, investice a spotřeba vládních institucí.