Dotační program ministerstva průmyslu a obchodu, jehož primárním cílem bylo zajistit snížení cen tepla pro domácnosti, vláda schválila loni v prosinci. Příjemci z řad teplárenských společností následně měli podporu v plné výši přenést ve formě snížené ceny tepelné energie na zákazníky. Program následně čekal na schválení ze strany Evropské komise.

Na to už vláda ovšem zřejmě čekat nebude, přestože komise dotační program nedávno předběžně posvětila. Podle předkládací zprávy se totiž ve středu chystá rozhodnout o zrušení podpory „z důvodu nedostatku finančních prostředků v souvislosti s probíhající konsolidací veřejných rozpočtů a z toho plynoucích úsporných opatření“. Spolu s tím by vláda měla ukončit také proces posuzování slučitelnosti programu u Evropské komise.

Podpora měla být odvozena z loňských cen energií. V loňském roce se i kvůli ruské agresi na Ukrajině zásadně zvýšil počet lokalit, kde cena tepla stoupla nad 1000 korun za gigajoule (GJ) bez DPH. Mezi únorem a prosincem loňského roku se jejich počet zvýšil o 107 na celkem 345.

Vláda se v předchozích týdnech rozhodla ukončit i další formy podpory, které zavedla v době loňské energetické krize. Stát už tak v příštím roce nebude ze státního rozpočtu poskytovat dotace na systémové služby a na ztráty provozovatelů distribučních soustav. Ty v letošním roce vyšly dohromady na přibližně 38 miliard korun. Náklady tak budou od příštího roku opět součástí regulované části elektřiny, kterou budou platit odběratelé.

Vláda také rozhodla o převedení části poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie (POZE) zpět na zákazníky. Letos je plně hradil stát s cílem zmírnit zdražování energií. Za každou spotřebovanou megawatthodinu elektřiny tak budou odběratelé znovu hradit poplatek 599 korun. Podle kabinetu šlo o plošné opatření, které v době příznivějších cen energií není nutné.

Většina analytiků proto v příštím roce očekává zdražení elektřiny. Podle nich tomu nezabrání ani případné další zlevňování dodavatelů, protože to odmažou právě poplatky za POZE a úprava distribučních poplatků. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v minulých dnech připustil, že elektřina může v příštím roce zdražit do deseti procent, věří však v mírnější růst. 

Zvýšení poplatků za obnovitelné zdroje pro firmy ničí podle Svazu průmyslu a dopravy konkurenceschopnost

Některé části tak zvaného konsolidačního balíčku vlády snižují konkurenceschopnost českých průmyslových firem, problémem je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje zejména výrazné zvýšení poplatků za obnovitelné zdroje pro energeticky náročné firmy. Zatímco Německo firmám poplatky na příští rok odpouští, aby zpomalující průmysl povzbudilo, a Slovensko energeticky náročným provozům poplatky na příští rok snížilo, české firmy budou platit víc, řekl dnes Rafaj ČTK na Mezinárodním strojírenském veletrhu (MSV) v Brně.

„Jako by vláda nepochopila, jak Evropa tyto poplatky nastavuje. I když jde cena elektřiny dolů, my budeme platit víc, což brutálně sníží konkurenceschopnost našich firem. Přitom stačí podívat se na Německo. Když vidí, že průmysl uvadá, snaží se jej nastartovat. Zavádí speciální fond na dekarbonizaci, snižuje firmám daně, odpouští jim poplatky. Stejná situace byla v roce 2008, kdy Německo použilo kurzarbeit a během roku a půl bylo z krize venku, zatímco nám to trvalo tři roky,“ uvedl Rafaj,

Připomněl, že před rokem na podzim stály firmy před obrovskou nejistotou ohledně vývoje cen energií. Vládní strop podle něj sice přišel pozdě, ale pomohl. „Zastropování vyslalo signál ke zklidnění situace, firmy se nebály přijímat zakázky na celý rok, protože věděly, že cena energií nepřekročí určitou hranici. Zvýšené náklady se dařilo propisovat do cen. Vláda to sice nyní kritizuje, ale díky tomuto propisování se zvýšil výběr daní, což pomohlo rozpočtu,“ konstatoval.

Vláda ve snaze co nejvíc ušetřit podle jeho názoru nerozlišuje mezi zeštíhlením státu a nastartováním ekonomiky, která potřebuje vyšší výnosy, aby jimi pomohla státnímu rozpočtu. „Na dnešním sněmu chceme připomenout vládě věci, které jí předkládáme posledních deset let. Že je potřeba zrychlit výstavbu dopravní, digitální i energetické infrastruktury, zejména u té energetické už nám ujel vlak. Okamžitě je třeba něco dělat s trhem práce, protože pro další rozvoj českých firem jsou hlavními překážkami nedostatek pracovní síly a ceny energií. Snižují se investice do základního výzkumu, což je další chyba, kterou vláda udělala už při minulé krizi,“ doplnil prezident svazu. Upozornil, že klesá objem zakázek ve stavebnictví, v celé Evropě se odkládá výstavba rezidenčních projektů, zpomaluje německý průmysl a zejména automobilový průmysl.